NÁZOR / Poslankyně hnutí ANO Ivana Mádlová dostala e-mailem jakýsi podklad od Odboru strategické komunikace státu k tématu činu Jana Palacha a vzala si to nějak osobně. Je pozoruhodné, že se nějaký příslušník byznysově-politického útvaru Andreje Babiše cítí být úkolován, co si má myslet.

„Na poslanecký e-mail mi plukovník Foltýn posílá speciální kartu, jak bych měla komunikovat sebeupálení Jana Palacha. Vážně moc děkuji. Kdyby mi nenapsal, tak bych vůbec ten tragický čin Jana Palach nepochopila a nekomunikovala ho správně. Obdivuji, že nad námi fašouny a sviněmi ještě nezlomil hůl a snaží se nás takhle vzdělat. Děkujeme! Neuvažujete, pane plukovníku (@Stratkom_CZ), že byste pro poslance vytvořili kartu na každý den, abychom věděli, co máme psát a zda je to v souladu se státní pravdou? Děkujeme!“ napsala poslankyně Mádlová na sociální síti X.

Co na té kartě bylo napsáno?

„Aktivně komunikovat: Svoboda není samozřejmost – k vítězství zla stačí, aby dobří lidé nedělali nic. Komunistický režim byl skutečnou totalitou s omezováním základních lidských práv, mj. svobody slova. Jakékoli srovnávání současnosti s touto érou je především velkým projevem neúcty k obětem totality a k lidem, jako byl Jan Palach. Jan Palach nebyl jenom studentem, který se rozhodl k zoufalému činu. Byl to také bratr a syn. Komunistický režim šikanoval jeho rodinu dlouho po Palachově smrti.“

Dále čtěte

Loni jste nám poslali dva miliony. Děkujeme! Letos půjde o hodně

Vážení a milí, redakce deníku FORUM 24 už bezmála deset let funguje díky tomu, že má tak skvělé čtenáře, kteří…

Uvažujeme, co by tak mohlo poslankyni pobouřit. Buď má dojem, že ji někdo poučuje o věcech, které přece zná, nebo se z nějakého důvodu zařadila mezi „fašouny a svině“, popřípadě se jí nelíbí zmínka o tom, že není na místě srovnávat dnešní dobu ohledně „nesvobody slova“ s komunistickou totalitou.

Pokud by bránila své znalosti, nemusela by být tak podrážděná. Jak se někteří lidé automaticky cítí zařazeni mezi „svině“, o tom už se napsalo dost. Otakar Foltýn tu kategorii uvedl na posledním místě celého výčtu různých lidských typů, které obdivují zvrhlý režim Vladimira Putina, tedy lidé „nešťastní, zahořklí, zapšklí, smutní, opuštění nebo jen mající životní smůlu – anebo jsou to prostě jen svině“.

Proč se někdo identifikuje zrovna s tou jednou skupinkou, už bylo předmětem mnoha žertů, jejichž pointa je jasná. V podstatě se tím chce říct, že někdo je prostě jenom zlý. To je celkem konzervativní konstatování, protože zlo se nemusí nutně odvozovat jen z nějakých vnějších okolností nebo individuálního osudu. Nic, co bychom neznali třeba z Bible, kde výraz svině použil sám Ježíš.

Nebo je tu poslední možnost, že se poslankyni nelíbí zmínka, že dneska svobodu slova máme, zatímco za vlády jedné strany jsme ji neměli. Noví disidenti dnes vášnivě na každém rohu vykládají, jak jsou umlčováni. Vymysleli si řadu oblíbených pojmů, jako je Rakušanovo gestapo, jediná pravda, státní pravda, povolený názor, státní ideologie, mainstream, sorosovská média a nová totalita. Protivníky „demokracie bez přívlastků“ jsou morální majáci, libtardi, eurohujeři, havloidi, pravdoláskaři, levičáci, neomarxisté, woke, ekofašisté, zelení šílenci, držitelé jediné pravdy a klimaalarmisté.

Dále čtěte

Hrozbou jsou sluhové cizí moci, co si tu bez zábran řádí. Ne zákon, který je má postihnout

NÁZOR / Změna trestního zákoníku, která by znamenala, že by šlo trestat „neoprávněnou činnost pro cizí moc“, způsobil značné rojení…

Poslankyně Mádlová by nejspíš sama měla vědět, co jí ve skutečnosti tak vadí. Z jejího příspěvku se to nijak jednoznačně nedozvíme. Třeba je jí jen nepříjemné žít s pocitem, že ji někdo vychovává. Chápeme, od určitého věku je to už zbytečné, společensky nepatřičné a stát nemáme proto, aby vychovával dospělé. Pak by nás ale zajímalo, jak se cítí v ANO, které se označuje za hnutí, jímž není. Hnutí vzniká zespoda a mívá nějakou vnitřní pluralitu, zatímo ANO je účelová organizace jednoho člověka.

Kdyby Babiš odešel, těžko si představit, že by celá organizace pokračovala tak jako jiné strany. Je to stejný případ jako SPD Tomia Okamury a něco jako Kroky Františka Janečka. Bez vůdce to nejde. Všichni anonisté v parlamentu vzorně hlasují jako jeden muž, předsedu volí jako v KLDR, a když jde o nějaký problém, jsou jako kopírka, která zamoří sociální sítě stejnými frázemi. Robotizace v ANO je o krok napřed než čipy Elona Muska do lidského mozku.

Ptát se Otakara Foltýna, jestli nevytvoří pro poslance nějakou „kartu“ s myšlenkou a názorem na každý den, je riskantní nápad. Představme si tu trapnou situaci, že by se některým poslancům ty pokyny na stole hromadily a oni by s třeba spletli a vzali si k pultíku tu se „státní pravdou“ a nikoli přípis od Aleny Schillerové. Opravdu nepřejeme nikomu nic zlého.