„Ovi, měl by sis vzít dovolenou.“

„Ano, pane prezidente.“

„Ale já mám tolik práce, pane prezidente.“

„Ovíku, jsi můj jazyk a mé hlasivky. Ale i můj jazyk si někdy musí odpočinout. Podívej se na mě. Jsem hlava státu, vrchní velitel ozbrojených sil, radím v OSN i Putinovi, zachránil jsem zemi před islámskými hordami a promýšlím strategie nasazení dronů. Ale i tak si najdu čas na projížďku na člunu nebo na běžky.“

„Když já neumím plavat a lyžovat.“

„Čti si nějaké knihy. Už jsi našel toho Peroutku?“

„Nenašel, pane prezidente. Tak já nikam nepojedu a budu dál hledat. Už jsem přečetl celého Peroutku. Jsem v téhle zemi asi jediný.“

„O tom nepochybuj. Na to se všichni odvolávají a ve skutečnosti to nikdo nečte. Ono celkem není potřeba nic číst, stačí dvě tři věty a pak to cituješ a jsi za chytráka. Hitler to dělal stejně a pak s tím lidi dvě hodiny otravoval u stolu a to se tam ani nesmělo hulit a chlastat. Nechápu, jak to někdo mohl přežít.“

„Taky nepřežil, pane prezidente. Tak myslíte, že bych měl jet?“

„Už se běž balit.“

„A kam bych měl jet?“

„Musím tě pořád vodit za ručičku? Jeď na Krym, do Artěku. Tam jezdí mládež, jako jsi ty. Máš nějaký pionýrský šátek?“

„Nemám, pane prezidente. Prožrali ho moli. Měl jsem si dát pozor, je mi to moc líto, pane prezidente. Mám si nějaký sehnat? Kluci z Haló novin budou doma nějaké mít.“

„Zeptáme se na ruské ambasádě. Tam mají takových věcí plný sklep, kdyby se to náhodou mohlo jednou hodit. Remek taky bude nějaký mít, dostal jich spoustu.“

„Remek ještě žije? Dlouho jsem o něm neslyšel.“

„Nevrtej se do toho, jo.“

„A co budu dělat v tom Artěku? Smím tam poslouchat Pussy Riot?“

„Fuj! No dobře, ale jen do sluchátek. Ať tě u toho nikdo nechytne. Co já mám pořád něco vysvětlovat, na vysvětlování jsi tu ty. Snad z toho jednou vyrosteš. No co bys tam měl dělat?  Družit se, ne? Budou tam pionýři a pionýrky.“

„Hodně pionýrů, pane prezidente?“

„Určitě, kdo jiný. Když tak zavoláme Putinovi, on tam nějaké nechá dovézt.“

„A je to tam bezpečné? Je to blízko té židobanderovské fašistické militaristické proamerické zkorumpované juntě v Kyjevě.“

„Neboj, tam je všechno v cajku. Tam nikdo už ani nepípne. Přinejhorším bychom tě nechali převést do Doněcké lidové republiky. Jsou tam drsní hoši, ale názory mají v jádru správné.“

„A jsou tam nějací Rusové, třeba vojáci?“

„Lavrov říkal, že nejsou, takže určitě jsou. Buď v poho. Hlavně zmiz, než se někdo začne ptát, kde je ten dopis od Trumpa.“

„Jaký dopis, pane prezidente?“

„Proboha neptej se a koukej odjet! Šátek pošleme vládním speciálem, nebo to tam nějak dopraví Kellner.“

„To je výborný nápad, pane prezidente. Myslíte, že by ten Peroutkův článek mohl být na Krymu?“

„Kde jinde? Jeď!!!“