Sankce proti Gazprombank a padesáti dalším bankám zablokovaly návrat exportních příjmů, což je podle ruské centrální banky důvodem propadu rublu na téměř 110 rublů za dolar při oficiálním kursu a ještě více při tržním kursu. V bance ale věří, že se společnosti časem naučí sankce obcházet a vše se zlepší, píše deník The Moscow Times.

Nová omezení si vyžádala „úpravy v obsluze zahraničněobchodních toků“, píše centrální banka ve svém přehledu finanční stability. „Tyto sankce z hlediska plateb za vývoz a dovoz ovlivňují především načasování příjmů z vývozu,“ vysvětlil místopředseda centrální banky Filip Gabunja.

Dále čtěte

Vydáme se s Babišem a Putinem směr Rusko? Přijďte diskutovat o knize Nad propastí a směřování Česka a Západu

V pražském klubu Rock Café se bude konat další debata deníku FORUM 24. Tentokrát u příležitosti vydání nové knihy Nad…

Rusko bylo z globálního finančního systému vyhozeno a směnný kurs je určován především poměrem vývozních a dovozních toků. „Letní sankce na Moskevskou burzu zasáhly spíše dovoz, tyhle zase zasahují vývoz. Proto jsme v létě viděli posilování rublu a nyní jeho propad,“ shodují se analytici na kanálu MMI na Telegramu.

Centrální banka věří, že společnosti nakonec najdou způsoby, jak sankce obejít, jako tomu bylo vždy, a měnový trh se vyrovná.

„Jak ukazují předchozí epizody sankcí, omezení vytvářejí infrastrukturní problémy pro zahraniční ekonomickou aktivitu, ale ve střednědobém a dlouhodobém horizontu je dynamika měnového kursu určována fundamentálními faktory,“ píše centrální banka. Je otázka času, kdy se systém přizpůsobí, je přesvědčen Filip Gabunja. Místopředseda centrální banky Alexej Zabotkin to odhadoval na dva měsíce. Platby se nakonec ustálí, ale budou dražší, domnívají se analytici MMI.

Dále čtěte

Moskva se pokusí zastavit volný pád rublu, ale podle analytiků k návratu na úroveň před šokem nedojde

Ruský rubl se ve středu propadl na nejnižší úroveň od března 2022 a na forexových trzích…

Pokud se systém přesto nepřizpůsobí, je centrální banka údajně připravena zasáhnout a má na to „dostatečný arzenál opatření“. Týden je ale podle něj ještě příliš krátká doba na to, aby se dělaly závěry a přijímala radikální opatření.

Centrální banka již pozastavila nákupy cizí měny pro ministerstvo financí v rámci rozpočtového pravidla, čímž zdvojnásobila objem devizových intervencí ze 4,2 na 8,4 miliard rublů denně. Nakonec by banka mohla opět zvýšit úrokovou sazbu, aby snížila poptávku v ekonomice, a to i po dovozu. Podle Filipa Gabunji to není potřeba: „Nepotřebujeme přijímat žádná mimořádná opatření, protože v tuto chvíli nevidíme žádné hrozby pro finanční stabilitu. Situaci však budeme i nadále pečlivě sledovat.“