Ilustrační foto. Rusko se rádo na vojenských přehlídkách předvádí jako jaderná velmoc FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Jedním z hnízdeček, kde se klubou na svět poslední putinovské myšlenky určené českému publiku, je web vasevec.parlamentnilisty.cz. Jména autorů na těchto stránkách prozrazují předem, že to bude výživné čtení. Není jich mnoho, ale zato hvězdné postavy, třeba Jiří Paroubek a Jiří Vyvadil.
Dne 26. září přispěl také s jedním z nesčetných článků jakýsi Jan Campbell (*1946). Je to „německý občan české národnosti a analytik“. Měl prý poradenskou firmu v Bonnu, „působil jako poradce Evropské unie u dvou předsedů vlád Republiky Kyrgyzstán“ a v Rusku obdržel čestný titul profesora Uralské státní agrární university. A tak dále.
V podstatě by se myšlenky analytika a čestného uralského agrárního doktora daly shrnout stručně. Za všechno ohledně války na Ukrajině může Západ, a pokud vypukne jaderná válka, tak za to bude moci taky.
Campbell tvrdí, že západní politici „mají plán“ na válku v plném rozsahu proti Rusku. Pak s lítostí připouští, že odpověď nebohého a ohroženého Ruska podle jeho vojenské doktríny „nemůže být jiná než jaderná“. Protože autor se domnívá, že je chytřejší než západní politici, není si jist, jestli si Západ „promyslel následky svého konání až do konce“.
Analytik a agrární doktor to ale promyslel a vysvětluje, že ruská vojenská doktrína nerozlišuje mezi jaderným útokem a konvenčním útokem protivníka, pokud ohrožuje existenci země. Rusko je nejspíš podle něj ohroženo ve své existenci, a pokud k jaderné válce dojde, sami si za to můžeme. Pak se současný světový řád nezachová a „fejkotvůrci a fejkonosiči budou bez práce a nedostanou se do nebe, ani do pekla“.
Lhaní Kremlu přebírané jeho místními služebníčky je tak průhledné, že pokud to někdo šíří dál, je postižen buď nějakou poruchou poznávacích schopností, nebo lže vědomě. Jadernou válkou vyhrožují jen představitelé Kremlu a potom jejich propagandisté ve státní televizi. Ti o zničení západních měst ruskými hlavicemi dokonce vtipkují.
Západ se držel za této války poměrně zkrátka právě kvůli obavě, aby se konflikt nevymkl zpod kontroly. Trvalo zbytečně dlouho, než Ukrajina dostala potřebné těžké zbraně, a nedostala ani všechny, které chce a potřebuje. Ruští vojáci jsou na Ukrajině – a ne ukrajinští v Rusku. Že si teď Putinova junta vyhlásila kousek Ukrajiny za Rusko, je fraška. Rusko na podzim shromáždilo 150 tisíc (nebo víc) vojáků na ukrajinských hranicích. Prý je to jen cvičení a už se stahují. Že by se za takových okolností někdo pokusil napadnout Rusko, je samozřejmě nesmysl. Pak vpadli Rusové na Ukrajinu a pokusili se svrhnout řádně zvolenou vládu. Dopustili se tam zvěrstev a kradou. Všechno popírají, ale jejich zločiny jsou zdokumentované. Města bombardují plošně. Ukrajinské děti odvlékají do Ruska na převýchovu.
Podle Campbella, Paroubka a Vyvadila na stránkách „Vaší věci“ ale za všechno může Západ. Zatímco papež volí slova tak opatrně, až ho za to kritizují, patriarcha Kirill hlásá svatou válku a tvrdí, že kdo v ní padne, odpustí se mu všechny hříchy.
Pokud zdejší prokremelští poskoci vykládají o potřebě jednat o míru, jen se snaží pomoci Rusku, kterému teče do bot. Jaké jednání o míru, když ruská armáda každý den zabíjí ukrajinské civilisty? Ať se Rusko stáhne a přestane Ukrajinu terorizovat. Ať vydá válečné zločince, zajistí návrat odvlečených a nahradí hmotné škody. Pokud se to nestane, budou všechna údajná jednání jen maskovanou snahou získat oddechový čas. V Moskvě přece vyhlásili, že žádný ukrajinský národ neexistuje a všechno na ukrajinském území je ruské. Ta slova jim někdo nepodsunul, to říkají sami.
Kolaboranti ale vědí, že kdyby se zločinné impérium na východě zhroutilo, byli by z nich sirotci. Pro ně je to jistě truchlivý osud, ale vybrali si ho sami.
