Jak by mělo vypadat dnešní Slovensko podle představ nacionalistů. Ilustrační foto. FOTO: FORUM 24/Bing Image Creator.
FOTO: FORUM 24/Bing Image Creator.
Šéfredaktor slovenského webu Christianitas.sk Branislav Michalka navrhuje, aby se začalo šetřit na kultuře. Soudí, že „je třeba poslat veškerou pokrokovou, liberální a moderní kulturu tam, kam patří a vždy patřila – na trpěný okraj společnosti“, jinak podle něj „totální rozvrat tradiční společnosti dosáhne hranice své stravitelnosti a vzbudí zuřivé zoufalství ponížených normálních lidí“.
Christianitas.sk je portál známý hlásaním náboženského fundamentalismu a konspiračních teorií, například o pandemii covidu a světovém a zednářském spiknutí. Šéfredaktor Michalka řečnil v rodišti prezidenta slovenského štátu Jozefa Tisa v Bytči „u příležitosti justiční vraždy mučedníka katolické víry a národa“.
Michalka nejdřív vysvětluje, z čeho je odvozena kultura, kterou považuje za opravdovou. „Nemusíme dlouho přemýšlet, abychom dospěli k závěru, že slovo kultura je odvozeno od slova kult a vyjadřuje tak základní pravdu, že každá kultura a civilizace má náboženské kořeny… Z kultu se postupně stala kultura. Vedle kultury a jejích představitelů se v civilizacích s jejich rostoucí strukturovaností rozvíjely i vulgární projevy subkultury, tedy parazitické umělecké projevy čerpající z kultivované kultury odvozené od kultu, ale bez metafyzických ambicí, naopak podřízené nejnižším lidským pudům v jejich nejvulgárnější podobě,“ tvrdí autor. To jsou dle něj „různí dudáci, hráči na citeru, herci, kteří se neustále ‚legračně‘ chytali za rozkrok a nasazovali si na jevišti parohy, kejklíři, požírači ohně, potulní komedianti, až po ošuntělé dědečky předvádějící tančícího medvěda nebo špatně převlečené pasáky-impresária oznamující příjezd vnadné tanečnice do města“.
Připomíná, že i na herce Molièrova hereckého souboru, kteří se těšili přízni Ludvíka XIV., „pohlíželi všichni šlechtici, měšťané a o sedlácích nemluvě jako na pochybné živly, které je třeba při každé příležitosti nakopat do zadku (doslova) a vyhodit ze slušného obydlí“.
Situace se podle Michalky změnila s nástupem romantismu, který „důkladně rozvrátil celou kulturní strukturu křesťanské civilizace“, a „ne nadarmo se ve slovnících píše satanismus jedním dechem s pojmem romantismus“. Autor odsuzuje i díla Goethova, umělce Wagnera a Tolstého, protože zpracovávají téma „zakázané lásky“ a výsledkem „je nakonec homosexuální styk nebo jiné varianty sexuální vzpoury proti konvencím“. „Rozvody, nevěra, promiskuita, polyamorie, perverze, drogy, alkoholismus, skandály, ordinérnost, bulvár a obscénní vulgarita, to je pole, na kterém nám vyrostla bohatá úroda současných morálních vůdců společnosti.“
„Je tedy načase položit si otázku: Kdo tady vlastně potřebuje nějaké státem placené herce a baviče? Ti, kteří údajně reprezentují národ, a přitom jím hluboce pohrdají a snaží se ho změnit k obrazu svému, revolučnímu. Kdo tady potřebuje nějakou státem placenou moderní kulturu? Kdo potřebuje neustále poslouchat oslavné tirády o sexuálních deviacích, kdo potřebuje, aby ho za jeho vlastní peníze neustále šikanovala klika přemoudřelých hochštaplerů, kteří neustále utíkají do zahraničí, aby tam naříkali nad svými tupými krajany, dezoláty a postsametáři?“ píše Branislav Michalka.
Šéfredaktor webu Christianitas.sk se ptá, „kdo tady vůbec potřebuje nějaké moderní umění, kromě úzké elitářské sekty, která se štítí čehokoli tradičního a ze své úchylky dělá provozní normu vesmíru“. Podle něj moderní umělci tvoří kastu, „jejíž rekvalifikační kurzy právě probíhají v kabinách bruselských byrokratů a globalistických útočníků na lidskou přirozenost“, a tato kasta „se nechává platit prostřednictvím státních institucí, ale také oklikou, aby vzbudila dojem nezávislosti, prostřednictvím různých grantů a nevládních organizací, které skrytě odčerpávají daně právě od těch, jimiž nejvíce opovrhují“.
Nakonec doporučeje s tímto stavem, který považuje za neúnosný, rázně skoncovat.
„Ano, je načase začít šetřit na kultuře a konečně dostát očekáváním, která do nás, dezolátů a postsedláků, vkládá tzv. kulturní elita. Je třeba poslat veškerou pokrokovou, liberální a moderní kulturu tam, kam patří a vždy patřila – na trpěný okraj společnosti. A není to jen v našem zájmu. Bude-li se situace vyvíjet tak, jak se vyvíjí dnes, a totální rozvrat tradiční společnosti dosáhne hranice své stravitelnosti a vzbudí zuřivé zoufalství ponížených normálních lidí, představitelé pokrokové kultury jistě nebudou poslední, na které toto oživlé pandemonium pamatuje,“ končí Michalka svůj článek.
Titulky článků šéfredaktora Michalky ukazují jeho názorové směřování:
- Pád liberální demokracie na Slovensku? EU, nevládní organizace, liberálové a média křičí, že ano. Dá-li Bůh, ale tak snadné to nebude.
- Josefínství v 21. století: z kněží se stali apologeti demokracie, političtí aktivisté EU, hypeři sekulárního státu a globalismu.
- Začalo globální selské povstání? Sedláci, rolníci a postsedláci – odvěký objekt nenávisti pokrokových a liberálních elit – se bouří po celém světě.
- Z historie kavárenských revolucionářů na Slovensku.
- Potřebuje křesťan demokratické volby?
Na poslední položenou otázku Michalka odpovídá: „Odpověď na základní otázku, zda křesťan potřebuje k životu demokratické volby, zní jednoznačně ne. To podstatné – křesťanská moc ve státě, respektive křesťanství jako takové, jimi již nebude podporováno a ostatní věci potřebné k životu budou nějak zajištěny, jako tomu bylo vždy ve světě. Pokud však může nějakým způsobem škodit při nastolování a upevňování pohanského režimu, je třeba toho využít.“
Přes deklarované katolictví byl web Christianitas spolu s dalšími podobně laděnými stránkami předmětem kritiky mluvčího slovenských biskupů Martina Kramara. Kramar v prosinci 2020 upozornil i na více podobně orientovaných webů, z nichž některé jsou navštěvované i v Česku.
„V tomto duchu a zcela svobodně upozorním na stránky, které podle svých zkušeností nemohu doporučit, i když mi z nich korespondenti opakovaně citují. Ve skutečnosti mohu vřele doporučit, aby si na ně lidé dávali dobrý pozor a opakovaně si rozmysleli, které věci stojí za to sdílet: zde, ve slovenském prostředí, k nim patří například – aby bylo jasno: Svetlo sveta (sdílené Hlavnými správami), Christianitas, Aliancia za nedeľu a mezi sekulárnějšími Infovojna, Badatel, Zem a vek, Slobodný vysielač.“
Poslední vývoj na Slovensku, zvláště na tamním ministerstvu kultury, ukazuje, že názory publikované na webu Christianitas docházejí sluchu i v momentálně vládnoucích politických kruzích.
„Kultura slovenského lidu má být slovenská. Slovenská a žádná jiná. Respekt vůči jiným kulturám neznamená jejich smíchávání s tou slovenskou,“ prohlásila například ministryně kultury ve vládě Roberta Fica Martina Šimkovičová. Ta také obnovila oficiální kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem, kterou její předchůdkyně přerušila po ruské invazi na Ukrajinu.
Generálním tajemníkem služebního úřadu ministerstva kultury se stal obdivovatel ruského vůdce Vladimira Putina a konspirátor Lukáš Machala. Ten kdysi sdílel tvrzení, že muslimské migranty posílají do Evropy ilumináti. Také je stoupencem konspirační teorie o práškování lidí z letadel (chemtrails). Za válku na Ukrajině mohou podle Machaly „cizí pánové ze Sionu a zpoza Atlantiku“. Další náměstek na ministerstvu kultury Štefan Kuffa (SNS) vyzval k intronizaci Ježíše Krista jako krále Slovenska.
„Za ministerstvo kultury dáváme příslib, i takhle veřejně ho dávám, že my budeme ti, kteří budou iniciovat, aby se co nejdříve podle možnosti dosáhlo toho, aby Kristus Král byl intronizován a stal se králem Slovenska,“ prohlásil Kuffa.
Současná vláda se pokouší ovládnout veřejnoprávní média a ministryně Šimkovičová začala provádět personální změny v kulturních institucích. Opozice se obává posilování antiliberálního kursu v politice a kultuře a přimknutí Slovenska k Rusku po vzoru Maďarska Viktora Orbána.
