Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Meziroční růst inflace za leden dosáhl téměř deseti procent, ceny tak rostou nejvyšším tempem od července 1998. Lidé se proto obávají, jak to zamává s jejich penězi. Podle ekonoma Štěpána Křečka je potřeba, abychom rodinné úspory nenechali válet doma pod polštářem nebo na bankovních účtech.
„Bohužel se dostáváme do situace, kdy rekordní úspory začala rychlým tempem požírat inflace,“ vysvětlil pro deník FORUM 24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Je proto třeba, abychom úspory poslali do práce,“ prohlásil.
V hotovosti nebo na běžném či spořícím účtu bychom podle Křečka měli mít maximálně trojnásobek až šestinásobek svých měsíčních útrat, ostatní peníze bychom pak měli investovat. Záleží však na věku. „Mladší lidé mohou preferovat dynamičtější aktiva, jako jsou růstové akcie, korporátní dluhopisy či v omezené míře kryptoměny,“ popsal ekonom.
Starší lidé by podle něj naopak měli investovat konzervativněji, protože mají kratší investiční horizont. „Zaměřit se mohou na zlato, dluhopisy důvěryhodných zemí či dividendové akcie ze sektorů poskytujících nezbytné životní potřeby,“ přiblížil Křeček. Do portfolia je vhodné zařadit také nemovitosti, ty jsou však kvůli aktuálním vysokým pořizovacím cenám stále méně dostupné. „Nemovitostní investice s nižšími obnosy peněz lze provádět skrze specializované fondy. Přes ně lze investovat i do různých alternativ, jako jsou umění nebo raritní automobily,“ popsal ekonom.
Z akcií pak Křeček doporučuje ty americké. „Do portfolia drobného investora určitě patří ETF produkty na celé americké indexy. Patří mezi ně například IVV ETF na index S&P 500 či QQQ ETF na index NASDAQ. Zhodnocení obou těchto produktů se v loňském roce pohybovalo kolem úrovně 30 procent,“ poradil Křeček.
„Začátečníkům bych nedoporučoval vybírat mezi jednotlivými akciemi. To je dost náročná disciplína, která vyžaduje čas a zkušenosti. Investování do celých indexů je výrazně bezpečnější. Investice by přitom měly mít dlouhodobý charakter, aby trhy mohly prokázat, že mají tendenci růst,“ doplnil ekonom.
Důležitým pravidlem je podle něj nedávat veškeré peníze na jeden typ investice, ale rozdělit je do více oblastí. „To, co se jeví jako nejlepší dnes, může být již zítra podprůměr. Klíčem k úspěchu je vytvořit si silné a stabilní portfolio, které obstojí v jakékoliv situaci. Pak můžeme mít klidné spaní, ať se na trzích odehraje cokoliv,“ prohlásil Křeček.
Inflace v lednu vystřelila
Meziroční inflace v lednu zrychlila na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta. V pondělí to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Vývoj ovlivnily zejména vyšší náklady na bydlení. „Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému lednu o téměř 10 procent. Je to nejvíce od července 1998, kdy meziroční růst cen dosáhl hodnoty 10,4 procenta. Největší vliv na výši lednového meziročního indexu měly ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,“ vysvětlila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply v letošním prvním měsíci podle statistického srovnání nejvíce od ledna 1993, a to o 4,4 procenta. I v tomto případě se na nárůstu cen podepsalo zvýšení nákladů na bydlení, kde elektřina proti prosinci zdražila o téměř 39 procent a zemní plyn o 31 procent. Částečně to bylo ovlivněno návratem DPH u cen elektřiny a zemního plynu, uvedli statistici. Vedle toho byly meziměsíčně vyšší i ceny potravin, alkoholu a dovolených.
Proti loňskému lednu v bydlení zdražila elektřina o 18,8 procenta a zemní plyn o 21,5 procenta. O více než deset procent stouply i ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytů, ceny tepla a teplé vody a tuhých paliv. Nájemné bylo meziročně dražší o 4,3 procenta, vodné o 5,3 procenta a stočné o 6,4 procenta. Další v pořadí vlivu na meziroční inflaci byla doprava, kde o 11 procent zdražila auta a o 28 procent pohonné hmoty a oleje.
Mezi potravinami, které rovněž výrazně ovlivnily lednový meziroční index inflace, stouply o 9,4 procenta ceny pekárenských výrobků a obilovin, o 7,2 procenta ceny mléčných výrobků a o téměř 26 procent ceny olejů a tuků. O necelá dvě procenta zdražilo i ovoce, zatímco o měsíc dříve jeho cena meziročně klesla. Například polotučné trvanlivé mléko a brambory byly v lednu proti stejnému měsíci předchozího roku dražší o 16 procent a cukr o 21 procent. O 17,4 procenta stouply proti loňskému lednu i ceny oblečení.
