Europoslanec a člen Evropské lidové strany (EPP) Jiří Pospíšil zhodnotil v rozhovoru pro deník FORUM 24 dohodu o šestém balíčku sankcí proti Rusku. Ohledně toho, zda se podaří přijít i s dalšími postihy proti ruskému agresorovi na úrovni Evropské unie, je ale skeptický.
Jak hodnotíte dohodu o embargu na ruskou ropu?
Vítám ji, protože neschopnost dohodnout se na detailech u ropy blokovala přijetí celého šestého sankčního balíčku. Zároveň se délka jednání už začínala negativně podepisovat na reputaci EU, které se do té doby dařilo vůči Rusku vystupovat jednotně a rozhodně. Ano, cesta k dohodě byla na můj vkus příliš dlouhá a komplikovaná a svůj díl odpovědnosti na tom nese i Komise. Ta svůj návrh na zavedení ropného embarga zveřejnila dříve, než ho měla dostatečně předjednaný a vykomunikováný se všemi členskými státy. Je ale dobře, že EU jako celek dokázala tyto obtíže překonat a dospět k dohodě, která zasáhne Putinův režim víc než cokoliv dosud.
Není přece jen stále příliš mnoho výjimek?
Četnost výjimek odpovídá závislosti řady členských států na ruské ropě. Tu jsme bohužel v minulých letech podcenili a nyní nám nezbývá než o to složitěji hledat cestu, jak se této závislosti zbavit. Za mě je jednoznačně lepší mít dohodu o embargu s výjimkami, než aby si každý stát řešil svůj vztah k ruské ropě sám a Putin se smál „neschopné“ EU.
Překvapil vás postoj některého členského státu?
Značně mě překvapil přístup Maďarska. Někdo možná čekal, že bude dělat problémy. Ale že nechá situaci zajít až na samý okraj propasti, mě osobně překvapilo. Orbánovo nadřazení svých vlastních zájmů nad kompromis v EU už bohužel dokazuje, že se Maďarsko dostalo do pozice trojského koně, který přímo či nepřímo pomáhá ruským zájmům. Maďarské zdržování a licitování se navíc odehrálo v momentě, kdy se Ukrajina s vypětím všech sil brání ruské přesile, a je tedy třeba přijímat rychlá rozhodnutí s patřičnými dopady. Maďarsku očividně nevadí dál krmit miliardami eur Putinovu válečnou mašinérii, která na Ukrajině vraždí, ničí a drancuje a krade Ukrajincům území, majetek i obilí.
Jde o šestý balíček sankcí. Co by nemělo chybět v sedmém?
Je otázka, kdy a zda vůbec na případný sedmý balíček dojde. Po poslední zkušenosti, jak dlouho trvala dohoda na šesté vlně, už asi nemůžeme čekat zásadní posuny na poli nových sankcí v krátkém časovém horizontu.
Podle vás tedy bude na stole i embargo na plyn?
Bylo by samozřejmě dobře, kdyby na sankce na ruský plyn došlo a já bych si to velmi přál. Musíme ale být realisté. Po dnešních výrocích řady evropských lídrů, že energetické sankce ropou končí, je teď embargo na plyn v nedohlednu. Jasně to dnes řekli třeba belgický nebo rakouský premiér. Já bych postupoval jinak, ale při této opatrnosti některých členských států se teď dál nedostaneme. A znovu dodávám, že bohužel.
Takže za vás sankce fungují?
Sankce se již začínají projevovat a s postupujícím časem budou jejich dopady stále větší. Ruská ekonomika je mnohem slabší než západní ekonomiky, tak je jenom otázka času, kdy jí pod tlakem sankcí dojde dech a začne se hroutit.
Je důležité, abychom v tomto směru pokračovali a neustával tlak na další sankce všude, kde můžeme ruskou ekonomiku zasáhnou ještě více, i když to teď nebude spojené s embargem na plyn.