Evropský parlament schválil výzvu Evropské komisi, která má za cíl zabránit firmám členů vlády, aby získávaly dotace. Normu prosazovala europoslankyně Ingeborg Grässle. Holding Agrofert by tak mohl v budoucnu přijít o stovky milionů. Pro Babiše to de facto znamená, že by musel Agrofert buď prodat, nebo o peníze přijde.
Nové unijní nařízení míří na strukturální a zemědělské fondy. Zdálo by se, že se Babiš nemusí ničeho bát, protože po schválení českého zákona o střetu zájmů převedl svůj majetek do svěřenských fondů.
Jenže to je velký omyl – v evropské normě se hovoří také o společnostech nejen rodinných příslušníků či jinak spřízněných osob, ale také osob politicky blízkých. Tam jsou zásadní tři jména – Babišova manželka Monika, právník Alexej Bílek a předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša. Jmenovat do fondu správce jiné, to by pro Babiše, který má tolik rád všechno pevně pod kontrolou, by jistě bylo velmi složité.
Dotace jsou přitom pro Babišovo podnikání zásadní. V rámci období 2007–2013, kdy některé projekty běžely ještě další dva roky, získaly Babišovy společnosti dotace z EU 1,6 miliardy korun.
Evropský parlament podle europoslance Jiřího Pospíšila schválil politickou výzvu pro Evropskou komisi, kterou se velmi pravděpodobně bude řídit při přípravě nařízení pro další finanční období, tedy od roku 2020. „Europoslanci nechtějí, aby lidé jako Babiš čerpali dotace,“ uvedl pro FORUM 24 Pospíšil, který zdůraznil, že se samozřejmě jedná o normu, která by postihovala více lidí, je však jasné, že inspirací pro její vznik byl právě Babiš. Je jisté, že velký vliv sehrálo i jednání o Babišově ovlivňování médií před několika měsíci.
Podle Pospíšila je souhlas s návrhem jasným důkazem, že Evropský parlament sleduje kauzu Babiš. „Je to další signál, že kauza Babiš překračuje hranice České republiky,“ říká Pospíšil.
Evropská komise by měla výzvu, na které panuje taková to shoda, zahrnout do plánování dalšího finančního období, které začíná rokem 2020. Vzhledem k tomu, že volební průzkumy zatím předpovídají možnou Babišovu účast ve vládě, by tak měl velký problém.
„Žádáme Komisi, aby do veškerých budoucích zákonů EU týkajících se plateb začlenila ustanovení o tom, že podniky, jejichž majitelem je úřední osoba v členském státě EU a ve třetích zemích, nemohou požádat o finanční prostředky EU ani takové prostředky obdržet,“ píše se v Usnesení o odpovědnosti, transparentnosti a integritě v orgánech EU.