Jiří Pospíšil FOTO: archiv JŠ / se souhlasem
FOTO: archiv JŠ / se souhlasem
ROZHOVOR / Jiří Pospíšil rezignoval na svou funkci předsedy Správní rady Musea Kampa. Rozhodl se tak poté, co se stal pražským radním pro oblast kultury. V rozhovoru pro deník FORUM 24 popisuje, proč končí a co bude s muzeem dál.
Pane náměstku, kdy přesně k rezignaci došlo?
Na konci března schválila Správní rada Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových novelu stanov, která mi formálně umožnila podat rezignaci na post jejího předsedy. Po projednání se Správní radou a zapsání změn do nadačního rejstříku jsem ke včerejšímu dni, tedy 24. dubna 2023, na tuto funkci rezignoval.
Co bylo tím hlavním důvodem?
Šlo čistě o mou iniciativu. Nikdo po mně toto odstoupení nepožadoval. Ale chtěl jsem splnit slib, který jsem dal svým voličům. Protože jsem nadaci nechtěl poškodit případnými spekulacemi o střetu zájmů a zbytečnými politickými útoky, připadalo mi to jako správné rozhodnutí.
Jak těžké rozhodnutí to pro vás bylo?
Nebudu lhát, že jsem ho učinil opravdu s těžkým srdcem. Jednak mne náplň práce bavila a naplňovala, ale především jsem zakladatelce Musea Kampa, paní Medě Mládkové, slíbil, že se o muzeum, které v dobré víře před dvaceti lety zakládala, budu svědomitě starat. Věřím ale, že muzeum zůstane v dobrých rukou.
Je to trvalé rozhodnutí, nebo jen dočasné?
Kvůli morálnímu závazku, který jsem dal zakladatelce muzea a mecenášce Medě Mládkové, určitě neodcházím trvale. Rezignace je jen dočasná po dobu mého mandátu na magistrátu.
Ve funkci předsedy jste byl od roku 2016, členem správní rady jste se stal v roce 2012. Jak byste tato léta zhodnotil?
Byla to velmi dynamická léta, poznamenaná bohužel i krizemi, se kterými jsme se museli vypořádat. V roce 2013 muzeum vyplavila srpnová povodeň. Existenční krizi jsme čelili kvůli koronaviru, protože podstatná část provozu muzea je financovaná ze vstupného. Když jsme se pak chystali znovu otevřít, došlo k požáru elektrického rozvaděče, který muzeum opět uzavřel a s jehož následky jsme se museli finančně také vypořádat. Vzdor těmto ranám jsme ale s mým týmem v Museu Kampa odvedli skvělou práci. Uspořádali jsme řadu vynikajících výstav – namátkou třeba Aleny Šrámkové, Jiřího Koláře, Helmuta Newtona i Pabla Picassa.
Museum Kampa je domovem sbírky moderních děl českých umělců, jakými byli František Kupka a Otto Guttfreund, a pořádá také zajímavé výstavy současných českých autorů.
Nerezignovali jsme na rozšíření sbírek paní Mládkové, protože podle mého názoru muzeum, které nerozšiřuje své sbírky, je mrtvou institucí. Za ta léta jsme se stali nejenom lákadlem, ale i dočasným domovem pro skvělé české umělce a umělkyně, o jejichž výstavy měli návštěvníci velký zájem. A jednalo se o atraktivní jména, jako byli Josef Pleskot, Olbram Zoubek, Jiří Šalamoun nebo jsme zprodukovali atypickou symbiózu dvou uměleckých světů – Alfonse Muchy a Pasty Onera.
Na jaké výstavy se návštěvníci mohou aktuálně těšit?
V současné době probíhají, kromě stálé expozice, tři sochařské výstavy. Jedna je věnovaná Zbyňku Sekalovi, vynikajícímu sochaři, který se dočkal větších poct paradoxně v zahraničí než u nás. Hana Purkrábková, která opět vynikala v keramické figurální plastice. A do července máme ještě výstavu Ronyho Plesla a jeho pozoruhodných skleněných výtvorů, kterými si zasloužil mezinárodní ohlas.
Pokud se nepletu, pod Nadaci Jana a Medy Mládkových nespadá jen Museum Kampa, ale i další objekty…
Ano, například Werichovu vilu, která dlouhá léta předtím zbytečně chátrala, jsme zpřístupnili veřejnosti. V ní se pravidelně koná zajímavý kulturní program. Pořádáme také Letní scénu Musea Kampa, která si každým rokem nalezne tisíce spokojených divadelních nadšenců. A musím říct, že jsem svým kolegům velmi vděčný za to, jakou práci jsme společnými silami odvedli.
Deník FORUM 24 je mediálním partnerem Musea Kampa.
