KOMENTÁŘ / Jedním z největších problémů západní společnosti jako celku je nedostatek pozitivního leadershipu a zbabělost politické reprezentace. V podobném duchu se nesou mnohé analýzy a úvahy významných politologů, historiků či analytiků napříč naším civilizačním okruhem. Chybí odvaha postavit se zlu.
V posledních dnech jsme však mohli být svědky nebývalé odvahy dvou političek vládní koalice, které se zřejmému zlu postavily. Sklidily za to uznání i kritiku z mnoha stran. Některá slova či formu mohly volit mírnější či přesnější, méně emotivní a racionálnější. To však nic nemění na tom, že odvahu postavit se zlu měly, a měli bychom jim být za to vděční.
Citát „K vítězství zla stačí jediné, aby dobří lidé nic nedělali“ se připisuje Siru Edmundu Burkemu (1729-1797), významnému britskému politikovi, politickému teoretikovi a filosofovi. Jinak řečeno zlu nejvíce pomáhá lhostejnost dobrých lidí. Já jsem přesvědčen, že většina společnosti je dobrá, tudíž je to lhostejnost většiny.
V pátek jsme byli v poslanecké sněmovně svědky opakovaných výlevů „předsedy opozice“ poslance a majitele hnutí ANO Andreje Babiše. Tento bývalý prominentní člen zločinecké organizace KSČ svůj poslanecký mandát vykonává zvláštním způsobem. Do sněmovny zpravidla nechodí. Když už se dostaví, obsadí na několik hodin pultík a spustí kulomet lží, demagogie, naprostých nesmyslů, urážek všech kolem sebe. Ostatně všichni jste to asi někdy zažili. Nesrozumitelnou hatmatilkou plive jedy tu na EU, tu na Fialu, tu na ministry, poslance, případně si bere jako rukojmí uprchlíky. Je výsostným právem opozice kritizovat vládu a předkládat vlastní řešení. Cirkusová čísla devadesátkového mafiána, za která by v normální společnosti dostal přinejmenším opovržení, však nemají s opoziční prací nic společného. Je to jenom koncentrované zlo, žluč, nenávist, lež a morální debakl.
Naposledy si vzal na paškál ministra zdravotnictví, kterého se poté zastala předsedkyně sněmovny i TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Její emotivní vystoupení vzbudilo nebývalou bouři, poslanci ANO bouchali do lavic, Babiš byl vytočený jako málokdy, a i mnozí komentátoři psali, že výpady s mrtvými v době covidu si mohla odpustit.
Někdy ale člověku bouchnou saze a je to zcela v pořádku. Holdingový politik, který schůzi co schůzi sprostě a lživě uráží desítky slušných lidí, zneužívá slovo totalita, na jejímž budování se mimochodem sám aktivně podílel, rozsévá nenávist a závist, kudy chodí, totiž čeká, že se s ním bude mluvit v rukavičkách. Ano, spousta politiků vládní koalice to tak dělá. Jsou sice ostří, ale v podstatě umírnění. Markéta Pekarová Adamová jej však „trefila na komoru“ drsně, cíleně, přesně. Postavila se zlu.
V sobotu večer zase poněkud kontroverzním, ale lidsky velmi pochopitelným způsobem okomentovala ministryně obrany Jana Černochová ostudné hlasování Valného shromáždění OSN. Jen pár zemí odmítlo podpořit rezoluci, která v podstatě staví na roveň legitimní obranu židovského státu před pouštními barbary na straně jedné a upalování židovských dětí nelidskými hrdlořezy z Hamásu na straně druhé. Demagogové z progresivní levice to sice vykládali tak, že Česko nechce podpořit mír, ale je to jako ozvěna od páté kolony Kremlu. OSN zdegenerovala. Místo mírotvorce se stala reálně organizací pro šikanu Izraele a podpůrcem terorismu.
Tato skutečnost paní ministryni, jako každého normálního demokrata, velmi frustruje a na sociální síť X řečnicky napsala, abychom z OSN vystoupili. Velmi racionálně argumentovala, proč si to myslí, a nelze, než jí dát za pravdu. Realita je však taková, že k žádnému vystoupení logicky nedojde. Její příspěvek je však potřeba brát jako bouchnutí do stolu, jako jakousi filipiku proti barbarství, před nímž OSN zavírá oči.
Okamžitě se na ni snesla bouře posměchu, urážek ad hominem, poučování, co může a nemůže ministr psát na sítě, a další tzv. „dobré rady“ těch, co „vědí“, jak se to má dělat.
Já jsem naopak šťastný, že máme konečně ministryni obrany, co je ochotná a schopná opravdu bojovat proti zlu. Bojovat za obranyschopnost země, bojovat proti barbarství. V historii naší země jsme lepšího šéfa resortu neměli. Poslala na ruské bandity jejich vlastní šroty z našich skladů, podepsala obranou smlouvu s USA, dotáhla americké vrtulníky či německé tanky. Vybojovala splnění závazku NATO a konečně na obranu dáváme 2 % HDP.
Obě dvě události ve mně vyvolaly pocit naděje a emoci vděčnosti. Ženy zvedly prapor a postavily se zlu. To je úkolem demokrata, to je úkolem politika svobodné země. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk říkal: „Demokracii dělají demokrati a lepší demokracii lepší demokrati. Pravda je ve všem, i v politice, nejpraktičtější.“
Nebojme se popisovat věci, jaké jsou, nebojme se postavit zlu. Buďme lepší demokrati.
Autor je členem ODS a modernizační iniciativy ČESKO.plus