Po opakovaných zprávách o vyšší inflaci v USA, která se pohybuje nad očekáváním a má vliv na výkyvy indexových fondů (S&P 500, Dow Jones), přichází ze zámořské ekonomiky také pozitivní zprávy. Američtí zaměstnavatelé totiž na trh práce v červnu přidali 850 000 nových pracovních míst, což bylo o zhruba 144 000 více, než se očekávalo. Jedná se tak o nejvyšší měsíční nárůst od srpna 2020, kdy trh práce vytvořil 1,6 milionu volných pozic. Odborníci to vnímají jako signál toho, že se americký trh práce začíná vracet do normálu.
Nejvíce míst, kolem 343 tisíc, bylo přidáno do sektoru pohostinství a cestovního ruchu. Více než polovina těchto pozic vznikla v restauracích a barech. Pro srovnání, v lednu letošního roku bylo na pracovní trh přidáno 233 000 potenciálních pozic, v únoru 536 000, v březnu 785 000, v dubnu 278 000 a v květnu 583 000. Průměrný hodinový výdělek meziročně vzrostl o 0,3 % a celkové mzdy dokonce o 3,6 %. Tamní nezaměstnanost však nečekaně vzrostla na 5,9 % místo očekávaných 5,6 %.
Obnovil se trh práce úplně?
I přes rychlé vytváření nových pracovních míst není trh práce v USA stále na své předpandemické úrovni. Přestože byly již dvě třetiny z bezmála 22 milionů míst ztracených v březnu a dubnu minulého roku nahrazeny, trh práce v porovnání s únorem 2020 nadále ztrácí 6,8 milionu míst. To ale nebrání optimismu, jelikož situace je neporovnatelná s minulým dubnem, kdy nezaměstnanost vystřelila na téměř 15 %. Hlavní ekonomka Washingtonského centra pro spravedlivý růst Kate Bahn na twitteru uvedla, že současný stav trhu práce, podpořen červnovými čísly, poskytuje silný základ pro růst tamní ekonomiky. Ta by měla v druhém čtvrtletí meziročně růst až o 10 %. I tak ale není ekonomická obnova kompletní.
Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce
I přes vysoký počet volných pozic však míra nezaměstnanosti vzrostla na 5,9 %. Co je důvodem tohoto zdánlivého paradoxu? Především nesoulad mezi tím, jaké pozice jsou volné, a tím, o jaké by měli potenciální pracovníci zájem. Průzkum agentury ZipRecruiter zjistil, že 70 % zájemců o práci, kteří před ztrátou práce naposledy pracovali v sektoru pohostinství a cestovního ruchu, nyní hledají práci v jiném odvětví ekonomiky. Průzkum navíc zjistil, že až 55 % zájemců hledá možnost pracovat na dálku.
Tato zjištění dokládá i dubnový průzkum provedený dallaským Fedem, dle kterého se 30,9 % pracovníků, kteří během pandemie přišli o práci, nechce vrátit do svého původního zaměstnání. Tato situace způsobuje, že i kdyby byl počet zájemců o práci stejně velký jako počet pracovních pozic, nepodařilo by se volné pozice naplnit, jelikož by o ně zájemci neměli zájem.
Faktorem ale je i celkový nedostatek pracovníků. Znepokojující je především zvyšující se počet lidí dobrovolně opouštějících své pracovní pozice, což opět souvisí s tím, že se značně změnily preference zaměstnanců. Přestože se míra účasti na trhu práce stále pohybuje kolem 61 %, počet lidí, kteří dobrovolně opustili svou pracovní pozici, se od května zvýšil o 164 000 na 942 000. Jednalo se tak o nejvyšší číslo od listopadu 2016. Důvodem tohoto masivního opouštění trhu práce je dle CNN Business především současné nastavení dávek v nezaměstnanosti. V době pandemie byly totiž přechodně zvýšeny o 300 dolarů týdně. Na dávky navíc dostali nárok i zaměstnanci, kteří ze svého zaměstnání odešli dobrovolně. Zvýšené dávky pak způsobují, že se někteří lidé do práce jednoduše nechtějí vracet. Svou roli v tomto hrají i obavy z viru.
Výsledkem je podstatný nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce, který může ekonomickou obnovu značně přibrzdit. Firmy totiž nemají dostatek pracovníků, aby dokázaly uspokojit vysokou poptávku. I to je jedním z důvodů extrémně vysoké inflace, která v červnu dosáhla 5,4 % – nejvyšší hodnoty od roku 1991. Je ale pravděpodobné, že se tento nesoulad po zrušení dočasného navýšení dávek, ke kterému by mělo dojít v září, značně zmenší.
Dvojí nezaměstnanost?
Dalším problémem je i fakt, že je situace na trhu práce pro některé skupiny obyvatel stále značně neuspokojivá. Pandemií byli nejhůře zasaženi Američané hispánského původu či Afroameričané. A i nyní obnova jejich zaměstnání značně pokulhává. Zatímco nezaměstnanost bělochů v červnu činila 5,2 %, nezaměstnanost Hispánců se v červnu meziměsíčně zvedla z 7,3 % na 7,4 % a nezaměstnanost černochů dokonce z 9,1 % na 9,2 %.
Celkově se ale americký trh práce začíná po pandemii probouzet. Pomáhá mu zejména rychlý progres očkování obyvatelstva a s tím spojené otevírání služeb. Tento pozitivní trend by měl v případě stabilizace epidemiologické situace pokračovat. Podporu ekonomice poskytují i expanzivní fiskální a měnová politika. Určitým nebezpečím sice je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, avšak ten by se měl vypršením zvýšené podpory v nezaměstnanosti alespoň částečně vyřešit.
Rizikem ale i nadále zůstává možné přehřátí ekonomiky jako celku. Před tím varuje celá řada ekonomů a poukazují především na panující propast mezi stranou nabídky a poptávky v ekonomice, způsobenou částečně i nesouladem na trhu práce. Převis poptávky způsobuje i razantní inflaci. Ta je však dle Fedu a vládnoucích demokratů pouze přechodná. Američané musejí doufat, že tomu tak doopravdy je. Pokud by se totiž ekonomika opravdu přehřála a bublina za několik let pukla, mohla by následná krize vymazat jakoukoliv postpandemickou obnovu.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, o jejích ekonomických dopadech, o veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.
