V souboji dvou nevysokých prezidentů Putin jasně prohrál, vítězem je už teď ukrajinský hrdina Zelenskyj. Putinova interpretace příběhu byla rázně odmítnuta celosvětovým společenstvím. Svět se teprve vzpamatovává z mnoha dlouhodobých covidových omezení a ztrát (a to i lidských životů), a zrovna teď jim nějaký šílenec servíruje válečné běsy. Jeho verze ukrajinské story si zatím žije nějakým způsobem asi jen doma v Rusku, ale i tam už naráží.

Rusové nebyli připraveni na obrázky svých mrtvých vojáků, a ani na ztrátu pocitu bezpečí a relativní finanční a sociální stability. Mnozí se už teď ptají: Proč k tomu vůbec došlo, co z toho budeme mít? Ve světě se na ně budou již všichni dívat jako na podporovatele válečného zločince.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Přinášíme portrét Zelenského. Lídra, který čelí brutální agresi Ruska

Ve čtvrtek vychází další číslo Týdeníku FORUM, které je z velké většiny věnováno agresivnímu napadení Ukrajiny Ruskou federací. Přinášíme unikátní…

Putin byl vnímán jako kágébácký cynický pragmatik. Ten cynismus mu zůstal, ale pragmatismus ho opustil. Ukrajina není Československo v roce 1968 (ten rozdíl mezi Dubčekem a Zelenským je až bizarní), a není dokonce ani Maďarsko v roce 1956. Kdyby šlo jen o příběh dvou separatistických samozvaných republik na východě Ukrajiny, tak by mu to asi prošlo, podobně jako anexe Krymu, ale vstupem na celé území Ukrajiny překročil všechny Rubikony, a již v tu chvíli prohrál. Poslední nadějí Ruska je to, že si ho sami Rusové rychle a definitivně odstraní a vezmou kajícnou zpátečku.

O tom, že Putin připravuje regulérní válečnou operaci na Ukrajině, musely vědět zahraniční rozvědky, musela o tom vědět i Čína. Možná se o tom bavil Putin i se svým čínským parťákem při setkání na zahájení olympiády v Pekingu. Už tehdy měl svět reagovat a důrazně varovat. Putin zahnaný do kouta teď straší i svým jaderným potenciálem. Chce vyděsit světovou veřejnost, zejména země na dotyk konfliktu. Zahrává si i s myšlenkou zatáhnout do střetu armády NATO, aby mohl doma (a i u svého čínského spojence) použít svůj evergreen o ohrožení Ruska ze strany Západu.

Kolik uprchlíků opustí svoje domovy na Ukrajině? Vrátí se někdy zpět? Už teď je jasné, že jde o největší uprchlický exodus od druhé světové války. Týká se to nás Evropanů. Věděl Putin, že k tomu dojde? Věděli to i jiní? Jsme připraveni se dlouhodobě uskromnit a pomoci nejen nyní, ale i v následujících mnoha letech? Čeká nás velký test naší sounáležitosti, solidarity, ale i funkčnosti všech záchranných a podpůrných administrativních systémů. Vzdálené země na to koukají s odstupem, podobně jako jsme my většinově vnímali nedávné válečné konflikty v arabských zemích. Žijeme v hektické velmi náročné době s vědomím, že lépe již bylo. Nebývá nám nic jiného než přijmout realitu a vedle racionality projevit i svoji lidskost. Mnozí čeští emigranti dvacátého století o tom vědí své.

Dále čtěte

Jak reálná je hrozba jaderné války? Odborníci mírní obavy, ale upozorňují na důležitou věc  

Obavy o to, že ruský prezident zneužije svou moc a aktivuje takzvané „červené tlačítko“, rostou. Podle vyjádření Vladimira…

A Rusko, rádoby velmoc, která však působí jako velká Potěmkinova vesnice? Kéž by zatáhlo za pomyslnou záchrannou brzdu a pokusilo se o restart do normálnosti. Rusové se sami stali rukojmími nebezpečného egoisty, který není zvyklý prohrávat, který žije ve svém virtuálním paranoidním světě. Ještě mají malou šanci se ho zbavit a sednout si k jednacímu stolu. Musí však vědět, že s Putinem již nikdo jednat nebude, je to lhář a zločinec, který může nejen za mrtvé Ukrajince, ale i za mrtvé ruské vojáky. A ti, kteří se s ním ještě nedávno paktovali a lísali se k němu, by měli již navždy mlčet a odejít na smetiště dějin.

To platí i pro naši ruskou pátou kolonu v čele s posledními dvěma prezidenty a okamurovskou partou v parlamentu a platit by to mělo i pro všechny normalizační soudruhy, včetně bývalého premiéra, kteří si kariéry zajistili svou láskou k Sovětskému svazu a jásavým souhlasem s okupací Československa.