Majitel Agrofertu Andrej Babiš, FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / Postupem času se stále více projevuje farizejství tuzemské agrolobby. Před rokem vyhrožovala krachem velkoprůmyslu, pokud stát nezasáhne, a strašením lidí, že nebudou mít co jíst. Z omylu či vědomě šířené lži ji usvědčují loňské výsledky největšího zemědělského a potravinářského holdingu.
Z červnové inflace, jež klesla na 9,7 procenta, je patrné zmírnění růstu cen potravin, které byly donedávna – spolu s náklady na bydlení – jejím největším tahounem. Od loňského léta se vedou spory, kdo za zdražování potravin nejvíce může, jestli zemědělci, potravináři, nebo obchodníci, a polemiky probíhají dodnes.
Sprosté lži
Někteří experti vyzývali ke konečnému rozuzlení těchto dohadů, až budou známy hospodářské výsledky firem účastných v potravinářském řetězci, vyplývající z červnových uzávěrek. Z tohoto pohledu stojí nejvíce za pozornost výsledky největšího agroproducenta na domácím trhu, holdingu Agrofert.
Babišovo impérium zahrnuje devadesát zemědělských a patnáct potravinářských společností jen na území Česka. Jeho výsledky nepotvrdily výhrůžky skupiny agrobaronů, kteří se loni zviditelňovali děsivými prognózami, že hrozí nedostatek potravin, jejich ceny budou nedostupné a zkrachuje potravinářský průmysl.
Byly to jen sprosté lži. Výroky bývalého prezidenta Agrární komory Jana Veleby, že „Česká republika se poprvé po druhé světové válce řítí do potravinové chudoby“, jsou na hranici šíření poplašné zprávy.
Zároveň vyznává svoje přesvědčení, že za komunismu, včetně padesátých let, bylo líp. To ovšem v případě tohoto dlouholetého aparátčíka v řadách KSČ nemůže překvapit.
Veleba se proslavil v roce 2010 tím, že pomáhal oligarchovi Babišovi prolobbovat daňově zvýhodněná řepková biopaliva. Jistě to i tehdy dělal pro dobro českého zemědělství, soudě podle zaujetí, jak za něj bojuje i dnes.
Rekordní zisky
První signály, že to s potravinovou chudobou a krachem domácího agroprůmyslu nebude tak horké, vyslaly loňské rekordní zisky zemědělského sektoru, ale i nedávno publikované výsledky Agrofertu.
Agrofert zveřejnil výroční zprávu za rok 2022. Jeho tržby meziročně stouply o třetinu na 245 miliard korun, zisk vzrostl z 5,8 na 13 miliard korun (o 125 procent). Holding čelil kritice, že si pomohl také dražšími potravinami, což jeho zástupci odmítli. „Nevydělávali jsme na drahých potravinách, nešiřte fámy,“ ohradil se koncern.
Agrofert se brání, že více než dvojnásobné zvýšení zisku stojí z 56 procent na chemické divizi. Ta ovšem vyrábí i hnojiva, jež mají vliv na celkovou cenovou hladinu potravin. Zároveň přiznal, že v zemědělské divizi meziročně stouply tržby z 32 na 37 miliard korun (o 19 procent) a v potravinářském oboru ze 47 miliard na 58 miliard korun (o 23,5 procenta).
Předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša prohlašuje, že lepší časy potravinářských firem lze očekávat až letos. „Nejen Němci totiž možná nakonec dají před tradiční pekárnou přednost tousťáku z diskontu,“ věří Průša, jenž mimoděk připomněl státem vymáhanou a dosud nezaplacenou stomilionovou dotaci pro toustovou linku Penamu.
Výnosná kuřata
Dosavadní výsledky ukazují něco jiného. Nyní zveřejnila výsledky loňského hospodaření společnost Vodňanská drůbež, jedna z klíčových firem agroprůmyslu Agrofertu, a největší zpracovatel a dodavatel drůbežího masa u nás. Nepotvrzují chmurné Průšovo hodnocení potravinářské divize, a to máme na mysli její české, nikoli zahraniční firmy.
Této společnosti, jež kromě drůbežího masa vyrábí i uzeniny, loni vzrostly tržby o pětinu na téměř sedm miliard korun. Zisk po zdanění jí stoupl na 240 milionů korun, meziročně o 165 procent, což je nad průměrem zisku holdingu.
Podobných potravinářských molochů má Agrofert víc a zajímavé budou i jejich loňské výsledky. Pekárenský gigant Penam dosáhl v roce 2021 tržeb 4,4 miliardy korun, Kostelecké uzeniny 6 miliard a mlékárenská skupina Olma téměř 4 miliardy. Ale hlavně zatím nebyly zveřejněny ani zisky zemědělské prvovýroby holdingu.
Babišova drahota
Dosud publikované údaje skupiny Agrofert za loňský rok dávají za pravdu kritikům a vyvracejí lži obhájců největších agrokorporací.
Zemědělský a potravinářský průmysl nezkrachoval a zejména velké podniky těžily z nadprůměrných tržeb. Velkoagrární lobby strašila vysokými cenami energií. Požadovala mnohem nižší cenové stropy a nakonec patří v loňském roce mezi „vítěze“ krize. Zisky by měla ještě větší, kdyby vláda ustoupila jejímu vydírání.
Názorně to dokládá právě výrazný růst tržeb zemědělské a potravinářské divize Agrofertu. Obří agrokomplexy s provázanou zemědělskou a potravinářskou výrobou se dokázaly přizpůsobit krizové situaci a vytěžit z ní maximum.
Agrofert je ukázkovým příkladem korporace, která zdražila svou produkci nad rámec objektivního růstu nákladů a dosáhla rekordních zisků, jež zaplatil zákazník.
Vedení holdingu už dnes upozorňuje, že za letošní rok budou zisky nižší, ale nesvěří se už s vlastní prognózou, o kolik poklesnou pod loňské rekordní žně. Staví hlavně obranný val před vládou, která hodlá sahat na zemědělské dotace pro velké firmy, a jedním z hlavních argumentů jsou jejich obrovské zisky.
A majitel holdingu Andrej Babiš? Jistě neztratí farizejský apetit vykládat o Fialově drahotě. Proč by zlevňoval, když to jeho voličům nevadí a baští mu to i s navijákem?
