
Prezident Petr Pavel FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Spíše než podíl výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) o obranyschopnosti země vypovídá schopná armáda a odolná společnost. Celá země musí mít vůli se bránit a všichni mohou něčím přispět, řekl ve čtvrtek večer v rozhovoru pro Českou televizi prezident Petr Pavel. Podle něj by se také měla otevřít diskuse o tom, zda současný způsob náboru pokryje potřeby armády. Ukazuje se totiž, že pravděpodobně ne, dodal. Ukrajina by měla podle něj dostat co nejsilnější bezpečnostní záruky.
„Já jsem znám tím, že mám trochu vnitřní problém s tím, abychom posuzovali obranyschopnost podle procenta výdajů na obranu ve vztahu k HDP. Ono to totiž nemá žádnou velkou vypovídací hodnotu. Vypovídací hodnotou je to, jak schopnou armádu, ale také odolnou společnost budeme mít,“ řekl prezident.
Podle Pavla nejsou důležité jen moderní tanky, transportéry či letadla. Celá země musí mít vůli se bránit, dodal. Všichni podle něj také mohou přispět k tomu, že země bude odolnější. „Buďto tím, že budeme v aktivních zálohách nebo tím, že se budeme podílet na činnostech, které budou zvyšovat vnitřní bezpečnost v různých formách,“ uvedl. Zmínil například IT specialisty, zdravotníky či hasiče.
Ve vztahu k armádě by měly podle Pavla být určující měřitelná kritéria – kromě materiálního vybavení také počet vojáků nebo míra vycvičení. „Pojďme to udělat tak – teď začíná nový cyklus obranného plánování v NATO – že si jasně naplánujeme, co by naše armáda všechno měla mít, aby byla nejen věrohodnou a obranyschopnou silou pro tuto zemi, ale také jako ten náš díl do kolektivní obrany,“ řekl. „A potom to převeďme do peněz a do času, ke kterému bychom ty schopnosti měli dosáhnout,“ dodal.
Prezident je také pro otevření diskuse o tom, zda současný způsob náboru skutečně pokryje potřeby armády. „My vidíme, že s největší pravděpodobností ne,“ řekl. Nabízí se podle něj hybridní model používaný v severských zemích, tedy kombinace profesionální armády a vojáků v základní službě. Zmínil ale také možnost dobrovolných záloh. „Ty mohou mít charakter něčeho, co je spíše zájmovou činností,“ dodal. Stát by podle něj na to mohl přispívat, třeba organizovat kurzy.
Ukrajina potřebuje silné záruky
Ukrajina by měla podle prezidenta dostat co nejsilnější bezpečnostní záruky. Je třeba snažit se o to, aby si udržela území, která brání, a aby se pokračovalo v její integraci nejprve do Evropské unie a výhledově i do Severoatlantické aliance (NATO).
Dohodnutý mír musí být podle Pavla co nejspravedlivější pro Ukrajinu, je však podle něj nutné si přiznat realitu na bojišti a dosáhnout nějaký kompromis. Ve vztahu k agresorovi by jím mělo být i přijetí faktu, že v tuto chvíli prostě není možné osvobodit všechna okupovaná území bez dalších obrovských ztrát na životech především Ukrajinců, dodal.