Musíme výrazně zrychlit transformaci české i evropské energetiky a co nejrychleji se vyvázat ze závislosti na droze zvané levný ruský plyn, popisuje v rozhovoru pro deník FORUM 24 prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza, jak se poučit z aktuální situace. Rovněž vysvětluje, proč bychom na tom byli dnes lépe, kdybychom platili eurem.

Jak vážné jsou dopady válečného konfliktu na Ukrajině na české hospodářství a co v tomto ohledu očekáváte v následujícím období?

Rusko pro nás není nijak zásadním obchodním partnerem. Míří do něj pouze 2,3 % našeho exportu, tedy méně než třeba do Belgie. Ještě před okupací Krymu to bylo relativně velké odbytiště pro české potravináře. Ti si po zavedení sankcí před osmi lety našli jiné trhy a na Rusko si už ani nevzpomenou. Věřím, že ztrátu ruského trhu naše ekonomika bez problémů zvládne a ty následky nebudou dramatické. Navíc cokoliv je bezpečnější než podnikání v násilnické mafiánské zemi.

Dále čtěte

Týdeník FORUM o Ukrajině. Jak zastavit Putina?

Aktuální číslo Týdeníku FORUM se samozřejmě věnuje ruské agresi na Ukrajině. Přinášíme analýzy, fotografie, komentáře i…

Kde všude tyhle dopady pozorujete a kde se případně objeví později?

Ten konflikt zatím netrvá dlouho. Nejcitlivěji na něj reagují trh s ropou a plynem, akcie a měnové kurzy. Ale opět, nejde o desítky procent. Jsou to prostě reakce na zcela nepředvídatelný vývoj situace. Většina investorů však, věřím, nepropadne panice. Přesto v první reakci trhů vidím dvě důležitá poučení.

Jaká to jsou?

Zaprvé musíme výrazně zrychlit transformaci české i evropské energetiky a co nejrychleji se vyvázat ze závislosti na droze zvané levný ruský plyn. Potřebujeme výrazně navýšit investice do snižování energetické náročnosti českého průmyslu, musíme více zateplovat budovy a musíme výrazně podporovat energetickou soběstačnost u běžného bydlení. Není totiž důvod, aby každý dům nemohl mít na střeše solární panely nebo vedle domu tepelné čerpadlo.

A zadruhé musíme začít pracovat na přijetí eura. Ceny pohonných hmot a všech dalších dovozů v Česku rostou rychleji než jinde, protože je prodražuje oslabující koruna. Kdybychom platili eurem, pohonné hmoty by stály viditelně méně.

Falešné uspokojení

Do jaké míry je naše ekonomika ve skutečnosti provázaná s ekonomikou ruskou a ukrajinskou?

Řeknu to jinak. Kdo po okupaci Krymu nepochopil, jak málo důvěryhodným partnerem Rusko je, a nepřizpůsobil tomu svůj byznys, ten nemá nárok brečet. Každý trh nese jinou míru rizik. Ten ruský je z tohoto pohledu extrémní, a to už osm let.

Dále čtěte

Porážku Babiše v prezidentské volbě může zkomplikovat strategie, kterou aktuálně zvolil

Společnost Median tento týden zveřejnila volební model volby prezidenta. Je zajímavé ho porovnat s dřívějšími průzkumy…

Dodávky ropy a plynu jsou samozřejmě jiná kapitola. Ale tam zatím k žádným výpadkům nedochází. A Ukrajina? Ta pro nás byla spíš potenciálním partnerem. Objemy obchodů rostly a já věřím, že až se situace stabilizuje, vrátíme se tam zpátky a budeme tam velmi úspěšní. Jednou z priorit Česka v domácí i evropské politice musí být rekonstrukce Ukrajiny.

Česká národní banka ještě předminulý týden uvedla, že přímý dopad války na Ukrajině na domácí ekonomický růst v Česku, který vyplývá z obchodních vazeb na Rusko a Ukrajinu, bude omezený z důvodu nízkého podílu na vývozu zboží a služeb z České republiky. Souhlasíte s tím? Nemýlila se ČNB v tomto ohledu?

Ne, nemýlila. Objem exportu je opravdu mizivý. Ale abychom nepodlehli falešnému uspokojení. Vliv na vývoj našeho HDP to mít bude. Nepůjde však o obrovské propady. Zcela určitě ne takové, jaké by nastaly v případě, že bychom sankcemi vůči Rusku a podporou Ukrajiny neubránili naše svobody.

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto se potýká s kritickým nedostatkem dodávek dílů od několika dodavatelů z Ukrajiny a musela tím pádem omezit výrobu. Rovněž je pozastavena výroba vozů na Ukrajině a podnik vyrábí i v Rusku. Jak vážná je to situace? Jaké důsledky by pro Škodu Auto mělo, kdyby se konflikt na Ukrajině vlekl dlouhé měsíce?

Ano, Škodu Auto ten konflikt postihne. O to více, že Rusko pro ni bylo rychle rostoucím trhem. Na druhé straně jsem přesvědčen, že Škoda Auto je natolik zdravou a kapitálově silnou firmou, že bez problémů zvládne i tuto krizi, která se brzy stane z ekonomického pohledu jen epizodou. Pokud bude válečný konflikt trvat měsíce, bude muset Škodovka hledat dodavatele i odbyt jinde. A já věřím, že to zvládne stejně tak, jako se zvládají výpadky v dodavatelském řetězci způsobené v covidovém období. Navíc to může mít ještě jedno poučení pro firmy typu Škoda Auto – že je lepší zaplatit vyšší cenu dodavatelům z Česka a dalších zemí EU než ušetřit procento z ceny sázkou na dodavatele z rizikových zemí typu Rusko.

Nová odbytiště pro výrobky

Ruský trh je celosvětově také jedním z nejvýznamnějších trhů pro značku Škoda. Podnik na něj v roce 2021 dodal 90 400 vozů. Rusko tak v loňském roce bylo druhým největším trhem pro značku vůbec. Co by tento výpadek pro Škodu Auto, případně pro celý automobilový průmysl v Česku podle vás znamenal?

Válečný konflikt trvá zatím jen krátce. Nikdo neví, co se bude dít dál. Proto není čas na silná slova. Většinu ekonomických recesí či krachů vyvolaly více emoce než reálné události na trhu. To, s čím musí firmy i do budoucna počítat, je, že Rusko nikdy nebylo, není a nebude stabilním a důvěryhodným partnerem bez rizika. Naopak. A tomu musí být každý podnikatelský záměr přizpůsobený, pojištěný a musí existovat alternativní možnosti či exit strategie. Škoda Auto se svou historií a taky současností je na to zcela určitě připravena.

Dále čtěte

Tomáš Pojar: Studená válka s Ruskem je už nevyhnutelná

Analytik Tomáš Pojar je poradcem premiéra Fialy pro zahraniční a bezpečnostní otázky. Zároveň je prorektorem soukromé vysoké školy CEVRO…

Nakolik očekáváte, že podobné problémy jako Škoda Auto budou mít i další podniky působící u nás? Máte už o některých informace?

Budu se opakovat. Do Ruska míří jen 2,3 % exportu českého zboží. Firmy si musí najít nová odbytiště pro své výrobky. S rizikem podnikání v Rusku musely počítat, a pokud před ním zavíraly oči, musí za to nést odpovědnost.

Náš trh práce se dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovníků. Do jaké míry naše hospodářství zasahuje odchod ukrajinských dělníků vlivem mobilizace, případně naopak kvůli horší dostupnosti z Ukrajiny?

Zatím ten odliv není až tak dramatický, odešlo zhruba 15 % ukrajinských mužů, což pocítí především stavebnictví, průmysl a logistika. Zaměstnavatelé mají plné pochopení pro to, že jdou bránit svou vlast. Moc se mi líbí aktivita obchodních řetězců, které vyplácejí minimálně 50 %, někdy plných 100 % náhrady mzdy zaměstnancům, kteří odešli bojovat. Děkuji za to všem těmto firmám a doufám, že se postupně přidají i další sektory a obchod nezůstane jediný.

Zároveň k nám přichází z Ukrajiny velké množství nových lidí a těm musíme vytvořit co nejlepší podmínky pro to, aby u nás mohli začít normálně žít a pracovat. Tak, jak s nimi mluvíme, vidíme velký zájem začít se o sebe starat sami – naprostá většina chce začít nový život a pracovat, ne být někde zavření a pobírat sociální dávky.

Snížení dostupnosti a prodražení podnikatelských úvěrů

Jak těžce na naše hospodářství dolehne další zvyšování cen ropy, zemního plynu a zprostředkovaně i dalších energií vlivem invaze na Ukrajině? Jak si s vysokými cenami energií poradí?

Nesmíme zapomínat na to, že Rusko není jen o ropě a zemním plynu. Vyváží to, co vykutá ze země. Očekávejme růst cen anebo výpadky v dodávkách železné rudy, mědi, niklu apod. Je možné, že se zpomalí dodavatelský řetězec, stejně jako během covidové krize. A když porostou vstupy, porostou i konečné ceny. Pod inflačním tlakem ale žijeme už několik měsíců a ještě nějakou dobu žít budeme. Naše ekonomika je silná a ustojí to. Nestydím se navíc říct – žijeme si oproti lidem na Ukrajině v přepychu. Náleží jim naše solidarita i za cenu toho, že si budeme muset možná část věcí odepřít.

Dále čtěte

Ani v současné situaci by vláda neměla zapomínat na jednu svou klíčovou prioritu

Válečný konflikt na Ukrajině a jeho dopady přirozeně zastiňují a zatlačují do pozadí dlouhodobé problémy, kterým Česká republika čelí a…

Nakolik podle vás hrozí, že vlivem pokračujícího zdražování energií a vysoké inflace bude ČNB dále zvyšovat úrokové sazby a protáhne se tak období s vysokými úroky? Jak velký problém to představuje pro české podniky?

Je možné, že k dalším korekcím úroků dojde, dokonce je očekávám, ale nemyslím si, že půjde o skoky, tak jako se to stalo v posledním období. Navíc vliv změny úrokových sazeb se v ekonomice a inflaci projeví s obrovským zpožděním. Mluvím v této souvislosti o horizontu minimálně 6 měsíců, reálných je spíš 9–12. Takže na změny úrokových sazeb ze začátku letošního roku inflace zareaguje nejdříve na konci letních prázdnin. Do té doby bude už snad na frontě klid.

Pro české podniky představuje vysoká repo sazba snížení dostupnosti a prodražení podnikatelských úvěrů v době, kdy potřebujeme masivně investovat do modernizace české ekonomiky. A velmi těžké období čeká i lidi, kteří mají hypotéky a zároveň jim rostou životní náklady kvůli vyšším cenám energií i téměř všeho dalšího. Nejsem přesvědčen, že tak masivní navyšování ze strany ČNB bylo správné, protože s vnějšími ekonomickými tlaky centrální banka neudělá vůbec nic. České ekonomice by mnohem více prospělo, kdybychom se už konečně stali členy eurozóny a nemuseli nést riziko aktivit ČNB, ať už jde o příliš rychlé zvyšování úroků, nebo měnové intervence.

Jsou nějaké kroky, které by v nastalé situaci podle vás měla podniknout česká vláda, aby našemu hospodářství v nadcházejících týdnech a měsících pomohla?

Vláda by měla udělat tři věci, které by naší ekonomice výrazně pomohly: zrychlit energetickou transformaci, výrazně snížit administrativní zátěž, aby se podnikatelům konečně volněji dýchalo, a pořádně otevřít pracovní trh, aby nás netáhl k zemi dlouhodobý nedostatek lidí. A konečně začít připravovat přijetí eura!