Když 19. května 2020 Kancelář prezidenta republiky oznamovala, že dočasně ruší plošné kontroly u vstupů do areálu Pražského hradu, srdce mnohého Čecha a Pražana zajásalo. Zdálo se, že husákovská izolace sídla českých králů a nyní prezidentů je na ústupu.
Od nechvalně proslulého Vratislava Mynáře, vedoucího Kanceláře prezidenta republiky přezdívaného „kancléř“, jsme se tehdy dozvěděli, že ono uvolnění je možné jen díky tomu, že Česká republika „kontroluje provoz na svých hranicích“, schengenský prostor není tak jednoduše prostupný a ze zahraničí tudíž nehrozí teroristický útok…
Deštivý a podmračený víkend, turisté v Praze takřka žádní, místy pusto a prázdno. Už se s rodinou těšíme, kterak mineme profesionálně „zkamenělé“ vojáky Hradní stráže a konečně po dlouhé době vstoupíme přímo Matyášovou bránou. Jenže, ouha… Všude jsou policisté připravení k namátkovým kontrolám a především: hlavním vchodem do Pražského hradu i nadále prostě neprojdete!
Hned u tzv. Brány gigantů návštěvníky totiž „vítá“ zlověstný nápis POUZE VÝCHOD, k němuž připojená šipka vás naviguje k tomu, abyste se do sídla prezidenta republiky vploužili skrze bezpečnostní rámy bočního vchodu za rohem…
Izolace a muzealizace Pražského hradu pokračuje, zemanovská čeládka z něj učinila skanzen, respektive chráněnou oboru pro „hradní zvířátka“ a jejich návštěvníky. Kontrola, třeba i namátková, je naprosto nutná… Kdo ví, čím by Češi, turisté nebo snad dokonce nějací teroristé chtěli krmit zdejší nenažrané divočáky a jinou hradní havěť!?
Lakonické oznámení POUZE VÝCHOD je bezelstným poselstvím dočasných (doufejme) obyvatel Hradu, jimž jsou vlastní poněkud orientální mravy a pro něž jsou vzorem právě východní tyranie Rusko a „lidová“ Čína, které přece tak úspěšně „stabilizují“ svou společnost.
Pro lidi svobodomyslné je to však symbolem stupňujícího se papalášství, vždyť hlavní bránou se do Pražského hradu vstupovalo i za Gustáva Husáka, správce československé gubernie sovětsko-ruského impéria…
Je snad Ing. Miloš Zeman horší než JUDr. Gustáv Husák? Inu, v této pomyslné soutěži je jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Neboť, jak praví staří latiníci: „Bonos corrumpunt mores congressus mali – Špatné styky kazí dobré mravy.“