Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
Jsem přesvědčen, že přijetí eura smysl má, napsal v sobotu na sociální síti ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Ten společnou evropskou měnu podporuje dlouhodobě. Svým výrokem ale rozčílil místopředsedu poslanecké sněmovny Jana Skopečka (ODS), který mu odpověděl, že by bylo dobré nepoužívat v debatě o euru falešné argumenty, jaké podle něj zazněly od prezidenta Petra Pavla nebo předsedy STAN Víta Rakušana.
„Jsem přesvědčen, že přijetí eura smysl má – nejen z ekonomického hlediska, ale i z toho politického. Považuji za zbabělé se této debatě vyhýbat,“ napsal ministr Dvořák a připojil video z vysílání CNN Prima News. „Největší argument proti přijetí eura není, že je to ekonomicky nevýhodné nebo že nám to způsobí nějaký problém, že budeme platit dluhy někoho jiného. To jsou všechno jenom výmysly,“ řekl Dvořák.
Problém je podle něj to, že společnost euro nechce a že tedy nemá politickou podporu. „Já si myslím, že správná politika je taková, když jsem přesvědčen, že je něco správně, tak se snažit, abych to prosadil,“ dodal.
💶Jsem přesvědčen, že přijetí eura smysl má – nejen z ekonomického hlediska, ale i z toho politického. Považuji za zbabělé se této debatě vyhýbat. pic.twitter.com/HuRWSoWYIr
— Martin Dvořák 🌈 (@_MartinDvorak) January 11, 2025
S jeho tvrzením ale nesouhlasil Skopeček. „Nikdo se debatě o euru nevyhýbá. Jen by bylo dobré nepoužívat v té debatě falešné argumenty, jako zazněly v novoročním projevu prezidenta nebo od vašeho předsedy, že euro přinese vyšší mzdy či ekonomický růst,“ reagoval na ministra. „Obojí je nesmysl a nepřispívá to k racionální diskuzi o tom, zda se zbavit české koruny ve prospěch eura,“ myslí si.
Prezident Pavel se letos, stejně jako loni na Nový rok, vyjádřil pro zavedení eura. Tentokrát nepřímo, když podotkl, že by českou budoucí prosperitu podpořilo, kdyby se platy vyplácely v evropské měně.
Hnutí STAN ve vládní koalici opakovaně vznáší téma společné evropské měny, naposledy v listopadu požadovalo vznik pozice národního koordinátora pro euro. Vláda se na tom ale neshodla. „Mrzí mě to, protože ačkoliv euro (zatím) nemá podporu většiny veřejnosti, nicnedělání je jen zřídkakdy dobrá strategie,“ uvedl tehdy předseda hnutí a ministr vnitra Vít Rakušan.
Euro bude zřejmě tématem také před sněmovními volbami, které se budou konat na podzim. Vládní TOP 09, která bude opět kandidovat s ODS a KDU-ČSL v koalici SPOLU, už totiž avizovala, že chce dát termín přijetí eura přímo do koaliční smlouvy.
Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k Evropské unii v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko. Pro vstup do eurozóny je třeba kromě dvouletého členství v mechanismu směnných kurzů ERM II splnit i kritéria nízké inflace a nízkého úročení vládních dluhopisů. Nutné je také udržovat deficit veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu a celkové zadlužení pod 60 procenty HDP.
Podle průzkumu agentury STEM z loňského května chce přijmout euro 20 procent lidí, uvedl Český rozhlas. 80 procent je proti a z toho je 50 procent intenzivně proti.
