V souvislosti s hrozbou vzniku nových mutací a nedostatečnou proočkovaností občanů se v České republice i ve světě otevírá otázka povinného očkování. Covid totiž ohrožuje všechna odvětví lidského života a jedinou cestou, jak z pandemie ven, je právě vakcinace. Vlády se ovšem potýkají s nedostatkem zájmu. Co s ním?
Měl by stát nutit lidem očkování? Ačkoli vědci po celém světě hovoří o neškodnosti očkování a naopak jeho nezbytném rozšíření mezi minimálně 70 procent občanů, ochota nechat se očkovat není mezi lidmi tak silná, jak se předpokládalo. Světlo na konci tunelu se vzdaluje a země po celém světě vymýšlejí, jak by se dalo kýženého podílu proočkovanosti dosáhnout.
Kromě nejrůznější motivace se v Česku otevírá mezi odbornou veřejností také debata o povinném očkování. „Domnívám se, že nezadržitelně směřujeme k otevření diskuse o povinném očkování věkových skupin, u kterých velmi výrazně roste riziko hospitalizace a úmrtí. A to proto, že vakcína stojí cca 12 eur (zhruba 300 Kč, pozn. red.), zatímco den hospitalizace na JIP cca 80 tisíc korun denně,“ uvedla pro deník FORUM 24 ekonomka Danuše Nerudová.
„Jako společnost musíme akceptovat, že covid zcela nevymýtíme a bude tu s námi pořád. Musíme se přizpůsobit nové realitě a minimalizovat společenské a ekonomické škody,“ dodala.
Polsko o povinném očkování již debatuje
Vlády jsou ve světě zatím opatrné. Například v sousedním Polsku se v poslední době pandemická situace výrazně zlepšila, ale už nyní se vláda obává další vlny – a jedině očkování je velkou šancí, jak ochránit polskou ekonomiku před uzávěrou a následným pádem.
Jak uvedl polský server OKO.press, na zasedání vládnoucí strany PiS dal předseda klubu Jarosław Kaczyński najevo, že vláda uvažuje o povinném očkování. „Pokud nepřesvědčí přesvědčování, pobídky a odměny, od toho je tu stát jako donucovací organizace,“ uvedl.
Například Itálie nařídila očkování zdravotnickým pracovníkům a Velká Británie zvažuje, že učiní totéž – v USA vyžaduje mnoho univerzit očkování od všech, kteří se chtějí letos na podzim vrátit k fyzické výuce – ostatním však nejspíše umožní účastnit se výuky online.
V Česku je debata teprve na samotném začátku. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch prozatím připravuje motivační program, tento týden v souvislosti s pravidly o očkování rozhodl, že od 9. července už nebude jedna dávka proti covidu-19 stačit pro prokázání bezinfekčnosti.
Jak přesně by proto mělo vypadat případné rozhodnutí o povinnosti očkování, není jasné. Ekonomka Nerudová však dodává: „Vzhledem ke skutečnosti, že diskuse o povinném očkování ještě ani nezačala, je potřeba jít cestou pozitivní motivace a vysvětlování, nikoliv perzekuce.“
Z ekonomického hlediska podle ní hrozí, že obyvatelé nezískají dostatečnou imunitu a bude muset přijít další lockdown, aby byli ochráněni neočkovaní. „Přitom naprosto zruinujeme některé sektory (především služby, hotely a restaurace) ekonomiky a dále prohloubíme budoucí stamiliardové škody plynoucí z uzavření škol. Proto je na čase již začít vážit ekonomické škody vyplývající z neschopnosti proočkovat dostatečně populaci vs. veškeré náklady na případné léčení a testování,“ dodává.
Jsme spíše Švejci než partyzáni, povinné očkování budou odmítači obcházet
Podle sociologa Tomáše Kosteleckého ze Sociologického ústavu Akademie věd může téma povinného očkování v Česku vyvolat velmi bouřlivou debatu. „Lidé, kteří se z nejrůznějších důvodů nechtějí nechat očkovat, by takové rozhodnutí úřadů nepochybně považovali za porušení slibu, že očkování bude dobrovolné, a vyvolalo by to jejich odpor. Pravděpodobně by došlo k soudním sporům a podáním žalob na toto opatření,“ řekl Kostelecký redakci deníku FORUM 24.
Dělící linie mezi odpůrci takového opatření a jejich podporovateli není podle něj v tento okamžik zcela zřejmá a mohla by být i trochu překvapivá. „Každé opatření, které zavádí nějakou povinnost, s sebou nese riziko v podobě jeho nepřijetí některými lidmi a jejich vzdoru většího či menšího rozsahu. Zkušenosti ovšem hovoří o tom, že v českém národě jsou spíše Švejci než partyzáni, takže bych očekával daleko více snahy nově zavedenou povinnost nějakým způsobem obcházet než nějakého přímého vzdoru,“ uvedl k oblasti možného odporu mezi odmítači očkování.
„Nakonec se mi zdá při snaze dosáhnout kolektivní imunity očkováním nejlepší strategií pečlivě analyzovat důvody, které lidi vedou k rezervovanému či přímo negativnímu postoji k očkování, a na základě získaných znalostí odstraňování překážek a pozitivní motivace dosud neočkovaných,“ dodává.