Vládní zmocněnec Roman Prymula, ministr školství Robert Plaga a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch FOTO: FB AV
FOTO: FB AV
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vyhlásil povinné nošení roušek ve vnitřních veřejných prostorech od 1. září. Část lékařské obce to považuje vzhledem k poslednímu vývoji koronaviru za neopodstatněné. Mezi nimi epidemiolog Jiří Beran, který by zkrátil karanténu na pět dní.
Vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové Jiří Beran patří mezi kritiky nadbytečně represivního přístupu vlády v boji s infekcí COVID-19. Před povinným plošným nošením roušek, k němuž nevidí důvod, dává přednost rychlejšímu testování, na jehož výsledky lidé stále čekají i několik dní, a rychlejšímu vyhledávání kontaktů s infikovanými. „Bez toho nemůžeme zastavit nárůst nemocných,“ tvrdí.
Povinné roušky až do března?
Profesor Beran v rozhovoru pro DVTV komentoval rozhodnutí vlády, která od začátku září znovu nařizuje povinné nošení roušek v obchodech, veřejných budovách, veřejné dopravě, na hromadných akcích či ve školách mimo třídy. Ministr Vojtěch upřesnil, že tento stav může trvat až do března příštího roku.
Podle Berana jsou opatření zvaná jako preventivní spíše represivní a neodpovídají současnému vývoji epidemie. Nevidí pro jejich zpřísňování důvod ve chvíli, kdy náš zdravotnický systém dosahuje velkých úspěchů.
„Při pohledu na současné ukazatele epidemie bychom měli být nadšeni, jak se s ní naši epidemiologové a zdravotníci vyrovnávají,“ říká lékař. Počet onemocnění sice stoupá, ale drtivá většina případů je bezpříznaková nebo s lehkými příznaky. Proti první vlně výrazně poklesl podíl počtu úmrtí a těžších hospitalizovaných případů.
Smrtnost na úrovni chřipky
„Nyní máme 1,8 procenta aktuálně hospitalizovaných pacientů (pozn. 96) z celkového počtu více než pěti tisíc nemocných. Z tohoto pohledu je to výborné,“ uvádí epidemiolog. Dodává, že v tuto chvíli je smrtnost nákazy koronavirem 0,65 procenta, navíc ve většině případů způsobená souběhem několika onemocnění.
„Smrtnost na chřipku dosahuje 0,5 až 1 procento, a to za šest měsíců chřipkové epidemie,“ připomíná Beran. „My se v tuto chvíli pohybujeme ve smrtnosti okolo běžné chřipkové epidemie a vytváříme nová opatření, která jsou zbytečná a mnoha lidem budou jen komplikovat život.“
Situace je paradoxně klidná i podle nedávno ministerstvem zdravotnictví spuštěného semaforu, který ve čtyřech stupních hodnotí riziko výskytu koronaviru v České republice. Dnes jsou u nás pouze dvě oblasti (Praha, Frýdecko-Místecko) s druhým stupněm semaforu, signalizujícím výskyt nákazy bez komunitního přenosu.
Ostatní oblasti mají nulové nebo zanedbatelné riziko šíření infekce. Proč v takové situaci přicházet s plošným opatřením v celé zemi, když tomu neodpovídají data? Vláda tím navíc popírá sama sebe, když se donedávna chlubila, jak koronavir suverénně zvládá.
Nemám na to vysvětlení
„Já na to jako epidemiolog vysvětlení nemám a musím říct, že to nechápu stejně, jako to nechápou lidé v mém okolí,“ přiznává profesor Beran. „To, jak se u nás virus šíří, nám jenom ukazuje, že už nemá takovou sílu ve smyslu vytváření velmi závažných případů. To je nesmírně důležité.“
Tento vývoj potvrzují i další experti, podle nichž virus slábne. To připouští i vládní zmocněnec Roman Prymula. Jeho vliv po odchodu z Vojtěchova rezortu znovu stoupl po nedávném ustavení Rady vlády pro zdravotní rizika, kterou sám navrhl. „Neovlivňujeme to však příliš my, je to funkce toho viru. Nějakým způsobem zmutoval,“ míní.
Beran zpochybňuje i argument vlády, že tato opatření mají význam jako prevence v době chřipkové epidemie. „První větší záchyty chřipkového onemocnění nastávají až kolem 10. prosince a hlavně ve druhé polovině ledna. Do té doby se objevují jiné respirační infekce se slabším průběhem – typu rýmy,“ vysvětluje.
„Preventivní“ vytváření paniky
Jinými slovy, vláda tak „preventivně“ znovu u mnohých oživuje úzkost a paniku. Místo aby uklidňovala emoce, sama je vyvolává. Vytváří zjitřenou atmosféru v době, kdy není zajištěn dostatek testů a kapacit na jejich zpracování. Proto se i jiní lékaři přiklánějí k názoru, že jde hlavně o jakousi psychosociální regulaci a přiživování závislosti na státním paternalismu.
Jediné veřejné prostory, kde dává podle Berana smysl nosit roušky, je veřejná doprava. Jinde stačí jiné prostředky, jako je používání dezinfekce nebo rozestupy. Podstatně by však zkrátil pobyt v karanténě a vychází přitom z čerstvě publikovaných studií v prestižních odborných časopisech.
„Podle nových poznatků je inkubační doba, tedy doba od vniknutí viru do vzniku onemocnění nebo klinických příznaků, v průměru tři až pět dní. Měřitelná pozitivita tohoto člověka je od prvního dne s maximem čtvrtého dne,“ říká epidemiolog. „Prakticky to znamená, že by karanténa mohla trvat jen pět dní. Pátý den by se lidé otestovali, a pokud by měli negativní výsledek, mohli by jít do práce.“
To je poloviční doba, než jakou aktuálně schválila vláda. Měla by rozhodně příznivé účinky nejen na psychiku lidí a ekonomiku, ale i na ochotu důsledněji dodržovat podmínky karantény.
Odborné názory se různí
Je zjevné, že názory lékařské obce i samotných epidemiologů se různí. Situaci komplikuje opakovaná zkušenost, že Babišova vláda odmítá odůvodňovat svoje rozhodnutí. V tom ji kritizuje i další oponent vládních kroků a známý onkolog Jan Žaloudík, v současné době senátor za ČSSD.
Také Žaloudík považuje povinné plošné nošení roušek za naprostý nesmysl. „Nevíme, čím to je podloženo. Tyto preventivní činy už ztrácejí medicínskou důstojnost. Především bych vyžadoval detailní zdůvodnění, protože preventivně se můžeme bránit čemukoliv,“ vyzývá senátor.
Pokračující netransparentnost, živelnost a nevěrohodná komunikace vlády vyvolávají polemiku i v odborné sféře. Nikde není psáno, že zrovna vládní epidemiologové Prymula a Maďar, kteří už prosluli řadou kontroverzních a následně nepotvrzených výroků, mají patent na rozum. A Babišova vláda dostává prostor manévrovat tak, jak se jí to hodí.
