Lukáš Vlček (STAN) FOTO: Hnutí STAN / se souhlasem
FOTO: Hnutí STAN / se souhlasem
ROZHOVOR / „Tím, že obce budeme motivovat k větší koordinaci, k větší spolupráci, dokážeme výrazně uspořit provozní prostředky v jejich rozpočtech,“ říká 1. místopředseda hnutí STAN a poslanec Lukáš Vlček, který byl dlouhá léta starostou Pacova na Pelhřimovsku. Vlček v rozhovoru pro deník FORUM 24 také upozornil, že už dnes mezi obcemi fungují společné nákupy elektrické energie, plynu nebo drobného vybavení. Podle něj tím dochází k úsporám v řádu miliard.
Podle vás není slučování obcí nutné, podporujete větší spolupráci. Například podle iniciativy ČESKO.plus by ale měl stát obce motivovat, aby se slučovaly dobrovolně. Co si o tom myslíte?
Už dnes je podle zákona možné, aby se obce slučovaly. Pokud vyhodnotí, že to je pro ně prospěšné, tak ať tak učiní. To je jejich věc. Ale jít cestou povinného slučování je za nás prostě nesmysl, který opravdu neodpovídá samotné sídelní struktuře. A není pro to ani politická vůle.
Proto přicházíme s jinými koncepty, jak obcím uspořit provozní výdaje, jak koordinovaně rozvíjet území, ale zároveň jak zachovat i princip zastupitelské demokracie, který je podle nás unikátní. I z osobní zkušenosti vím, že existuje řada elegantnějších modelů, jakým způsobem toho dosáhnout. A to je právě skrze větší spolupráci obcí.
V čem je tedy výhoda spolupráce?
Tím, že obce budeme motivovat k větší koordinaci, k větší spolupráci, že budou společně například sdílet personální kapacity v území – mohou mít společnou účetní, pedagogické pracovníky a podobně – dokážeme výrazně uspořit provozní prostředky v rozpočtech obcí. V praxi běžně už dneska funguje, že obce společně nakupují dodávky elektrické energie, dodávky plynu a drobného vybavení, jako je třeba obecní mobiliář nebo kontejnery na odpady. Je taky běžné, že se obce domlouvají při opravách komunikace. Tím mezi sebe rozdělí některé náklady.
Takže těch příkladů z praxe, jak uspořit, je hodně a bavíme se opravdu o úsporách v řádu miliard. A nechtěli bychom, aby se obce musely násilně slučovat, protože to mnohdy ani k velkým úsporám, jak někteří tvrdí, nepřispěje. Protože zároveň si uvědomme, že je tam důležitá sídelní struktura. Že tam jsou fyzicky domy, silnice, sportoviště, které tam pořád budou stát, to byste je jinak musela zbourat a ty lidi přesídlit. Pořád se o ně bude muset někdo starat, takže tam k žádným úsporám nedojde.
Česko má přes 60 tisíc volitelných politiků. V jejich platech by se uspořit nedalo?
Může potenciálně dojít k úsporám na platech zastupitelů malých obcí. Ale ty platy jsou často ve výši stokorun nebo malých jednotek tisíc, kdy zároveň ti samí lidé, protože k tomu mají nějaký vztah, přinášejí mnoho hodnot, které se nedají ekonomicky spočítat. Jsou to lidé, kteří pro tu obec v rámci třeba i svého volného času bez nároku na odměnu dělají údržbu, pomáhají s organizací. Často z vlastní praxe vím, že obci zadarmo dávají k využití třeba svoji vlastní techniku. Takže koukat na to pohledem nějakých velkých úspor je podle mě spíš neznalostí věci.
Přišli bychom o cenný kapitál lidí, kteří jsou ochotni pro tu obec, pro město pracovat.
Takže my jako Starostové říkáme, pojďme spíše obce více motivovat k meziobecní spolupráci.
Nicméně nebylo by lepší, aby právě těch politiků bylo méně a aby se tomu mohli věnovat na plný úvazek? Než třeba aby k tomu, že jsou zastupiteli, dělali i jinou práci?
Já se obávám, že to taky není cesta kupředu. Protože je otázka, jestli by o to ti lidé vůbec stáli. Je dobře, že do pozic zastupitelů jdou často lidé, kteří se uživí mnohem lépe ve svých standardních profesích. A je dobře, že zároveň jsou ochotni se věnovat té obci.
Je to 60 tisíc lidí, kteří jsou ochotni svůj volný čas věnovat budování komunit. A to je pro rozvoj demokracie velmi silná hodnota. Já jsem i ověřoval informace na ministerstvu vnitra a z těch 6250 samostatných obcí je pouze ve dvou nějaký problém, že není ustaveno zastupitelstvo, takže o to je i zájem.
Redukovat počet lidí by podle mě mnoho nevyřešilo v situaci, kdy ti samí lidé do toho přinášejí jiné hodnoty, které převyšují hodnotu jejich platu. Přišli bychom o cenný kapitál lidí, kteří jsou ochotni pro tu obec, pro město pracovat.
Od letošního roku mohou obce vstupovat do společenství. Jaký je o to zájem?
Rozjíždí se to. Je to úplně nová forma, ale zároveň tady dál existují další formy, jak obce můžou spolupracovat. Podle zákona o obcích jsou tady léta fungující svazky obcí. To společenství jenom rozšiřuje nabídku možností. Obce spolu standardně spolupracují i na různých projektech, které mají ekonomický charakter, například zakládají a provozují akciové společnosti, družstva, společnosti s ručením omezeným. My to jen chceme rozšířit, abychom podpořili tu spolupráci.
My chceme, aby si obce zachovaly samostatnost, proto jim dáváme větší flexibilitu.
Ta spolupráce není ale jen ekonomická, jde i o koordinovaný rozvoj regionu. Obce jsou pak úspěšnější v realizaci větších projektů a zvyšuje se kvalita, kterou pak pocítí i občané.
Jedním z vašich řešení je „létající úředník“. Jaký je o to zájem?
O to zájem je. Řada regionů se snažila už v minulosti víc spolupracovat a třeba sdílet zaměstnance. Já jsem působil na Pacovsku, kde se sdružuje 23 obcí. Tam máme už dlouho zaměstnaný tým lidí, který pomáhá s ekonomickými tématy, veřejnými zakázkami, dotačním managementem a podobně.
Nedostaneme se přece jen postupně ke slučování obcí? Není tohle jen takový mezikrok?
Právě naopak. My chceme, aby si obce zachovaly samostatnost, proto jim dáváme větší flexibilitu. Představte si obce o 200, 300 obyvatelích, které mají vlastní fotbalový klub, sbory hasičů. Dokážete si představit, že byste jim to zrušila? To by vyvolalo tolik vášní, že je lepší nechat je rozvíjet. Ne je jako v předchozím komunistickém režimu násilně slučovat.
Zároveň se mluví i o slučování krajů. Na to se díváte jak?
Určitě by taková debata měla probíhat. Ale možná ne ve smyslu, že by se měly některé kraje slučovat, ale spíš se bavit o jejich kompetencích a rozpočtech. Já sám si dokážu představit organizační změny, typicky například školství. To bývá jedna z největších výdajových položek krajů, a přitom kraje jen distribuují peníze z ministerstva školství. Je tedy namístě bavit se o tom, jestli ten mezičlánek potřebujeme, jestli by se neměly bavit přímo školy a ministerstvo.
Myslím, že debata o slučování nebo změnách hranic teď na stole není, ale měla by probíhat debata o změně výkonu veřejné správy.
Nemyslíte, že by slučování na úrovni krajů vyvolávalo vášně mezi obyvateli? Že k tomu lidé takový vztah nemají?
Myslím, že vztah k obci je silnější, protože obce se často neměnily stovky let. A vezměte si, jak často se v minulosti měnilo krajské uspořádání. Takže tam ta identita není tak silná.
