Vláda znovu navrhuje ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku do hodnosti generála. Prezident Zeman jí třikrát nevyhověl a nejspíš tak neučiní ani letos. Co Koudelkovi jistě přitížilo? Právě nyní připomněl, že BIS rozbila síť ruských zpravodajců.
V Poslanecké sněmovně se konala bezpečnostní konference, na které vystoupil ředitel kontrarozvědky Michal Koudelka. Oznámil na ní, že BIS a Národní centrála proti organizovanému zločinu loni „totálně rozbily a zdecimovaly síť, kterou v Česku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB“. Tato síť byla podle něj vytvořena osobami s vazbou na ruské zpravodajské služby a byla financována z Ruska a ruské ambasády.
„Zabránili jsme této aktivitě z území České republiky, která byla součástí dalšího řetězce, který Rusové využívali a připravovali k využití v jiných zemích Evropy,“ dodal Koudelka. Dále prohlásil, že BIS vnímá zpravodajskou činnost Ruska a Číny z dlouhodobého hlediska za nejvážnější hrozbu pro Českou republiku.
Citelná rána ruským zpravodajcům
Proti Koudelkovým slovům se okamžitě ohradilo ruské velvyslanectví v Praze, že s agenturní sítí nemá nic společného. Důkazy zajištěné domácími zpravodajci a policisty však byly natolik závažné, že členy této buňky pozatýkali a nadále probíhá trestní řízení. Jejím cílem bylo pomocí kybernetického prostoru zjišťovat citlivé informace a ovlivňovat vnitřní dění.
I když se jedná o citelnou ránu ruským špionážním aktivitám na našem území, rizika z nich vyplývající tímto jedním neúspěchem pochopitelně nekončí. Je to však důležitý signál, že se s nimi naše bezpečnostní složky nehodlají smířit a dávají na srozuměnou, že je nebudou trpět.
Rovněž jde o pomyslnou facku hradnímu souručenství, které neustále činnost ruských (a čínských) zpravodajců na našem území zlehčuje, přičemž mnozí z nich v čele s Filipovými komunisty s Kremlem otevřeně kolaborují. V současném Rusku žádný problém a ohrožení nevidí, zatímco veškeré zlo v jejich vidění světa přichází ze Západu a zejména NATO.
Je přitom příznačné, že kritici BIS v čele s prezidentem Zemanem, která se podle jejich gusta příliš zaobírá aktivitami Rusů a Číňanů, záměrně zapomínají, kdo jsou spojenci České republiky a kde je její ukotvení. Současně trpí jistou slabostí pro východní autoritářské režimy, které mají zájem ovlivňovat děje v Evropě ve vlastní prospěch, což jim nevadí.
Netleskají všichni
Za normálních okolností by bylo rozbití ruské špionážní sítě provázeno široce sdíleným respektem, což by se jistě projevilo v zemích jako je Polsko nebo Pobaltí, velmi obezřetných vůči rostoucí agresivitě Moskvy. U nás je to složitější.
Z výše uvedených důvodů se nelze divit, že úspěchu BIS a policie netleskají všichni. Pro zemanovský okruh s úzkými obchodními i politickými vazbami na Ruskou federaci to je naopak přitěžující okolnost a důvod ke znepokojení. Co si o nich v Moskvě pomyslí, zvládá ještě Zeman svoji roli významného spoluhráče ve střední Evropě? Nebo na to nestačí a je už jen bezvýznamnou dekorací okázalých oslav na Rudém náměstí v době sankcí?
V tomto světle je velmi nepravděpodobné, že bude ředitel BIS prezidentem povýšen do hodnosti brigádního generála i na čtvrtý pokus. I když by si to zasloužil, a zdaleka nikoli jen kvůli zmíněné operaci. Česká kontrarozvědka je našimi spojenci vysoce ceněna. Pro Zemana nemá žádnou váhu ani skutečnost, že podle izraelských tajných služeb je třetí nejefektivnější službou v EU.
Zemanova averze
Je to přesně obráceně. Zeman si vůči Koudelkou vedené BIS vypěstoval naprostou averzi. Už loni se ohradil vůči její výroční zprávě za rok 2017, kde varovala před rostoucím vlivem ruských a čínských zpravodajských služeb na našem území. Označil její zpravodajce za „čučkaře“.
„Když budou plácat o tom, že se to tady hemží ruskými a čínskými špiony a přitom nedokázali jednoho jediného špiona chytit, tak je to plácání, ale pro méně informované lidi je to plácání docela přesvědčivé,“ reagoval Zeman popuzeně, což následně Koudelka vyvrátil.
Toto vyjádření bylo naprosto skandální. Nebývá v civilizovaných zemích zvykem, aby hlava státu veřejně a nepravdivě zpochybňovala práci vlastních tajných služeb, podkopávala jejich důvěryhodnost u spojenců, a přímo tak ohrožovala zájmy národní bezpečnosti. Potom vznikají oprávněné otázky, čí národní zájmy, jimiž se jindy český prezident rád ohání, ve skutečnosti zastupuje.
Zeman opakovaně torpéduje západní sankce proti Ruské federaci vyvolané nezákonnou anexí Krymu. Prosazuje dostavbu jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně ruským dodavatelem Rosatom. Jako první evropský státník vyzval v říjnu 2017 na půdě Rady Evropy Ukrajinu k uznání Krymu v rozporu s postojem české vlády. Ostudně se angažoval v kauze „novičok“ a tlačil na vydání ruského hackera Nikulina do Ruska, nikoli do Spojených států.
Lze se ale divit, když je jeho hlavním poradcem Martin Nejedlý, jehož považují britské a americké tajné služby za největší bezpečnostní riziko na území České republiky? Má za sebou desetiletý a ne zcela zmapovaný pobyt v Rusku, disponuje kontakty na řadu vlivných ruských politiků a na Zemana má klíčový vliv.
Koudelka povýšení neočekává
Samotný Koudelka povýšení od Zemana neočekává. Jak přiznal v Radiožurnálu, nemá k tomu žádné informace. Prezident to ostatně naznačil už letos v dubnu, kdy po aféře Huawei prohlásil, že argumentů proti jeho jmenování do generálské hodnosti přibylo.
Nepomůže ani přímluva premiéra Babiše, který v této věci předvádí tradiční chameleonskou hru. Na jedné straně Koudelku chválí, ale zároveň se Zemanem udržuje nadstandardní vztahy a nepůjde s ním do střetu. Tím méně o generálskou hvězdu ředitele BIS.
Michal Koudelka jistě prezidentovu nepřízeň „přežije“, a na ceněném renomé kontrarozvědky u našich spojenců to nic nezmění. Dobře totiž vědí, kdo je Miloš Zeman.