Lesní požáry opět pustoší polární kruh, a to zejména v Rusku. Informovala o tom evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS).
Přes Arktidu se přehnaly velmi silné požáry. Za posledních pět let je to již potřetí, přičemž se ukázalo, že v severovýchodní oblasti Arktidy došlo k největšímu nárůstu extrémních požárů za posledních dvacet let, uvedla CAMS.
Hoří zejména v Ruské federaci v oblasti Jakutska, kde se zvyšuje teplota a je sucho, což požárům poskytuje ideální podmínky. Podle náměstka ruského ministra pro ekologii tam do 24. června více než 160 lesních požárů zasáhlo téměř 460 000 hektarů půdy, uvedla ruská agentura TASS.
Požáry na Sibiři jsou varovným signálem
Vědci se obávají, že kouř z plamenů bude bránit schopnosti arktického ledu odrážet sluneční záření, a to by znamenalo, že pevnina i moře budou absorbovat více tepla. Profesorka Gail Whitemanová z University of Exeter řekla BBC, že tato arktická oblast je pro změnu klimatu startovacím bodem.
„Narůstající sibiřské požáry jsou jasným varovným signálem, že tento základní systém se blíží nebezpečným klimatickým bodům,“ řekla s tím, že co se děje v Arktidě, nezůstane jen tam a je na toto varování potřeba reagovat.
Profesor Guillermo Rein z Imperial College London, který se studiem požárů zabývá, nazval dění za polárním kruhem dokonce rostoucím monstrem klimatických změn.
Vzhledem k tomu, že změna klimatu zvyšuje arktické teploty, požáry se přesunuly na sever. Hoří tam boreální lesy a tundra a v důsledku toho se z organických půd bohatých na uhlík uvolňuje obrovské množství skleníkových plynů.
Podle odhadů agentury Copernicus byly emise uhlíku z lesních požárů v průběhu června třetí nejvyšší za poslední dvě desetiletí, a to 6,8 megatuny. V minulých letech se přitom emise pohybovaly pod 5 megatunami. K výjimkám došlo v roce 2019 a 2020, kdy CAMS naměřila 13,8 a 16,3 megatuny. Aktuální situace, pokud jde o sucho a teplo, se podle expertů velice podobá té před pěti lety.