KOMENTÁŘ / V minulých týdnech a dnech se téma energetiky opět začalo drát do novinových titulků a opět to souviselo s cenami. Za prvé ČEZ dostal nabídky od zájemců na výstavbu nového jaderného bloku, a tedy se opět začalo řešit, kolik bude stavba stát. Jedním z hlavních témat se ale především stalo zvýšení cen energií, které se chystá na příští rok. A jako vždy se objevilo mnoho nepřesností. Inu, titulek prodává a ten, který zní „elektřina výrazně zdraží“, má zajištěnou pozornost. Nehledě na to, jak zavádějící může být.
V prvé řadě si řekněme, z čeho se skládá účet za elektřinu a co vlastně zdraží. Většinu našich účtů tvoří tzv. neregulovaná složka, což je cena za samotnou komoditu, tedy elektřinu. Neregulovanou se nazývá proto, že se její cena určuje na trhu. Pokud tedy mluvíme o tom, že elektřina zdražila nebo zlevnila, mluvíme typicky o této složce. To byl právě případ loňského roku, kdy účty letěly nahoru právě kvůli zdražení neregulované složky. Důvodů, proč se tak stalo, bylo více, tím hlavním byl ale ruský vpád na Ukrajinu, respektive ruská manipulace dodávek plynu do Evropy. O příčinách krize jsem psal v jednom z dřívějších komentářů.
Zbylá část ceny elektřiny spadá do tzv. regulované složky. A už tento název napovídá, že bude mít asi něco společného s tím, co ovlivňuje stát, respektive za co zodpovídá. Do této složky tak patří částka, kterou platíme za výstavbu a údržbu infrastruktury, zjednodušeně řečeno dráty a vše s nimi spojené. Toto není žádná novinka, dráty se udržovat musí. Navíc jich bude třeba čím dál víc spolu s postupující elektrifikací v dopravě, ale především decentralizací elektroenergetiky. S rozšiřováním obnovitelných zdrojů bude třeba více infrastruktury, která propojí i malovýrobce se sítí tak, aby mohli vyrobenou elektřinu dodávat. Něco také stojí služby, které zajistí, že v každou chvíli máme elektřiny dostatek. Tedy řízení sítě a opatření v případě, kdy dojde k výpadkům zdrojů, ať už přirozeně, například u těch obnovitelných, nebo vlivem nečekané události. V neposlední řadě do regulované složky patří poplatek za obnovitelné zdroje, který má za cíl pokrýt náklady spojené s připojováním a fungováním obnovitelných zdrojů v síti.
Proč toto tak obsáhle popisuji? Protože zdražovat má právě regulovaná část. Je to zčásti pochopitelné a zčásti očekávatelné. Pochopitelné je znovuzavedení poplatku za obnovitelné zdroje. Ten stát spotřebitelům „odpustil“ loni v rámci protikrizových opatření, respektive ho kryl z vlastních zdrojů, aby se o něco otupil dopad zvýšení ceny neregulované složky, tedy samotné elektřiny. Její cena od loňska klesla a klesat by měla i dál, odpuštěný poplatek se tak vrací. Poplatek za obnovitelné zdroje přitom činí největší část regulované složky. Očekávatelné je pak zdražení proto, neboť z výše popsaných složek regulované části je patrné, že spolu s rozvojem infrastruktury se nároky na ni zvýší.
Nejen že bude muset být decentralizovaná, což, lidově řečeno, znamená více drátů, ale také „vícesměrná“, aby například majitelé fotovoltaiky mohli ze sítě proud nejen odebírat, ale také ho tam občas posílat. Chceme-li, aby naše sítě byly skutečně „smart“, a my tak mohli využít potenciál obnovitelných zdrojů naplno, musíme je tomu přizpůsobit. A to něco stojí. Výše regulované složky, respektive její růst, byla navíc zmražena, rovněž v reakci na loňskou krizi. Dá se tedy říci, že se cenotvorba vrací tam, kde bychom ji dle platné legislativy očekávali. Jsme tak v situaci, kdy v určitém období odběratelé některé poplatky neplatili, nyní je opět platit začnou a v některých kolonkách tak naskočí zdražení o 100 %, což vypadá hrozivě. Výše uvedené ale ukazuje, že se taková částka na účtech neobjevuje zčista jasna a že není nečekaná. Část takového zvýšení by navíc měla vykompenzovat nižší cena neregulované složky, tedy dodané elektřiny.
Pochopitelně že části konečné ceny se odvozují od množství odebrané elektřiny, a tak i toto zvýšení, které pro domácnosti může ročně znamenat vyšší stokoruny nebo nízké jednotky tisíc, může pro podniky znamenat citelné zásahy do rozpočtů v řádově vyšších částkách. To už je ale téma na jinou diskusi. Titulky, které oznamovaly zvýšení cen elektřiny, by každopádně měly být poupraveny. Korektní by bylo říct, že nezdraží elektřina, ale její obsluha, která tvoří menší část celkového účtu. A vlastně nezdraží, ale vrátí se tam, kde bychom ji čekali, nebýt loňské krize. Z takových informací se ale bombastické titulky těžko vyrábí. Je každopádně dobře, že se o této problematice mluví. Proměna energetických systémů a přechod na nízkoemisní zdroje nás bude něco stát a nelze se tvářit, že tomu tak není. Je pak úkolem politické reprezentace voličům vysvětlit výhody, ale i úskalí takového přechodu.
Vyšlo na webu Pravý břeh.