Toto možná vypadá jako ironie. Ale myslíme to upřímně. Máme tu milou povinnost napsat o Monice Babišové, partnerce Andreje Babiše, pozitivní článek. Měli jsme totiž zájem zakoupit z fotobanky její fotografie a zjistili jsme, že u série nejkvalitnějších portrétů Moniky Babišové je následující poznámka:
„Omezení: Fotografie lze použít pouze s pozitivní konotací.“
Bereme tedy na vědomí, že fotografie partnerky ministra financí se smí publikovat pouze s pozitivní konotací, neboť si to kdosi vymínil v obchodní smlouvě, a přinášíme zde tento pozitivní článek.
Partnerka ministra financí Andreje Babiše je svému druhovi velkou oporou. Zatímco on bojuje s korupcí a tvrdě pracuje, Monika se stará o rodinu, domácnost a krášlí své okolí. Po dvouletém manželství s dětskou láskou, které nevyšlo, se Monika rozvedla. Do druhého manželství se ale po dvacetiletém soužití nežene. Již dávno si sice nechala na matrice změnit své jméno z Herodesové na Babišovou, ale jak uvádí ve svých pozitivních článcích deník Blesk, pro svatbu s Andrejem Babišem se stále ještě nerozhodla. Podle Blesku ovšem Andrej Babiš o svatbě vážně uvažuje. Deník Blesk v článku „Kdy si řeknou ANO?“ z 12. února doslova napsal: „Babiš spřádá plány na veselku s partnerkou Monikou.“ A dále píše: „…připustil, že o případné veselce se u nich doma čas od času diskutuje. Naposledy to bylo nedávno… minulý rok,“ svěřil se Blesku. Babiš už ostatně před Monikou, která kvůli dětem už dlouho užívá jeho příjmení, před lety klečel i se zásnubním prstýnkem. Pak to ale nějak nevyšlo, nebyl čas.
Hezký vztah má Monika i s první rodinou Andreje Babiše, který je stejně jako jeho současná partnerka rozvedený. Obě rodiny společně tráví čas, konají oslavy narozenin a Monika dokonce Babišově dceři z prvního manželství zařizovala dům. Ministr financí si nemohl vybrat lépe, protože podpora, kterou cítí z domova od své životní partnerky, mu dává sílu do další práce.
Domníváme se, že tento pozitivní článek vychází vstříc požadavkům smluvní strany naší fotobanky. Rádi jsme tento pozitivní článek sepsali, neboť chápeme, že politický marketing je tvrdá řehole a žurnalistiky s pozitivní konotací je jako šafránu. Kdyby tato podmínka byla uvedena u všech fotografií, které média publikují, pak by celá žurnalistika byla pouze pozitivní a na světě by bylo líp.
