Unie státních zástupců považuje podmíněné tresty v kauze Vojenského zpravodajství za potvrzení důvodnosti obří razie na Úřadu vlády. Chce tak legitimizovat zásah 400 policistů a vytvoření mediální atmosféry největší polistopadové korupční aféry, která se ovšem zdaleka nepotvrdila.

[ctete postid=“237418″ title=“ANO, bude hůř. Současný stav rozpočtu je nejhorší od ekonomické krize“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/03/Hamáček-Babiš-385×230.jpeg“ excerpt=“Zatímco se hnutí ANO a ČSSD přetahuje, kdo si přivlastní úspěchy společné vlády, “ permalink=“http://forum24.cz/ano-bude-hur-soucasny-stav-rozpoctu-je-nejhorsi-od-ekonomicke-krize/“]237418[/ctete]

„Uplynulých šest let bylo státní zastupitelství napadáno politiky, advokáty i částí médií, že zásah na Úřadu vlády roku 2013 byl nedůvodný. Dnešní pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze prokazuje, že se mýlili. Soud rozhodl, že tehdejší ředitelka kabinetu předsedy vlády Jana Nagyová zneužila tajnou službu ke sledování soukromé osoby,“ píše Unie státních zástupců na svém facebookovém profilu.

Rozporuplné vyjádření

Toto vyjádření je velmi rozporuplné. Obhajuje nehajitelné, počínaje adekvátností ozbrojených manévrů stovek policistů jako při operaci proti drogovému kartelu, konče už potvrzenými nezákonnými postupy orgánů činných v trestním řízení, aniž byla vyvozena jakákoli odpovědnost.

Nejde jen o to, co tato úzká skupina státních zástupců, soustředěná kolem obou vrchních státních zastupitelství, píše, přičemž názory na spektakulární razii se i v branži zásadně liší, ale i o to, co zcela pomíjí.

K tomu je potřeba vrátit se do června roku 2013, kdy proběhla zcela ojedinělá policejní operace, na jejímž konci byl pád pravicové vlády. Na památné tiskové konferenci tehdejší ředitel ÚOOZ Robert Šlachta a olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan avizovali největší korupční skandál v polistopadové historii.

Takto vzápětí referovaly i některé zahraniční agentury přebírající tuzemské zdroje. Padala slova o zajištěných stovkách milionů korun a desítkách kilogramů zlata, která však šla postupem času do vytracena.

Rozbuška gigantických rozměrů

Tehdy se stala rozbuškou gigantických rozměrů. Působila dojmem, že jsou známy nezvratitelné důkazy o páchání mimořádně závažné korupce související s ovlivňováním veřejných zakázek. Dodnes nebyla prokázána. Naopak vyšla najevo řada nestandardních kroků a nezákonností, které toto vyšetřování provázejí od samého počátku.

Prezident Miloš Zeman tehdy vybičované mediální atmosféry zneužil k osobním politickým cílům. Pozval Ištvana na Hrad a s odkazem na jeho ujištění, že budou brzy následovat další skandální odhalení, jmenoval svoji mimoparlamentní vládu, ačkoli byla připravena koalice 101 hlasů.

Následně ji rozbíjel přes svoje spojky Martina Nejedlého, Vratislava Mynáře a Tomáše Hrdličku, což nakonec vedlo k předčasným volbám. Jak to dopadlo, nemá cenu rozebírat. O dva roky později prezident přiznal, že Ištvanovi naletěl.

Rozpor s vyvolaným očekáváním

Pokud se vrátíme k vyjádření Unie státních zástupců, lze zmínit řadu příkladů, proč neměří stejným metrem a hodnotí jen ty kauzy, které jí vyhovují. Koliduje s názory jiných právníků, kteří tento zásah považují za největší polistopadový exces.

Je očividné, že Šlachtova a Ištvanova policejní realizace nedosáhla předem avizovaného a mediálně vyšponovaného očekávání. Přispěla ovšem ke shození pravicové vlády, což byl její hlavní motiv. A je také jasné, v čí prospěch.

Nebývalá demonstrace síly, prezentace důkazy nepodložených vážných obvinění, osobní dehonestace s využitím nelegálních úniků ze živých spisů, nezákonné vazby, místně nepříslušný dozor olomouckého vrchního státního zastupitelství, prohlídky v desítkách objektů s mizivým výsledkem, nezákonné zajišťování osobního majetku, právní kvalifikace údajné sabotáže jak z padesátých let, zatýkání hlavní aktérky Jany Nečasové šestnácti policisty a její předvádění v poutech jako masového vraha – a výsledkem je podmíněný trest.

Stačila by policejní obsílka

„Orgány činné v trestním řízení mají mimo jiné postupovat s maximálním šetřením lidských práv. Což v daném případě zcela jistě dodrženo nebylo,“ tvrdí místopředseda České advokátní komory a prezident Unie obhájců Tomáš Sokol.

„Z pohledu toho, co bylo důvodem zahájení trestního stíhání a jaké důkazy byly opatřeny, stačilo rozeslat poštou usnesení o zahájení trestního stíhání pověstnou obálkou s modrým pruhem. Rozhodně nebylo třeba uspořádat policejní manévry s rozsáhlým a spektakulárním zatýkáním,“ dodává a jeho slova potvrzují i další právníci.

Je zjevný rozpor mezi teatrálním aranžmá akce na Úřadu vlády, a přístupem policie a státního zastupitelství v jiných případech. To se týká hlavně aktuální kauzy jiného předsedy vlády, a sice padesátimilionového dotačního podvodu farmy Čapí hnízdo, šetřeného i na evropské úrovni.

Policie ani dozorové městské státní zastupitelství neměly potřebu organizovat okázalé zatýkací akce a domovní prohlídky, včetně zahraničních destinací typu Švýcarska (jako v jiných případech), za přímé účasti spřízněných novinářů a průběžných masivních úniků do médií. Kdyby na tom byl vyšší zájem, jistě by se tak stalo. A nepochybně jde o horší potenciální trestný čin s horní sazbou až deset let.

Vynucená výměna soudkyně

Dále je nutné zmínit, že v kauze Vojenského zpravodajství dvakrát padly u prvoinstančního soudu osvobozující rozsudky. Poté byla na návrh olomouckých žalobců vyměněna soudkyně Helena Králová, která měla jiný právní názor než odvolací městský soud. Na Královou následně podal tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) kárnou žalobu se snahou zbavit ji soudcovského taláru.

Tato žaloba byla neúspěšná. Pelikánova akce ovšem působila jako politický nátlak s cílem zastrašovat nepohodlné soudce, nerozhodující v souladu se společenskou poptávkou. Nová soudkyně už rozhodla jinak, nicméně pořád jde o podmíněné tresty.

V této souvislosti se lze ptát: Jak asi dopadne vyšetřování Celní správy v čele s jejím náměstkem Robertem Šlachtou, podezřelé ze zneužití elitní armádní jednotky při sledování civilních osob a formálně přikryté společným cvičením, ačkoli k tomu neměla zákonné oprávnění?

Dvojí metr

Jedna z dalších větví této kauzy, údajné uplácení tří bývalých poslanců „trafikami“, měla od počátku vyvolat dojem bezprecedentního korupčního jednání na nejvyšších místech. Podobných případů je ovšem mnohem víc. Proč nebylo takto postupováno mimo jiné při rozdávání nově vzniklých „trafik“ v pražském zastupitelstvu v dubnu 2016, výměnou za ukončení koaliční krize? Tehdy došlo ke zvýšení počtu placených funkcí předsedů výborů, na čemž nejvíce vydělalo hnutí ANO.

Do rozvětvené kauzy byl později vložen případ rovněž dosud soudně nerozhodnutého údajného vyzrazení utajované zprávy BIS. Bývalá ředitelka kabinetu měla podle mínění policie sdělit důvěrné informace lidem z okruhu lobbisty Iva Rittiga, starého dobrého známého Andreje Babiše.

[ctete postid=“234391″ title=“Podezření z nezákonné akce Šlachtových celníků s armádou sílí. Šetří je GIBS“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/07/Šlachta-celník-385×230.jpeg“ excerpt=“Ministryně financí Schillerová oznámila, že operativní spolupráci Celní správy s “ permalink=“http://forum24.cz/podezreni-z-nezakonne-akce-slachtovych-celniku-s-armadou-sili-setri-jej-gibs/“]234391[/ctete]

I v této souvislosti je pozoruhodný dvojí metr Ištvanových žalobců v horším a průkaznějším případu vlivného brněnského podnikatele Davida Rusňáka. Rusňák byl významným sponzorem hnutí ANO a je zetěm ministryně financí Aleny Schillerové. Předloni v prosinci, tedy už po volbách do poslanecké sněmovny, podmíněně zastavili jeho trestní stíhání.

V kauze rozsáhlých úniků informací ze živých spisů, jež zasáhla řadu policistů, bylo obviněno osmnáct lidí. Vyšetřovatelé zjistili dvanáct nelegálních přístupů Rusňáka do policejních evidencí, z nichž si nechával dlouhodobě vytahovat informace o kauzách propojených s jeho osobou.

Podezření, že se stal součástí zločinecké organizace, která si u policie zajišťovala ochranu byznysových aktivit, se nakonec potvrdilo jeho přiznáním. Zatímco zeť Schillerové vyvázl velmi lacino a bez veřejné osobní dehonestace, vyšetřování dalších obviněných pokračuje.

Souznění s ANO

K těmto případům, jakožto k řadě dalších, kdy spojenectví bývalého ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty a vrchních státních zastupitelství u soudu neuspělo, se Unie státních zástupců nevyjadřuje. Její členové naopak podporovali hnutí ANO v boji proti policejní reformě a při dosazování některých funkcionářů v rámci policejních čistek, v první řadě nového ředitele GIBS Radima Dragouna.

V současné době dochází k odkládání kauz spojených s Andrejem Babišem, jako jsou korunové dluhopisy či prodej společnosti Profrost. Otazníky vyvolávají i některá soudní rozhodnutí. Zatímco jsou odsouzeni majitelé továrny na biopaliva Oleo Chemical, konkurující Agrofertu, zproštěni obžaloby byli naopak manažeři Babišova Agrotecu, podezřelí z manipulací s veřejnými zakázkami České pošty.

Pod stále silnějším tlakem se ocitá i vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Mimo jiné se ukáže, jak dopadne nové prověřování loni pochybně odloženého únosu Andreje Babiše mladšího. Tato kauza je nejvýmluvnějším katalyzátorem, kde se dnes země nachází. A jaké postavení mají v této konstelaci (někteří vybraní) státní zástupci.