Karel Janeček, matematik, spolumajitel společnosti, která se zabývá obchodováním s finančními deriváty, filantrop a autor vlastní reformy volebního zákona se vyslovil proti oligarchizaci státní správy. Protože se jeho jméno někdy spojovalo s Andrejem Babišem, pro kterého ztratil v důležité době nějaká dobrá slova, vyvolalo to jistou polemiku.
Co se vlastně stalo?
Na svém Facebooku Janeček 9. února napsal: „Jako velké nebezpečí dnes vidím oligarchizaci státní správy. Je to snaha přesunout veškerou moc a všechny kontrolní mechanismy pod kontrolu úzké skupiny lidí. Všichni jsou pak na tuto vládnoucí skupinu navázáni politicky, ekonomicky či mediálně a v případě neposlušnosti se to projeví sankcemi v podobě odstranění z veřejného života, mediální dehonestací nebo jinými existenciálními problémy. Ještě více znepokojující forma tohoto procesu může vést k dominanci jediné osoby.“
U postu je odkaz na článek z Aktuálně.cz, kde se mluví o novém zaměření jeho Nadačního fondu proti korupci. Tam například čteme: „Kromě posílení zájmu o připravovanou legislativu se chce NFPK zaměřovat na současné problémy, jako je ovlivňování orgánů činných v trestním řízení, především nezávislých soudů.“
Tak to je samozřejmě zajímavé. Všichni vědí proč.
Pod Janečkovým statusem se ale ozvala paní V. (Na FB je celým jménem). Ta píše:
Paní V.: „21/6 2014 článek v Echo24.cz…“Zeman mne zklamal, Babišovi věřím.“ Ten článek byste si možná mohl oživit. O Babišovi: „V jeho případě si nemyslím, že bude krást…je za vodou…“ (…) Chápu, že není možné si pamatovat vše, ale nikdy neříkejme nikdy, když ostatní vědí své.“
Karel Janeček: „Pamatuji si přesně své názory na Babiše. Nikdy jsem neřekl, že Babišovi věřím (jejich titulek). Řekl jsem, že si nemyslím, že bude krást. To bylo v roce 2014, kdy jsem měl, znovu opakuji, na Babiše neutrální názor. Nebezpečí jsem viděl (a vidím!) mnohem více v jeho honbě za mocí. Neexistuje jediný případ, kdy bych ho podporoval. Mé video před volbami 2013 je mé nejlepší vyjádření o něm a je neutrální. Je pravda, že měl tu neskutečnou drzost a jednu dobu si mě dal na své stránky jako podporovatele, bez mého vědomí a proti mé vůli!“
Paní V.: „Nevím, já jsem ale citovala z textu, ne z titulku. Ale budiž řečeno, že my s mužem, jako podnikatelé v několika oborech, jsme také netušili, co je zač, dokud se k nám nedostaly informace v širším rozsahu. Ale stejně jsme nikdy nebyli nakloněni k tomu, dát mu svůj hlas či důvěru, na to byl příliš obecně ‚velká neznámá‘. Spíše mne právě děsí, že lidé, kteří ho znali, i z doby před 1989, dopustili, aby se zaháčkoval až tak vysoko. V tom je ten horor, teď jej zastavit je opravdu problém, hlupáci, co neumí sami vyhodnotit informace, které dostávají, jsou neštěstím společnosti, nedokážou se orientovat a tak tvrdě obhajují své zákopy. Mám tu na vsi dost takových sousedů, a děkuji osudu za soudné přátele, člověk nedokáže ty zmatené ani přesvědčit, nemá to smysl, s nimi polemizovat. Já opravdu netuším, krom násilí, co by tohoto psychopatického jedince s poplatnou družinou dokázalo zastavit. Doufám, že ti, co jej nahoru dostali, to aspoň tuší – jinak Pán s námi a zlý pryč…“
Karel Janeček: „Můžete mi prosím poslat odkaz? Vaše citace je ohledně Babišova kradení, ne o tom, že bych mu věřil.“
Našli jsme si ten odkaz sami. V tom článku z 21. června 2014 Janeček o Babišovi říká: „Považuji za velmi pravděpodobné, že jeho úmysly, s nimiž šel do politiky, jsou férové. Mám pro to jednoduchý důkaz. Jsou to asi tři roky – to už existoval Nadační fond proti korupci – když za mnou přišel Andrej Babiš do kanceláře a přesvědčoval mě o tom, abych založil politickou stranu. Říkal, že je stará struktura a nemůže jít do politiky. Prý to všechno zaplatí, nic z toho nechce mít a nebude do toho vůbec mluvit. Říkal, že to co dělám s NFPK, mu dává smysl. Takže to je pro mě ten důkaz. On si nemohl myslet, že by mě mohl manipulovat, ani z hlediska financí, protože už v té době jsem byl velmi bohatý člověk.“
A ještě: „Přesvědčoval mě o tom a byl strašně naštvanej, že jsem to odmítl. Já věděl, že to nechci dělat, že se nechci omezit nějakou politickou stranou… Já ho naposledy viděl v září minulého roku (2013). Pak byl zase naštvaný, že jsem ho nepodpořil ve volbách do Poslanecké sněmovny, ale vztahy máme podle mě fajn.“
Je to zvláštní. Opravdu si Janeček mohl myslet, že se dá Andreji Babišovi věřit? Někdy v roce 2010 – 2011? Po všem, co by o Babišovi jako podivném člověku, který byl součástí systému v 90. letech a závratně v něm zbohatl, měl jako bojovník proti korupci a „zlojedům“ vědět? Že mu Babiš zaplatí stranu a nebude z toho nic chtít? Proč by to Babiš dělal? Aby očistil společnost? Že jeho úmysly jsou „férové“? To je přece stejná naivita, jako věřit Zemanovi. O něm jsme všechno potřebné věděli před dvaceti lety, nemuselo se čekat na to, až se stane prezidentem. Tak příště nějakou pohádku o Karkulce.
Janeček také dostal celkem pochopitelný dotaz na svého spolupracovníka Karla Randáka, bývalého ředitele civilní rozvědky: „Karel Randák předtím pracoval pro Andreje Babiše, pak přišel do vašeho fondu, kde vyšťoural rejdy Ivo Rittiga související s Janou Nagyovou, což mělo za následek pád Nečasovy vlády, takže se uvolnila cesta k moci pro nové lidi – konkrétně Andreje Babiše. Je to všechno z hlediska matematiky náhoda?“ Na to Janeček mlží, že se Randák s Babišem „nějak pohádali“ a teď „se nesnášejí“. Hezké, ale co když ne? Není to jen pohádka pro lid?
No dobře. Čo bolo, bolo, jak se říká v rodném jazyce Andreje Babiše. Třeba je už jasnější, že matematicky nadaný mozek na lov žraloků nemusí stačit. Je dobré taky něco vědět o žralocích, jejich zvycích a zálibách. Též by si měl lovec žraloků dát pozor na to, jestli si ho největší žralok už neochočil. Největší žralok taky může o lovcích ledacos vědět.
Pokud se pan Janeček teď zaměří na „ovlivňování orgánů činných v trestním řízení, především nezávislých soudů“, musíme mu popřát hodně štěstí a zdraví. Obojí bude potřebovat. A to že dost. Třeba to ale není tak horké.
