Uznávám, že na vše, co se děje na východě Ukrajiny, a co se událo kolem Krymu, můžeme mít rozličné názory a ve svobodné společnosti je musíme mít právo svobodně vyslovit. Tedy my, lidé bez veřejných funkcí.

Drží-li někdo veřejný post, pak je jeho svoboda do jisté míry omezena, neboť na takového člověka se vztahuje víc „pravidel hry“ všeho druhu – obecně platí, že veřejně činní lidé se musí ve všech směrech chovat jinak než my, obyčejní smrtelníci.

Uvedu drobný bulvární příklad. Sundá-li si na veřejné pláži v Británii horní díl plavek paní Smithová, půvabná manželka řidiče londýnského metra, je to vnímáno jinak, než když totéž udělá princezna Kate, mladá žena neméně půvabná. Když obě budou topless, nebude to z jistých důvodů jedno a totéž.

Jsou prostě věci, které se nedělají. Zde platí ono přísloví o Jovovi a volovi, ale v opačném gardu: co je dovoleno volovi, není dovoleno Jovovi. Obecně platí, že funkce, která cosi reprezentuje, ve slušné společnosti zavazuje. Měla by zavazovat.

A zde pro srovnání v detailu.

Stejně tak na účast hejtmana Haška na pietním aktu s Nočními vlky musí být pohlíženo jinou optikou, než kdyby tam stál vedle ruského konzula kdokoli z řadových občanů Brna (tj. občanů bez veřejné funkce), nota bene je-li na snímku vlajka nikoli SSSR, případně Ruské federace, ale samozvané Doněcké lidové republiky.

I kdybychom se skřípěním zubů akceptovali Haškovu účast na samotném pietním aktu (nikoli proto, že bychom si nevážili sovětských válečných obětí, ale z důvodu aktuálního politického kontextu), pak rozhodně nemůžeme přehlédnout skutečnost, že na společné fotografii je vztyčená jedna jediná vlajka – a to vlajka tzv. Doněcké lidové republiky. Proč? Co tím chtějí Noční vlci vyjádřit?

Michal Hašek zřejmě nevěděl, že v okamžiku, kdy fotograf zmáčkl spoušť, bude na snímku zvěčněn nejen s ruským konzulem Budajevem a Nočními vlky, ale také s onou vlajkou separatistického útvaru, symbolizujícího ruský neoimperialismus. To podle mého názoru představuje problém. Domnívám se, že měl k tomuto aspektu celé akce vydat veřejné prohlášení, v němž by se nedvojsmyslně vyjádřil, co si o tom myslí. Řečeno bez okolků: měl vyjádřit distanc.

To ale hejtman neudělal, a pokud se tak nestane ani dodatečně (a nic tomu nenasvědčuje), budeme mít právo si myslet, že v konfliktu mezi ústřední kyjevskou vládou a Ruskem sponzorovanými separatisty stojí na straně separatistů. Neupírám mu právo zastávat proruské postoje. Jen by bylo dobré vědět, na čí straně stojí – jde přece o osobnost ve veřejné funkci.

Mám za to, že není jedno, s jakou vlajkou se ten či onen politik nechává vyfotit. Extrémní příklad: kdyby se hejtman Hašek zúčastnil v Chorvatsku piety za vojáky, kteří zahynuli v roce 1995 při osvobozování chorvatského území drženého samozvanou Republikou srbská Krajina, a nějaký nacionalistický horlivec by tam vytáhl vlajku pronacistického ustašovského státu, rozhodně by nebylo možné přejít to mlčením. Jde o princip: vlajka ustašovského Chorvatska cosi symbolizovala, stejně jako cosi (jistěže jiného) symbolizuje vlajka tzv. Doněcké lidové republiky.

Další články Lubomíra Stejskala si můžete přečíst na jeho blogu.