Ve čtvrtek v 10.00 bude  ze strany pozůstalých po obětech letského tábora podána na Obvodním státním zastupitelství Praha 1 hromadná žaloba kvůli skandálním výrokům zástupců strany Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamury a Miloslava Roznera.

Okamura v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Vyjádření kritizovala pražská židovská obec i Muzeum romské kultury, které v něm spatřují popírání holokaustu. Na Okamuru podalo minulý týden trestní oznámení občanské sdružení Konexe.

Kvůli výrokům o táboře v Letech čelí kritice i poslanec SPD Rozner. Ten loni na sjezdu své strany kritizoval odkup vepřína nedaleko pietního místa v Letech, který schválila vláda. „Bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půlmiliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,“ řekl podle České televize spolustraníkům Rozner. Mladí sociální demokraté podali v pondělí na Roznera kvůli jeho výroku trestní oznámení, poslanec se podle nich dopustil popírání či zpochybňování genocidy.

Tábor v Letech podle historiků otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a více než pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.