I když v celé republice získal Jiří Drahoš 2,7 milionu hlasů, z toho v Praze „jen“ necelých 450 tisíc, můžeme si číst komentáře o tom, jak byla poražena „pražská kavárna“. Deník Mladá fronta Dnes tento pohled na svět korunoval v dnešním vydání, kde titulní stranu opatřil dosti nepovedeným titulkem Praha proti Česku.

Jistě, titulek je „jiný žánr“, má přitáhnout a být „sexy“, měl by být ovšem také pravdivý. A pravda je, že pokud jde o krajská města, Jiří Drahoš vyhrál nad Milošem Zemanem i v Brně, Liberci, Plzni, Hradci Králové, Pardubicích, Českých Budějovicích, v Olomouci a ve Zlíně.

Zeman vyhrál jen ve čtyřech krajských městech: Ostravě, Ústí nad Labem, Jihlavě a Karlových Varech.

Přesto autoři text otevřeli tímto sdělením: „Jeden z nejotřepanějších a nejprotivnějších stereotypů letošní prezidentské volby. Protivný je i tím, že je to pravda.“

Protivné je to v tom, že to pravda není (což konec konců dále v textu autoři i sami píší). Převedeno na procenta: 84 % voličů Jiřího Drahoše nežije v Praze.

V samotné Praze volilo Jiřího Drahoše přesně 446 621 lidí, Miloše Zemana 202 976 lidí.

I když někteří lidé žijící v Praze tedy mohou po volbách propadat podobným pocitům, jaký navozuje titulek MF Dnes, dělicí linie vede zcela jinudy.

Především podle vzdělání, věku, nezaměstnanosti a druhu vykonávané práce (manuální versus intelektuální).

Vezměme si na pomoc analýzu agentury Median.

• Miloš Zeman měl velkou podporu zejména mezi lidmi nad 50 let bez maturit. Získal cca 50 % z nich, Jiří Drahoš jen okolo 30 % a zbytek se neúčastnil.
• Drahoš porazil Zemana mezi lidmi do 50 let s maturitou. Mezi staršími vzdělanějšími lidmi byla jejich pozice vyrovnaná.
• Miloš Zeman měl velkou převahu mezi lidmi v důchodu. Volila ho okolo 50 % důchodců a nezaměstnaných, třetina volila Jiřího Drahoše a zbytek se neúčastnil.
• Mezi pracujícími s podprůměrným příjmem byla pozice kandidátů vyrovnaná, mezi pracujícími s nadprůměrným příjmem vyhrál Jiří Drahoš. Příjem ale hraje ve volbě omezenou roli – výrazně nižší než věk a vzdělání.
• Miloš Zeman dostal většinu hlasů voličů ANO, KSČM, SPD i ČSSD. Naopak dostal naprosté minimum (15 %) hlasů ostatních stran. Volilo ho také okolo 25 % lidí, kteří se voleb do Sněmovny nezúčastnili.
• Miloše Zemana volilo okolo 90 % jeho voličů z prvního kola, Drahoš získal okolo dvě třetiny voličů spřízněných kandidátů (Fischer, Horáček, Hilšer), ale zhruba 20 % těchto voličů k druhému kolu nepřišlo.
• Miloš Zeman vyhrál zejména díky tomu, že v průběhu volebního týdne mobilizoval neúčastníky z prvního kola. Okolo 20–25 % z nich šlo volit a volilo Zemana.
• Analýza výsledků hlasování v obcích ukazuje, že Miloš Zeman získal výrazně vyšší podporu v obcích s vysokým zastoupením pracujících v průmyslu a stavebnictví.
• Jeho podpora byla také vyšší v obcích, kde je více obyvatel v exekucích. Drahoš měl vyšší zisky v obcích, kde více lidí pracuje ve službách.