Andrej Babiš je hotový štvanec. Po krku mu jde nejmíň půl republiky. Jedním vrzem teď mafiáni, policie, státní zástupci a navrch i ústavní soud z jeho domoviny. S výjimkou vlastních pak taky média, od veřejnoprávních až po Mateřídoušku. Poctivec tu trpí jako zvíře, ve dne v noci maká na svém a zatím sklízí jenom nevděk.

Za tučné dluhopisy, co si přihrál s funkcí. Za mlhu v den jeho zbohatnutí. Za komploty s Přibilem proti vládním kolegům. Za sprosťárny naboba; krav, debilů nebo rovnou obojakých přirození na adresu oponentů má za rohem plnou pusu. Za Bureše. Za malou domů z padesátimilionové dotace. Na velkou teprve čeká, až se stane premiérem. Pak už si tu nikdo netroufne. Šťouráš, kde nemáš? Tu máš přes prsty! Natotata skončíš v kriminále nebo půjdeš od válu. Ministra spravedlnosti má v ANO dávno v kapse, kdo nebude soudit podle jejich fóršriftu, hned schytá kárnou žalobu.

V záloze má složky i plukovníky. A divize nohsledů, co si od něj slibují hvězdnou kariéru. I špehy tu má zadarmo, svoje voliče. Udají nás v jeho loterii i za cokoliv u Šlachty, až ho vrátí zpátky do hry. Za hodinky nad pět tisíc a zas za pytel cementu. I v dalších než svých novinách pro něj budou mít jen girlandy.  Už teď mu leckde lížou polobotky. Mají k němu Respekt a hledají mu Šumana!  Dobráka politiky bude ale plno i v televizi. V jeho Nově a na Primě, co se u něj předem pojistila. Za piedestal servility budou mít klid na práci. Babiš to rád poturecku, tam by nás měl nejraděj.

Bude hůř, ne líp, jak teď tvrdí. Kdo by nekrad´l, kdyby mohl, hájí totiž svého Babiše i štamgasti ze čtyřek a tety doma u žehličky. Koblihy přitom berou rovnou po třech a v kapse mají leda vítr, přesto se tlačí na autogramiádách (sic!)  politika obviněného z podvodu a rvou se tam o selfie. Kdyby skončil ve vazbě, budou hned bouřit u pípy, že jde o spiknutí a účelovku. Fakta mají za nudu, víc je baví sedmilhář a jeho plané sliby. Že jim Babiš pouští žilou a bohatne na úkor státu i z jejich daní a na vrub Evropské unie, aby ji přitom všude pomlouval, je – světe div se – vůbec netrápí. Žijí jen pro dnešek, ne pro zítřek a politika je pro ně španělská vesnice. Odjakživa ji mají za lež a za špínu, bez výjimky. Říká to přece jejich modla, Andrej Babiš, ausgerechnet politik, co bohatým bere a chudým chce dávat. A na potkání hladí zvířátka a na návsích babičky, mílius na první dobrou. Místo střízlivého pohledu na imigranta, který tu hloubí české tunely ke státním miliardám a chce od nich jen hlasy, aby dostal celou republiku, posmrkávají dojetím nad bulvárem o čapí svatbě a popularitou jej poměřují nejvýš s jejich Kajínkem. Namísto zpráv pak radši hltají obrazovku s tyátry z fikcí, kde se pere prádlo z ložnic a hrají partnerské trojúhelníky s uplakaným Musilem.

Že teď slovenský ústavní soud čerstvě zrušil všechny dosavadní rozsudky v kauze spolupráce Babiše s komunistickou Státní bezpečností a svědectví jejích bývalých fízlů ve prospěch šéfa ANO má za nevěrohodné, by ale s voliči pohnout mělo. Podle Ústavu paměti národa totiž právě jejich Babiš donášel StB jako agent s krycím jménem Bureš a ústavní soud v Bratislavě má jeho evidenci ve svazcích StB za oprávněnou. Mít předsedu vlády obviněného z trestného činu podvodu a navrch usvědčeného Bureše by mohlo být přespříliš i pro nýmandy, kteří si skrz Babiše hojí mindráky vlastních neúspěchů a zpackaných snů o bohatsví. Babišovy mediální náznaky o nestandardním načasování verdiktu ústavních soudců a jeho obligátní konspirace o dlouhých prstech kazisvěta jeho politické kariéry Julia Šumana, přitom sám hned zazdil sebejistým prohlášením pro Českou televizi. „Svědkové řeknou to samé co předtím,“ zahřímal těsně po rozsudku. V té jistotě lze hledat všechno. Od tučné motivace svědků až po přísahu za staré dluhy. Český premiér s minulostí agenta komunistické státní bezpečnosti v případném kabinetu s temně hnědým Okamurou a rudorudým Filipem, navrch pak s fosílií Kremlu na Hradě, by tu zatřásl životem kdekomu, Babišovy voliče nevyjímaje. Nesoběstačná země, které se štítí vyspělé státy a postupně izolovaná od bezpečnostních a obchodních struktur svých západních spojenců, by nakonec skončila v kýženém objetí Ruska, Číny… a Agrofertu. A v jednosměrce vyplundrovaného hospodářství, nic víc. Poprava hodnot rukou autoritáře, který má demokracii zjevně jen za svou výsadu a Česko mu v reálu není zase tak vlastní, by tu pak šla jako po másle.

Zda Babišovi marketéři vykouzlí nakonec ze šéfa ANO místo práskače vězně svědomí, čistého jako lilie, nebo voliče utlučou lithiem socialistů, ve kterém má přitom hnutí samo prsty, brzy uvidíme. Drzé čelo se teď cení víc než úcta k faktům. Výčtem a závažností skandálů měl být ale Andrej Babiš už nějaký čas místo štvance psancem. Jak moc tu sedí encyklopedie a psanec je zločinec, který tak byl veřejně označen na veřejných trzích v zemi jako zemský škůdce a rušitel veřejného pokoje za to, že se skrýval před spravedlností a vyhýbal soudu, zatím budí úsměv. Jestli nám zamrzne hned s prvními listopadovými mrazíky nebo roztaje na příští čtyři roky reálnou nadějí na vládu bez lotrů, rozhodne tentokráte naše volební účelovka. Sorry jako, Bureši…

Autor je komentátorem serveru Info.cz