Rodina, přátelé a kolegové se dnes ve Velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze rozloučili s hercem, dabérem, publicistou a pedagogem Michalem Pavlatou. Zemřel po dlouhé nemoci 21. ledna ve věku 71 let.
Naposled tak poděkovali muži, který byl osobitě, šarmantně i humorně vždycky svůj. „Bystrý fejetonista, elegán v klobouku a černých brýlích, okouzlující milovník žen a inspirující pedagog herectví, který se vám snaží namluvit, že studentům opakuje jen to, co dopoledne pochytil od Smočka na zkoušce. Člověk, který se měl rád, ale zároveň moc ne,“ řekl ve smutečním projevu ředitel Činoherního klubu Vladimír Procházka. Připomněl výrazné role, které tam Pavlata vytvořil v poslední třetině svého hereckého života.
Poprvé stanul Pavlata na jeho jevišti v roce 1968, členem této scény se natrvalo stal v roce 1994. „Měl jsem se na světě tak, jak jsem si to sám zařídil. Protože ne všechno, co jsem udělal, bylo dobře. Nejsem žádnej charakterovej klenot. Ale myslím, že v mezních situacích jsem se choval vždycky slušně,“ řekl Pavlata před lety v rozhlasovém pořadu Hvězdný prach. I když jeho filmografie čítá na 80 snímků, před kamerou nikdy nedostal výraznou příležitost. Zato dabingových rolí má na kontě tisíce.
S osobními vzpomínkami na svého někdejšího pedagoga a „pavlatátu“, jak mu říkal, vystoupil jeho žák Tomáš Klus. Další řečník a kolega z divadla Ondřej Vetchý ho přirovnal k těm mužům, díky nimž byl na této scéně šťastný. „Na jejich ztráty mě nepřipravil nikdo. Je těžké být dospělý – zejména musí-li člověk dospívat znovu a znovu,“ poznamenal. „Už bez něj budeme muset prokazovat slušnost a charakter. Bude žít dál v našich vzpomínkách a historkách o něm. Buď sbohem, kamaráde,“ dodal.
Katafalk s rakví obklopovaly věnce Činoherního klubu, Národního divadla, kamarádů z Vinohrad, Švandova divadla, nadace Život umělce, DAMU, Českého rozhlasu, České televize a Herecké asociace. Mezi přítomnými byli Jan Kačer, Vladimír Kratina, Petr Nárožný, Bolek Polívka, Michal Prokop, Alois Švehlík, Ivana Chýlková, Jiřina Bohdalová, Simona Stašová, Jana Štěpánková, Daniela Kolářová, Ilja Racek, Jiří Dvořák a Vojta Dyk. Spousta smutečních hostů před obřadem položila kytičku u jeho fotografie.
Pietní akt, při kterém zazněly písně Bylo čtvrt a bude půl Václava Neckáře, Rekviem Evy Pilarové, Čekej tiše Evy Olmerové a Život je pes Pavla Sedláčka, zakončila píseň Až povezou mě na lafetě z Horáčkova a Hapkova lyrikálu Kudykam v interpretaci Michala Pavlaty. Závěrem se zaplněnou smuteční síní rozlehl dlouhotrvající potlesk.
