Sběr podpisů pro kandidáty na prezidenta se změní. Ke jménům na petičních arších by mohlo přibýt jako povinný údaj číslo občanského průkazu nebo pasu. Také by se mohl snížit potřebný počet podporovatelů z 50.000 na 8000. V tomto případě, který by si ale vyžádal změnu ústavy, by museli petenti předložit svůj úředně ověřený podpis. Jakou variantu změn zákonů podpoří, se vláda rozhodne na svém zasedání příští týden. Změna by měla zabránit opakování sporů, které předcházely minulé prezidentské volbě.

Podle současných pravidel musí kandidáta na hlavu státu podpořit nejméně 20 poslanců nebo nejméně deset senátorů. Popřípadě může kandidovat jako nezávislý za předpokladu, že jej podpisem podpoří nejméně 50.000 občanů. Právě toto ustanovení ale bylo před prezidentskými volbami v roce 2013 kritizováno, protože v okamžiku sběru podpisů nikdo nekontroloval jejich pravost.

Ministerstvo vnitra pak při použití problematického způsobu kontroly petičních archů nepustilo do voleb předsedkyni strany Suverenita Janu Bobošíkovou, ekonoma Vladimíra Dlouhého a tehdejšího senátora Tomia Okamuru. Podle úřadu předali petice s příliš mnoha chybnými údaji, a nedosáhli tak potřebné hranice 50.000 podpisů. Bobošíkovou následně vrátil do hry výrok Nejvyššího správního soudu.

Ministerstvo vnitra se poté rozhodlo pravidla změnit. Kandidáta na prezidenta může stále navrhnout nejméně 20 poslanců nebo deset senátorů. Ministerští úředníci původně chtěli, aby nezávislým kandidátům stačilo místo 50.000 jen 8000 podpisů, musely by ale být úředně ověřené. Musely by se však kvůli tomu změnit volební zákony i ústava. Úřad se inspiroval v Rakousku.

V meziresortním připomínkovém řízení se ale proti této variantě postavila velká část úřadů, které naopak podpořily druhou variantu. Ta počítá s tím, že by potřeba 50.000 podpisů zůstala zachována. Kontrolu petentů by ale měla zlepšit povinnost u podpisu připojit také číslo občanského průkazu nebo pasu. Taková varianta by se líbila třeba ministerstvu životního prostředí, obrany či prezidentské kanceláři. Ke změně ústavy by naopak přistoupil třeba místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) nebo Nejvyšší správní soud.

Ministerstvo spravedlnosti nepovažuje ani jednu z variant za optimální. Upozorňuje, že připojení čísla občanského průkazu nebo pasu neznamená, že nemohou být podpisy zfalšované. Změnu ústavy ale ministerští úředníci považují za horší možnost.

Ministerstvo vnitra předkládá na vládu návrh zákona bez příklonu k některé z variant a rozhodnutí nechává na kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD). Změnami se poté budou zabývat také poslanci a senátoři. Pokud budou odsouhlaseny, měly by platit od začátku příštího roku.