Advokát David Zahumenský sepsal několik zásadních kroků, které je potřeba udělat, abychom i po pandemii COVID-19 zachovali demokracii, svobodu a samozřejmě zdraví občanů. Jeho výzva zahrnuje také vyvození odpovědnosti za dopady některých vládních rozhodnutí.
Celý svět podlehl strachu – obavám z neznámého, ze smrti a ze ztráty. Ze strachu jsme se opevnili před domnělým nepřítelem a hodláme obětovat vše, co jsme dosud pracně a dlouho budovali. Naše společnost snadno podlehla touze po slibované „záchraně“, odhlédla od nezbytné ochrany lidských práv a svobod. Našich práv a svobod. Volba, kterou musíme učinit, ať chceme nebo ne, přitom není mezi životem a penězi, jak se máme domnívat, ale mezi životem a životem. Tvrdá opatření neničí jen ekonomiku, ale celou společnost, neboť vše je propojené a na sobě závislé.
1. Ukončení nouzového stavu
Nouzový stav je vyhlášen v rozporu s ústavními zákony. Všechny navazující kroky vlády a ministerstev, zejména ministerstva zdravotnictví, vyvolávají silnou kritiku ze strany odborníků, podnikatelského sektoru, zdravotníků i veřejnosti. Vláda jednala bez jakéhokoli plánu, dokonce v rozporu s připraveným Pandemickým plánem. Tím ohrozila a v řadě případů i výrazně poškodila občany České republiky. V současnosti vláda nouzový stav zneužívá k prosazování nekoncepčních řešení bez připravené strategie. Je nezbytně nutné nouzový stav po 30. 4. 2020 neprodlužovat.
Chceme, aby vláda doložila, na základě jakých informací rozhoduje. Je třeba vidět analýzy. Domníváme se, že vláda musí předložit hlavně kvalitní a jasnou tzv. cost benefit analýzu. Nemůžeme se tvářit, že současná rozhodnutí nemají fatální dopady na všechny. Musíme vědět, jak vláda poměřuje svoje kroky ve vztahu k naší budoucnosti a že přesně ví, v jakém okamžiku už není možné nouzový stav prodloužit.
2. Návrat k běžnému životu
Z dosavadních poznatků nevyplývá, že by nebylo možné zvládnout nemoc COVID-19 bez nouzového stavu. K řešení případných problémů je k dispozici dostatek nástrojů, které nebudou znamenat bezprecedentní zásahy do našich práv. Vláda má povinnost jednat s občany korektně, řádně a pravdivě je informovat ve spolupráci s odborníky, a to nejen zdravotníky, ale také ekonomy a jinými důležitými profesemi.
Vláda musí občanům sdělit, že koronavirus, kvůli kterému byla vyvolána nebývalá panika, nepředstavuje pro společnost zásadní riziko. Do médií se nesmí dostávat nepodložené informace, jejichž jediným cílem je vyvolat děs.
Je nezbytně nutné, aby šly děti co nejdříve do školy (opět se zajištěním ochrany rizikovým skupinám) a aby se otevřely obchody a lidé dostali možnost se živit prací. Taková je zdravá společnost. Nemůžeme se tvářit, že nepotřebujeme peníze. Bez nich nemůže stát svým občanům zajistit nic.
Uvědomujeme si, že lidé umírají. Lidé ale umírali vždy a umírat budou. Statistiky úmrtí na COVID jsou ale soustavně zpochybňovány a většina lidí zemřela nikoli na COVID, ale s COVID. Kvůli viru není možné zastavit a zničit společnost, naopak musíme vymyslet nové inovativní cesty, jak pomoci potřebným a rozvíjet se.
3. Co nejvyšší možná ochrana ohrožených skupin
Jako členové západní lidské společnosti se přirozeně staráme o to, aby slabším, nemocným a starým lidem byla zajištěna ta nejlepší možná péče. Pojďme jim pomoci i teď. Řešením není zavřít v domácím vězení všechny lidi, a dokonce ani ty ohrožené. Takový život nepovažujeme za kvalitní. Namísto toho můžeme udělat jednoduché a fungující věci. Můžeme konečně zajistit seniorům péči u nich doma – na tom jsme dosud neměli pořádný zájem, a přitom to může zkvalitnit život tolika starším lidem. Můžeme ošetřovatelům zajistit kvalitní ochranné pomůcky. Naše firmy dokáží poskytnout pomůcky lékařům a sestrám.
Dejme možnost těm, kdo se o své zdraví oprávněně bojí, aby nemuseli nějaký čas chodit do práce. To je správné řešení.
4. Zajištění zdravotní péče pro pacienty s jinými nemocemi než COVID
Z vyjádření řady zdravotníků, a to dokonce i těch v dalších státech, vyplývá, že COVID zcela odsunul péči o jiné nemocné. Rakoviny prsou, melanomy, infarkty, mrtvice a jiné choroby ale nepočkají. Pacientům, kteří nemají COVID, nesmí být odmítána zdravotní péče. Takový postup je mimo všechny závazky, které nám stát jako svým občanům dal.
Pojďme se také konečně bavit o paliativní péči. Je u nás zanedbaná, protože jsme dosud o smrti a bolesti nechtěli přemýšlet. Odsunuli jsme ji do LDN a nemocnic. Trpící ale potřebují právě tuto pomoc a COVID nám dává příležitost se problému podívat do očí.
5. Příprava plánu pro další život v České republice
Dobrá vláda musí mít připravený plán. Musíme vědět, co se stane v jakém okamžiku, kdy budeme mít možnost zase pracovat, kdy se budeme moci svobodně pohybovat. Kromě bezprostředního plánu po zrušení nouzového stavu ale chtějme i plán do budoucna. Stát nemohou řídit lajky na Facebooku ani názory občanů v diskuzích.
Politika musí být založena na analýzách, na podkladech. Musíme vědět, jak vláda bude řešit řadu důležitých otázek. Věříme, že svět po koronaviru nebude stejný. Nepředstavujeme si ho ale katastroficky. Naopak – máme možnost vrátit výrobu do Evropy, odetnout závislost na Číně a zaměřit se na střídmější a méně náročný způsob života. Musíme také vědět, že vláda podpoří vědu a rozvoj potřebných technologií, bez kterých v budoucnu nebudeme mít ani dostatek pitné vody.
6. Prošetření postupů exekutivy a vyvození odpovědnosti
Vláda přesto, že byla na mimořádnou problematičnost svých kroků upozorněna hned zpočátku, neučinila nic, čím by situaci napravila. Toto jednání exekutivy nelze omluvit ničím. Mohli bychom se dostat do skutečně tíživých situací, jako je napadení našeho státu vnější mocností. Války navíc dnes nepovedou armády s tanky a bombovými útoky. Můžeme čekat hybridní útoky, pokud k nim již nedošlo právě mimořádným oslabením států v souvislosti s koronavirem. Naše vláda nesmí jednat protiústavně, chaoticky, bez znalostí, ve snaze přihrát si politické body a vypořádat se s protivníky.
