Při schvalování zkrácené valorizace penzí nebyl porušen ústavní pořádek, byť si vládní většina v parlamentu měla v některých věcech počínat obezřetněji, míní ústavní právník Zdeněk Červínek. Podle něj je zapotřebí rozlišovat kritiku založenou na politických a ústavněprávních argumentech. Sám se domnívá, že z perspektivy ústavního práva důvod k zásahu soudu nenastal. Očekávaný nález vyhlásí Ústavní soud ve středu. Návrh na zrušení novely, která snížila nárůst penzí v průměru asi o tisícikorunu měsíčně, podali poslanci hnutí ANO.

Podle Červínka se soud musel zabývat třemi otázkami: výší důchodů a jejich valorizace, stavem legislativní nouze a možným porušením zákazu retroaktivity. Co se týče penzí, je sice ve hře ústavně chráněné právo na sociální zabezpečení, ale Listina základních práv a svobod poskytuje politikům široký prostor pro úvahu o výši důchodů. ÚS podle Červínka může zasáhnout až v případě, že by zákonodárce právo omezoval extrémním způsobem, anebo přímo pošlapával. „A to zde rozhodně nenastalo,“ doplnil ústavní právník, jenž působí na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Dále čtěte

Kostky jsou vrženy. Ústavní soud zřejmě nezruší snížení mimořádné valorizace penzí, důvod je jasný

KOMENTÁŘ / Odhadovat týden před vyhlášením nálezu jeho výrok a odůvodnění není jednoduché. Ve veřejném prostoru pro to není dost…

Dále jde o ústavnost vyhlášení stavu legislativní nouze. „Zde je třeba si především uvědomit, že tento institut nikde v ústavě nenajdeme, je zakotven až v zákoně o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Přitom samotné porušení jednacího řádu, pokud ho vůbec budeme schopni dovodit, což je samo o sobě sporné, nevede nutně k porušení ústavy,“ popsal Červínek.

Limity ústavnosti spočívají v demokratickém principu vlády většiny za současné ochrany práv menšiny. „Ústavní soud tak podle mého bude spíše zdrženlivý a bude se soustředit na to, zda většina v Poslanecké sněmovně nezneužila svého postavení na úkor opozice a nepřipravila ji o možnost se k projednávanému návrhu zákona vyjádřit. Domnívám se, že opozice se v tomto směru sama průběžně ‚střílí do nohy‘ a svými obstrukcemi oslabila možnou přesvědčivost této své námitky,“ řekl Červínek. ÚS totiž může argumentaci poslanců ANO hodnotit právě ve světle tehdejších obstrukcí. Červínka by nepřekvapilo, kdyby Ústavní soud došel k závěru, že poslední věc, na kterou si zástupci opozičních stran mohou stěžovat, je to, že neměli možnost se k zákonu vyjádřit.

„Konečně, poslední je otázka omezení principu legitimního očekávání (zákazu retroaktivity) a ani zde bych osobně ke zrušení zákona nepřistoupil. Tento princip totiž není z hlediska ústavního neomezitelný,“ prohlásil Červínek. Princip lze prolomit v situaci, kdy proti němu stojí nějaké ústavou chráněné právo, anebo zájem celé společnosti, v tomto případě zájem na udržitelnosti veřejných rozpočtů, který by byl v konkrétním případě závažnější.

Dále čtěte

Tak snad to nebudeme muset prožít znovu. Objednávejte knihu Pavla Šafra Báječná léta s Babišem

Pro všechny čtenáře, kteří byli nadšeni z knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží, to byla dobrá zpráva. A…

„Zde tedy bude záležet, co bude většina Ústavního soudu považovat v tomto konkrétním případě za naléhavější, závažnější, zda zájem dotčených důchodců, nebo společnosti jako celku. V rámci tohoto hodnocení Ústavní soud určitě nepřehlédne, že šlo o pouhé snížení valorizace důchodů, a nikoli důchodů jako takových, které navíc byly v posledních letech spolu s rostoucí inflací opakovaně valorizovány, a tak významně rostly,“ doplnil ústavní právník.

Červínek by se nedivil, kdyby Ústavní soud použil argument srovnáním pozic důchodců a zaměstnanců, jimž za poslední léta inflace výrazně ukrojila z jejich reálných mezd. Výsledek bude dále záviset na tom, jak pesimističtí budou ústavní soudci ohledně stavu veřejných financí. Pokud většinově mají pocit, že státní pokladna je v dobré kondici, asi nebudou slyšet na argumenty vlády o nutnosti přijetí úsporného opatření. Pokud naopak míní, že veřejné finance jsou v rozkladu, budou mít pro omezení valorizace více pochopení.