Právník Transparency International Petr Leyer pro deník FORUM 24 vysvětlil, v čem je problém ohledně zákona o evidenci skutečných majitelů. Ministerstvo spravedlnosti do něj zakomponovalo ustanovení, které by podle kritiků mohlo značně zkomplikovat transparentnost střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Jedná se o to, že by se k veřejným zakázkám mohly dostat firmy spojené s veřejnými funkcionáři, a hrozí korupce.

„Reálný dopad lze předpokládat především v rozdílném určování skutečného majitele pro svěřenský fond a předmětné obchodní společnosti. V případě svěřenských fondů tedy máme určitý okruh osob, které budou vždy považovány za skutečné majitele. V případě obchodních společností vložených do svěřenských fondů se pak daný okruh osob nepovažuje automaticky za skutečné majitele, ale má se zjišťovat vždy individuálně,“ uvedl Leyer. Podle právníka by to znamenalo, že výsledek by byl značně nejistý a závislý do velké míry na úsilí a vůli toho, kdo skutečného majitele obchodní společnosti zjišťuje.

Faktický dopad je pak podle něj ten, že do veřejných zakázek a do dotačních programů se nehlásí svěřenský fond, ale právě obchodní společnost do něj vložená. „Od identifikace skutečného majitele se pak odvíjí identifikace ovládající osoby a od identifikace ovládající osoby pak zákaz účasti společností, jejichž ovládající osoba je určitý veřejný funkcionář. Totéž platí pro zákaz vlastnictví médií veřejnými funkcionáři,“ upozornil Leyer.

Riziko podle Transparency International spočívá v tom, že by toto ustanovení zákona o evidenci skutečných majitelů bylo zneužíváno, resp. nekvalitně naplňováno v praxi. „Takže by se k veřejným zakázkám a dotacím dostaly společnosti ovládané veřejnými funkcionáři a hrozil by střet zájmů se vším, co k tomu patří – korupce, nehospodárnost… V zásadě by se celá ustanovení zákona o střetu zájmů (4 a, 4 b, 4 c) stala ‚bezzubými‘ vůči společnostem ve svěřenských fondech. A samozřejmě to komplikuje zjišťování střetu zájmů i vůči evropským institucím,“ dodává právník.