V pátek a v sobotu si Česko zvolí v přímé volbě nového prezidenta, prvního ústavního činitele. Zvolený kandidát po složení slibu do rukou senátu nabyde pravomoci, které mu určuje Ústava České republiky, a po dobu pěti let bude reprezentovat zemi jako hlava státu. Prezident zastává moc výkonnou a představuje jeden z pilířů demokracie.
„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí,“ zní slib prezidenta republiky.
Pravomoci prezidenta republiky
Prezident republiky jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a zároveň přijímá jejich demisi. Tu může přijmout od celé vlády, stejně jako může celou vládu kompletně odvolat. Pokud hlava státu vládu odvolá nebo přijme její demisi, pověřuje ji vykonáváním jejích funkcí prozatímně do té doby, než bude jmenována vláda nová. V rámci poslanecké sněmovny svolává její zasedání nebo sněmovnu rozpouští.
Jako hlava státu má právo účastnit se schůzí obou komor parlamentu, tedy poslanecké sněmovny i senátu, a jednání vlády. Vládu a její členy může ze své pozice kdykoliv požádat o zprávy a jednat s nimi o otázkách a tématech, které spadají do jejich působnosti.
Mezi pravomoci prezidenta patří jmenování řady ústavních činitelů. Jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy a ze soudců vybírá také předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu. Dále jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a členy Bankovní rady České národní banky.
V neposlední řadě prezident republiky podepisuje zákony a s tím souvisí i jeho právo veta.
Prezidentské právo veta
Prezidentovi České republiky náleží právo veta. To znamená, že má možnost s odůvodněním vrátit návrh zákona již schválený parlamentem zpět k projednání poslanecké sněmovně. Jedná se o takzvané suspenzivní veto. Lhůta na vrácení zákona je stanovena na 15 dní od předložení zákona k podpisu. Ústavních zákonů se toto právo netýká. Veto může být ovšem přehlasováno nadpoloviční většinou všech poslanců (101).
Prezidentská milost
Prezident má možnost agraciace a rehabilitace. Agraciace znamená odpuštění a zmírnění trestu uloženého soudem a rehabilitace pak zahlazení odsouzení.
Pravomoci prezidenta republiky s kontrasignací
Další pravomoci prezidenta republiky jsou omezeny podmínkou spolupodpisu předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, takzvanou kontrasignací. Za tato rozhodnutí odpovídá vláda.
Prezident společně s podporou premiéra zastupuje stát navenek a sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy. Tuto funkci může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy. Je vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje a povyšuje generály a přijímá, pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí. Za účelem vykonávání této funkce je zřízena Vojenská kancelář prezidenta republiky. Prezident pověřuje úkoly zpravodajské služby, kterými je pravidelně informován.
Vyhlašuje také volby do poslanecké sněmovny nebo do senátu. Ctí prezidenta s kontradikcí předsedy vlády je propůjčovat a udělovat státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, nebo jmenovat soudce.
Prezidentská amnestie
Podle Ústavy ČR může prezident vyhlásit amnestii. Ta představuje hromadné prominutí a snížení trestu. Amnestie se může vztahovat i na přestupky.
Prezidentská abolice
Prezidentská abolice je součástí pravomoci prezidenta dát milost, ovšem k tomu, aby trestní řízení nebylo vůbec zahájeno nebo bylo přerušeno, je potřeba kontrasignace.
Výše uvedené pravomoci dává prezidentovi Ústava České republiky, konkrétně Hlava třetí. Ve článku 62 jsou definovány jeho absolutní pravomoci a ve článku 63 pak pravomoci podmíněné kontrasignací.