Patriarcha Kirill a Vladimir Putin v roce 2015 FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
FOTO: Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
Těsné vztahy mezi ruskou pravoslavnou církví a bezpečnostním aparátem neskončily s rozpadem Sovětského svazu. KGB pokračovala ve své činnosti stejně jako dříve, i když byla rozdělena na několik částí, a církev neprošla žádnou reflexí a reformou. Místo toho našla církev za Putina nového podporovatele a ochránce a odměňuje se mu svými službami.
Článek na Foreign Affairs ukazuje, že církev je nejspíš s Putinovým režimem spojena ještě těsněji, než mnozí pozorovatelé předpokládají. Vliv Kremlu totiž sahá i do zahraničí. Tam žije od dob říjnového bolševického převratu v roce 1917 velká pravoslavná komunita. Putin od samého počátku chtěl dostat ruskou diasporu na Západě pod svou kontrolu a učinil si z toho přímo svůj osobní projekt.
„Tato církev, vytvořená zbytky Bílé armády v zemích, kde se ve 20. letech 20. století usadili ruští exulanti, se stala známou jako Bílá církev (zatímco její protějšek v sovětském Rusku exulanti označovali jako Rudou církev, protože se předpokládalo, že je proniknuta KGB). Od roku 1951 měla Bílá církev své sídlo v New Yorku, na rohu Park Avenue a Východní 93. ulice, a po celou dobu studené války zůstala zcela nezávislá na církvi v Moskvě. Její rival, Rudá církev, měla v New Yorku také své zastoupení v kostele svatého Mikuláše na Východní 97. ulici,“ píší v článku Andrej Soldatov a Irina Boroganová.
Putin osobně dohlížel na několikaleté sbližování a v květnu 2007 podepsaly obě církve při slavnostním ceremoniálu v moskevském chrámu Krista Spasitele dohodu známou jako Akt kanonického společenství.
„Od té doby Ruská pravoslavná církev v zahraničí podporuje zahraniční politiku Kremlu a hraje roli v jeho propagandistických kampaních. Například v roce 2014 byl ve Spojených státech s podporou církve svatého Mikuláše v New Yorku představen Nesmrtelný pluk, iniciativa podporovaná Kremlem, v rámci které Rusové pochodují na Den vítězství s fotografiemi svých příbuzných, kteří bojovali ve druhé světové válce. Ruská pravoslavná církev v zahraničí však začala sloužit ruské rozvědce i jinými způsoby a vytvořila síť prokremelské podpory na celém Západě. V letech před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 začaly tyto snahy přitahovat pozornost západních orgánů činných v trestním řízení, včetně FBI,“ popisuje článek rostoucí prokremelské aktivity zahraniční ruské církve.
Na jaře roku 2023 FBI rozeslala v rámci pravoslavné komunity ve Spojených státech šestistránkové oznámení s názvem „Ruské zpravodajské služby učinily z Ruské pravoslavné církve a dalších východních pravoslavných církví své oběti“. Ve varování, které je opatřeno znakem FBI, je uvedeno jméno a fotografie vysokého úředníka ruského Oddělení pro vnější církevní vztahy – zahraniční služby ruské pravoslavné církve – a konstatuje se, že existuje důvodné podezření, že tento muž je „důstojníkem ruské rozvědky působícím pod jiným než oficiálním krytím“. Jeho cílem ve Spojených státech bylo podle varování verbovat duchovní Ruské pravoslavné církve a dalších pravoslavných církví.
Ve výčtu „oblastí interakce“ mezi církví a špionážními agenturami memorandum vyzývá k „přípravě pracovníků“ církve i SVR a navrhuje, aby byli pracovníci církve zapojeni do „operativní činnosti“ SVR, přičemž stanoví, že se tak stane „výhradně na základě přímého souhlasu patriarchy“. Dále uvádí, že GRU je „připravena rozšířit spolupráci“ s církví, která by „velmi postupně“ mohla přejít do „skutečné činnosti v terénu“. Pro FSB je církev považována za zajímavou v takových kontrarozvědných záležitostech, jako je „opozice vůči sektám a rozvoj paritních akcí vůči zahraničním organizacím“.
Podle oznámení FBI měl ruský státní příslušník u sebe také „složky týkající se procesu náboru zdrojů/agentů“ a spisy zaměstnanců církve, včetně podrobných životopisných informací o nich a členech jejich rodin – informace, které by podle varování mohly být použity k vydírání zaměstnanců církve, aby se podíleli na špionážních operacích.
„Ruské zdroje blízké moskevskému patriarchátu, které dokument viděly, jej datují do jara nebo léta 2009, tedy krátce po únorovém nástupu patriarchy Kirilla do úřadu. To by odpovídalo analýze metadat FBI, která datuje jeho vznik na konec března 2009. Ruské zdroje také naznačují, že dokument pravděpodobně vypracovala církevní správa na přímou žádost patriarchy Kirilla. Pokud je to pravda, poskytlo by to další důkaz, že Kirill se téměř okamžitě pustil do navazování nové úrovně spolupráce mezi církví a ruskými bezpečnostními službami, což je vztah, který se zřejmě prohloubil v desetiletí před invazí na Ukrajinu v roce 2022,“ píší dále Soldatov a Boroganová.
V letech po roce 2009, kdy Kirill upevnil své vedení ruské pravoslavné církve, se rostoucí přítomnost církve v ruské státní správě rozšířila i na armádu.
Invaze v roce 2022 posunula toto zapojení na novou úroveň. Kirill se stal vůdčím hlasem „speciální vojenské operace“. Po vyhlášení Putinovy částečné mobilizace v září 2022 Kirill prohlásil, že „oběť při plnění vojenské povinnosti smývá všechny hříchy“. Zaútočil na Západ a tvrdil, že jisté síly se snaží změnit Ukrajinu z „části svaté jednotné Rusi ve stát nepřátelský této Rusi, nepřátelský Rusku“. Ruské vojenské jednotky, včetně speciálních sil, přijaly náboženské symboly a ruské prapory jsou pojmenovávány po ruských světcích, jako je Alexandr Něvský.
„Musíme mít na paměti, že náš současný boj není bojem proti krvi a tělu, ale proti vládcům temnot tohoto věku, proti zlým duchům pod nebem. Říkám to směle a s plnou důvěrou, že Rusko je na straně světla. A lze to snadno dokázat, protože Rusko neusiluje o zbohatnutí, nesnaží se dobýt jiné země ani se nesnaží nikoho dostat pod svou kontrolu. Rusko se prostě snaží zachovat svou identitu, svou víru, svůj hodnotový systém,“ tvrdil patriarcha Kirill letos o Velikonocích.
Pravoslavní v zahraničí jsou v pozoruhodném souladu s kremelskou rétorikou. V srpnu 2022 montrealský a kanadský arcibiskup Gabriel řekl, že „Rusko bylo nuceno podniknout kroky na svou ochranu před neonacisty, kteří osm let ostřelovali civilisty v Donbasu a pokračují v tom dodnes“.
Ne všechno musí být přímo řízeno z Moskvy. Významní pravoslavní činitelé, kteří se narodili a vyrostli na Západě, mnozí potomci první vlny ruských exulantů, „zůstávají zaseknutí ve vzpomínkách na slavnou imperiální minulost“ a tuto část ruské diaspory „přirozeně přitahují nacionalistické ideologie devatenáctého století, k nimž se hlásí Putin“, píší autoři.
„Když Putin zahájil invazi na Ukrajinu, církevní představitelé v tom viděli příležitost, jak zemi proměnit v plnohodnotný fundamentalistický režim, v němž by se ruské pravoslaví vrátilo ke své historické roli kotvy ruského státu. Přijetí tohoto přístupu naznačuje, že dojde ke stále užší spolupráci mezi církví, armádou a zpravodajskými službami, což bude mít za následek, že církev výrazně posílí dezinformační kampaně ruské vlády v zahraničí a snahy o infiltraci Západu, zejména prostřednictvím vztahů s ruskou emigrací,“ konstatují Andrej Soldatov a Irina Boroganová.
Vedení ruské pravoslavné církve nejen podporuje válečné tažení, ale odstraňuje a umlčuje také své duchovní, kteří mají jiný názor.
Když loni v září Putin nařídil částečnou mobilizaci záložníků, hlava ruské pravoslavné církve nařídila svým duchovním, aby se modlili za vítězství. Duchovní Ioann Koval místo toho v modlitbě nahradil slovo „vítězství“ slovem „mír“.
„Bylo to v rozporu s mým svědomím,“ argumentoval Koval. „Nemohl jsem se podřídit tomuto politickému nátlaku ze strany hierarchie.“ Tento čin mu vynesl vyloučení z Ruské pravoslavné církve. Nyní vede bohoslužby ve starém pravoslavném kostele v turecké Antalyi. Podobnému tlaku čelilo nejméně 30 dalších pravoslavných kněží.
Zatímco si ruská pravoslavná církev stěžuje na údajné pronásledování věřících na Ukrajině, kteří církevně spadají pod moskevský patriarchát, ruské bombardování ničí budovy kostelů a klášterů. Podle UNESCO hrozí významným historickým památkám ve dvou ukrajinských městech v důsledku války zničení. Patří mezi ně ikonická katedrála svaté Sofie v hlavním městě Kyjevě a středověké budovy městského klášterního areálu Kyjevsko-pečerská lávra. Ruská střela také nedávno zasáhla a značně poškodila katedrálu v Oděse. Moskevský patriarcha proti tomu u kremelských úřadů nijak viditelně neprotestoval.
