Čeští pravoslavní se po sčítání lidu radují: K jejich církvi se přihlásilo bezmála 41 tisíc lidí, což z ní dělá druhou největší církev v Česku. Speciálně k Ruské pravoslavné církvi, která v Česku slouží především zaměstnancům velvyslanectví Ruské federace a jejich rodinným příslušníkům, se oficiálně hlásí 497 věřících. Vazby na Moskvu jsou v obou případech silné.

Aktuální výsledky sčítání lidu dělají pravoslavné církvi radost. Počet věřících výrazně narostl; do značné míry vlivem příchodu cizinců, zejména z Ruska, z Ukrajiny a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. „Jsou zde ale i věřící z balkánských zemí. Tento trend ovšem trvá již od 90. let 20. století, a tak nelze říci, že naše pravoslavná církev je jen církví „cizinců“ či „imigrantů“. Mnoho věřících původem z ciziny zde žije a pracuje už dlouhá léta, často desetiletí, mají české občanství, jejich děti se zde narodily nebo vyrostly,“ napsal v reakci na výsledky aktuálního sčítání lidu na webu Hlas pravoslaví duchovní Jakub Jiří Jukl.

Dvě pravoslavné církve

V Česku oficiálně působí hned dvě pravoslavné církve. Menší z nich (a – co se oficiální přítomnosti v Česku týče – také výrazně mladší), je Ruská pravoslavná církev – podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice (jak zní oficiálně celý název). Sídlí v Karlových Varech a její vznik v roce 2011 některé dosavadní pravoslavné věřící rozzlobil. Například zástupci olomouckobrněnské části Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku i s odstupem let mluví o podvodu spáchaném na českém zákoně o církvích a náboženských společnostech. S tím, že jako samostatná církev vůbec neměla být vůbec registrována.

Po registraci se nicméně ruské „ podvorje“ stalo z hlediska českých zákonů plnohodnotnou církví.

Působení pravoslavné církve v Česku je přirozeně historicky úzce spojeno právě s Ruskem. Pro něj je také náboženství jedním z významných nástrojů takzvané měkké síly (soft power), která slouží k ovlivňování veřejného mínění v zahraničí. Moskevský patriarchát ruské pravoslavné církve…