„Studená válka skončila. Ale studenoválečné myšlení žije dál.“
Joseph Rotblat zasvětil svůj život vědě. Jako první plně pochopil nebezpečí plynoucí z možného použití atomové bomby a začal na toto nebezpečí vehementně upozorňovat. Dva roky před svržením pum na Hirošimu a Nagasaki.
Rotblat se narodil v polské Varšavě roku 1908. „Odmalička mě to táhlo k vědě,“ svěřil se už jako dospělý. Vystudoval fyziku a získal doktorát na varšavské univerzitě. Stihl to na poslední chvíli roku 1938. Následujícího roku opustil Polskou univerzitu a přesídlil do Velké Británie. V Liverpoolu začal pracovat pod Jamesem Chadwickem, objevitelem neutronů. A to právě v čase, kdy Rotblat objevil energetické možnosti štěpení a uvolňování neutronů.
Rok 1939 sehrál v Rotblatově životě zásadní roli. Pohnul se vědecky, přestěhoval se do Spojeného království, začala druhá světová válka, a hlavně, ztratil svou milovanou ženu Tolu. Vrátil se sice pro ni do Polska v létě 1939, ale byla zrovna nemocná a měla se přesunout hned, jak se uzdraví. Mezitím však nacisté napadli Polsko a Tolu už se žádnou cestou nepodařilo převést ven. Zemřela v koncentračním táboře Majdanek. Rotblat už se nikdy znovu neoženil.
Snažil se zapudit všechny myšlenky na atomovou bombu, ale s tímto novým nepřítelem světového pořádku, nacistickým Německem, došel k závěru: „Jediná možnost, jak zastavit Německo, je držet bombu preventivně.“ S Chadwickem se pustili do výzkumu a kooperace v projektu Manhattan. Rotblatova čistá duše ale neunesla zkazky o válečném účelu bomby a jako jediný vědec požádal o opuštění projektu. Američany zachvátila panika, jestli se nejedná o sovětského špiona.
Vrátil se do UK, začal žít se svojí rodinou a prožíval hluboké zklamání z použití bomby proti Japonsku. Přál si, aby jeho práce vedla k mírovým účelům. Proto se začal zaměřovat na medicínské využití radiace. Jako nejmladší z 11 vědců podepsal Russell-Einsteinův manifest, který vyzýval na počátku studené války oba tábory i celý svět k mírovému řešení mezinárodních konfliktů.
A zde začíná jeho klíčová práce, za kterou nakonec roku 1995 obdržel Nobelovu cenu míru. Manifest byl přijat s nadšením a kanadský finančník a filantrop Cyrus Eaton se rozhodl podpořit další mírovou činnost této skupiny vědců. Vznikly tak pravidelné konference v Pugwashi, Eatonově rodišti. Cílem těchto konferencí se stala eliminace zbraní hromadného ničení. Rotblat zasvětil svůj další život šíření mírového poselství.
Muž, který se poučil. Muž, který přišel s myšlenkou „Hippokratovy přísahy pro vědce“. Tuto přísahu dnes může složit dobrovolně každý vědec, který se tím zaváže k etické práci a objevům ve prospěch lidstva. Josef Rotblat prožil jeden z nejpozoruhodnějších příběhů 20. století. Co chtěl, aby po něm zůstalo zachováno, jsou slova, kterými uzavíral svou řeč při přebírání Nobelovy ceny míru: „Především pamatuj na svoji lidskost.“
