Jednou z prvních obětí komunistických zločinů se stal divizní generál Heliodor Píka, narozený 3. července 1897. Komunisté ho nechali zatknout již v květnu 1948, ve vykonstruovaném procesu jej uznali vinným ze špionáže a vlastizrady a 21. června 1949 popravili.
Píka byl inteligentní, vzdělaný, zkušený a informovaný. Během druhé světové války byl náčelníkem československé vojenské mise v Sovětském svazu, kde prosazoval politiku londýnské exilové vlády Edvarda Beneše, a dostával se tak do konfliktů se sovětskými orgány i s vedením československé komunistické strany sídlícím během války v Moskvě.
Vznikající komunistické totalitě se tak stal nepohodlným. Nepomohl ani fakt, že během války organizoval přechody československých i maďarských občanů do emigrace, že vymohl u sovětských orgánů propuštění asi 20 000 československých občanů, uprchlých z Podkarpatské Rusi a uvězněných v sovětských gulazích, kteří poté výrazně posílili vznikající jednotku v Buzuluku, či že byl nositelem čtyřiceti československých i zahraničních vyznamenání, mezi nimi pěti vysokých sovětských.
Píka měl navíc údajně přímou zásluhu na tom, že západní země začaly během války vydatně pomáhat Sovětskému svazu a Angličané mu za to udělili řád Britského impéria.
Heliodor Píka za první světové války vstoupil do československých legií, zúčastnil se bitev u Bachmače a u Zborova, později bojoval i v Alsasku, v Champagni a v Argonách. V roce 1919 se ještě zúčastnil bojů o Těšínsko a na Slovensku.
V roce 1932 byl Píka jmenován vojenským atašé v Rumunsku a Turecku a v následujících letech byl jedním z nejlepších vojenských zpravodajů a diplomatů. Na ministerstvo obrany se vrátil v roce 1938.
V roce 1941 se Píka stal náčelníkem československé vojenské mise v SSSR. Po válce byl jmenován zástupcem náčelníka generálního štábu československé armády. V roce 1946 se jako člen československé delegace zúčastnil mírové konference v Paříži.
V roce 1968 byl Píka posmrtně rehabilitován, v roce 1991 obdržel za zásluhy řád M. R. Štefánika a v roce 1992 byl in memoriam jmenován armádním generálem. Na očištění Píkova jména měl největší zásluhu jeho syn Milan. Z jeho iniciativy byl v roce 1968 původní rozsudek zrušen a byla poprvé zveřejněna fakta o odpovědnosti prokurátora Karla Vaše za justiční vraždu. Po okupaci v roce 1968 bylo vyšetřování zastaveno, Vaš byl postaven před soud až v roce 2001. Ten ho uznal vinným a odsoudil k sedmi letům vězení, ale vyšší soud jednání kvůli promlčení zastavil.