Jeden z nejlepších obchodů historie se povedl USA, když od Ruska před 150 lety koupily Aljašku. Rusům údajně v té době Aljaška nepřinášela žádné zisky, Američané ale věděli o nerostném bohatství tohoto území (zlato či ropa), což se v budoucnu prokázalo. Současný největší stát USA koupily USA od Ruska 30. března 1867 za 7,2 milionu dolarů (nyní podle přepočtů přes 120 milionů USD), přičemž jen o něco větší území tehdejší kolonie Louisiany (zahrnuje řadu států středozápadu USA) koupily v 1803 od Francie za 15 milionů dolarů.
Aljašku, jejíž název je převzat z aleutského slova Alyeska, což znamená Velká země, objevil v roce 1741 Vitus Jonassen Bering, dánský mořeplavec a badatel v ruských službách. Rusové tam poprvé vkročili v polovině 18. století, o století později jich tam ale žilo jen asi 800. Na Aljašce vyrostlo několik ruských osad i pravoslavných kostelů, které se v řadě míst zachovaly dosud.
Koupi Aljašky o rozloze asi 1,5 milionu km2 dohodl tehdejší americký ministr zahraničí William Seward (za vlády prezidenta Andrewa Johnsona). V roce 1866 se dozvěděl, že Rusové (tehdy v zemi vládl car Alexandr II.) by chtěli Aljašku prodat, protože jim nepřinášela žádný zisk. Rusové chtěli údajně Aljašku nejprve nabídnout Britům (sousedním státem byla britská kolonie Kanada), na nabídku ale kývli Američané. Ti zprvu nabízeli pět milionů dolarů, nakonec 2,2 milionu dolarů přidali. Senát dohodu schválil 9. dubna 1867, Sněmovna reprezentantů ale až v červenci 1868. Samotné předání území proběhlo v Sitce 18. října 1867. Do roku 1912 byla Aljaška distriktem, pak teritoriem a od ledna 1959 je 49. státem USA.
Po nákupu se v USA vtipkovalo, že jsou to hříšné peníze za takovou „ledničku“ či „horu ledu“, kritické hlasy ale brzy zmlkly, když se ukázalo, že USA vlastně zaplatily Rusku za hektar území zhruba čtyři centy. Tato koupě se brzy ukázala být pro USA největším ternem od koupě Louisiany od Francie v 1803 jak z hlediska hospodářského, tak strategického. Seward koupil Aljašku jednak proto, že se obával, že ji koupí Britové, a jednak proto, že věděl o nerostném bohatství, možnostech rybolovu a lesích tohoto území. Rusové měli později mnohokrát chuť zvrátit tento obchod jako vynucený.
Výhoda nákupu se ukázala již za dvacet let v roce 1896, kdy bylo na Aljašce objeveno zlato. Na sever USA se v době zlaté horečky vydaly statisíce dobrodruhů s vidinou snadného zisku. Jen do první světové války se zde vytěžilo zlato za víc než bilion dolarů. I dnes se zde zlato nachází, jeho roční těžba ovšem nevynáší víc než ropa vytěžená za jediný den.
A právě velká naleziště „černého zlata“ (první nález byl oznámen již v roce 1900) tvoří hlavní část aljašského bohatství, i když o „ropné horečce“ se dá mluvit až po úspěšném vrtu z června 1968. Aljaška získala v září 1969 za pronájem práv v těžební oblasti téměř 900 000 milionů dolarů. Začala výstavba transaljašského ropovodu, který ústí v nezamrzajícím přístavu Valdez. První tanker s ropou odtud odplul v srpnu 1977.
Základní údaje o Aljašce:
– Největší stát USA (nyní 1,7 milionu km2) v severovýchodní části Severní Ameriky. Na východě sousedí s Kanadou, ze západu a jihu tvoří její hranici Tichý oceán (8900 km), na severu Severní ledový oceán (1706 km).
– Od severu na jih měří 1770 km, od východu na západ 3200 km. K Aljašce patří i Aleuty − 110 ostrovů v Tichém oceánu. Velmi členité pobřeží má délku kolem 70 000 kilometrů.
– Má asi 738 000 obyvatel (34 000 v 1880). Většina obyvatel žije při pobřeží nebo v údolí řek. Kromě bělochů jsou to Eskymáci, Aleuťané a indiáni.
– Hlavním městem je Juneau (asi 31 000 obyvatel), největším městem Anchorage (290 000 obyvatel).
– Na Aljašce se těží zlato, měď, stříbro a dalších kovy včetně uranu. Jsou zde vydatná naleziště ropy (v Prudhoe Bay na severním pobřeží) a zemního plynu, rozvinutý je rybářský průmysl. Významným zdrojem příjmů je také turistika.
– S výjimkou malé části území zůstává zde průměrná teplota po větší část roku pod nulou. Vegetační období je pouhých 120 dnů.
– Kromě státní vlajky, pečeti a hymny má Aljaška také svou rybu – tou byl uznán chinook losos.
– Asi na třetině území (430 000 km2) jsou rezervace a chráněné oblasti. Je zde i 47 aktivních sopek či tři miliony jezer, lesy pokrývají třetinu území.
– Na Aljašce je též nejvyšší hora Severní Ameriky, Denali (do roku 2015 se nazývala Mount McKinley; 6194 metrů).