Dnes je to 46 let ode dne, kdy zemřel jeden z největších hrdinů druhé světové války Karel Janoušek. Zemřel zapomenutý, opuštěný, v ústraní a na pokraji bídy. V Anglii byl váženým hrdinou, král Jiří VI. mu jako jedinému Čechoslovákovi udělil hodnost letecký maršál Royal Air Force. Mezi letci byl autoritou, ale i přítelem. V Československu z něj komunisté udělali člověka nižší kategorie. Vyhodili ho z armády, ukradli mu hodnost i vysokoškolský diplom, zavřeli ho do pracovních táborů, do likvidačního lágru, dostal doživotí, přesto věznění přežil.
Karel Janoušek pocházel z úřednické rodiny, po studiích sám působil jako úředník až do roku 1915, kdy byl jako dvaadvacetiletý odveden do armády, po několika bitvách byl zajat, přešel k Československým legiím. V jejich barvách pak začala jeho oslnivá armádní kariéra, postupně se vypracoval až na velitele praporu, zúčastnil se mnoha bitev, byl dvakrát zraněn a pětkrát vyznamenán.
Po první světové válce se rozhodl pro vojenskou kariéru, vystudoval vojenskou školu a stal se pilotem, pozorovatelem. Postupně se vypracoval na velící a lektorské pozice v letectvu, přesto nepřestal být aktivním armádním i sportovním pilotem. V době mobilizace zastával hodnost divizního generála a byl velitelem zemského letectva v Čechách. Po okupaci se složitou cestou dostal do Francie, kde ihned začal formovat československé letce. Do toho však zasáhlo německé napadení Francie. Dostat Československé letce do boje se mu podařilo až v Anglii. Prosadil založení Československých perutí v RAF. Byl nejvýše postaveným Čechoslovákem v Royal Air Force, zastával pozici inspektora Československého letectva.
Na konci války byl Karel Janoušek na vrcholu své kariéry, od krále Jiřího VI. získal hodnost maršál letectva RAF. Když se rozhodl vrátit do Československa, královská rodina mu pro cestu zapůjčila vlastní letadlo, legendární dakotu. Doma zjistil, že většina jeho rodiny zemřela rukou nacistů. Manželka, sestra, bratr, švagři… V Československé armádě se Karel Janoušek nedočkal odpovídajícího zařazení. Komunisté mu už před rokem 1948 neumožnili mít větší vliv. Patřil mezi vojáky, kterých se báli. Po únoru 1948 ho z armády vyhodili, vycestovat do Kanady, kde mu bylo nabídnuto místo u Mezinárodní organizace civilního letectví, mu komunisté zakázali. Rozhodl se proto k ilegálnímu překročení hranice. V tom se k němu připojil tajný bolševický agent, který ho vlákal do pasti. Ve vykonstruovaném procesu dostal Karel Janoušek devatenáct let těžkého žaláře. Za další dva roky mu byl trest za údajný pokus o útěk změněn na doživotí. Z vězení se dostal v roce 1960 na amnestii.
Po propuštění se 67letý Karel Janoušek dočkal jen minimálního důchodu, aby měl na základní životní potřeby, pracoval jako skladník. Na sklonku života se rozhodl sepsat paměti, v tom ho však zasáhla smrt, zemřel 27. 10. 1971.
V roce 1968 byl rehabilitován, avšak hodnosti mu komunisté nevrátili. Jeho jméno bylo definitivně očištěno až v roce 1990, kdy ho prezident Václav Havel povýšil in memoriam do hodnosti armádního generála. Za svoji činnost Karel Janoušek obdržel zhruba čtyřicet vyznamenání z několika zemí.
