Jiří Šlitr vytvořil společně s Jiřím Suchým dvojici, jež se stala doslova pohonnou jednotkou nejpopulárnějšího divadla šedesátých let. Vystudovaný právník a šikovný kreslíř po počátečních rozpacích vyhrál souboj s vlastním toporností, proměnil ji v přednost a vstoupil na jeviště ve stylu plachého komika s „poker face“ ve stylu Friga. Ale byly to především písničky, jimiž obohatil nejen své divadlo, ale celou českou pop music té doby.
Jestliže Miloš Forman považuje Jiřího Suchého za největšího českého básníka, tak to byl Šlitr, který jeho textům vdechl život. Letos v únoru by se dožil rovné stovky a 26. prosince to bude přesně pětapadesát let, co byl ve svém ateliéru na Václavském náměstí nalezen otrávený svítiplynem po boku milenky Jitky Maxové. Bylo mu 45 let. Vybrali jsme pro váš 15 detailů z jeho života, které možná nejsou úplně známé.
1. Přestože získal titul JUDr. na Univerzitě Karlově, nikdy se právničině nevěnoval.
2. Osud vyměřil spolupráci S+Š dvanáct let. Šlitr do ní naskočil ve svých třiatřiceti letech.
3. Byl o sedm let starší než Jiří Suchý.
4. Suchého se Šlitrem seznámil Miroslav Horníček. Šlitr hrál tehdy na piáno v kabaretu Člověk mezi lidmi, s nímž Horníček a několik dalších herců křižovali republiku. Horníček pak ztělesnil spisovatele Antonína Sommera v Člověku z půdy, první premiéře divadla Semafor.
5. Suchý a Šlitr byly rozdílné povahy, které k sobě složitě hledaly cestu. Suchý později přiznal, že se skutečně skamarádili až rok před Šlitrovou smrtí během pobytu ve Stuttgartu, kde čtrnáct dní společně vystupovali v nočním klubu.
6. Na rozdíl od Suchého, jemuž říkal pecivál, neopustila Šlitra nikdy touha prosadit se v zahraničí. Konečně se svou jazzovou operu Dobře placená procházka z roku 1965 se zkusil prosadit i na americké Broadwayi, což nevyšlo. Opera se však dočkala finské a belgické verze.
7. Šlitr nikdy nebyl oficiálně členem divadla, které s Jiřím Suchým a Ferdinandem Havlíkem spoluzaložil.
8. První texty Šlitr Suchému vrátil s tím, že to jsou jenom takové říkačky.
9. Složil hudbu k téměř 330 písničkám, hrát ve dvacítce divadelních her, v několika celovečerních a televizních filmech.
10. A také ilustroval přes 20 knih, mimo jiné vydání románu Zbabělci od Josefa Škvoreckého z roku 1958, které bylo vydáno nakladatelstvím Československý spisovatel.
11. Obrovský úspěch na EXPO 58 v Bruselu slavilo Šlitrovo číslo, v němž na principu laterny magiky vedl klavírní dialog se sebou samým v několika vydáních.
12. Jak skvělý je pianista, dokázal v představení Jonáš a tingltangl, v němž bavil obecenstvo variacemi, jak by lidovku Šla Nanynka do zelí zahráli Mozart, Bach, Smetana, Debussy anebo Gershwin.
13. Byl vášnivý motorista. Vlastnil vůz BMW a rád jezdil na motorce. Na „sbližovací“ výlet vyvezl i tehdy nového kamaráda Jiřího Suchého, avšak u vody sbalil neznámou dívku. Suchý se vracel vlakem.
14. O vůdčích postavách Semaforu kolovala řada fám, které živila závist. Například o Šlitrovi se začalo říkat, že melodie přebírá a opisuje. Dokonce se tvrdilo, že čelí žalobě u Mezinárodního soudu v Haagu a že devizy z klasické české hudby, například z Janáčka, jdou na úhradu soudních výloh.
15. Dne 26. prosince roku 1969 pozval Šlitr na oběd svou rodinu. Když dojedli, omluvil se, že si musí něco zařídit, a pustil příbuzným nahrávku písně Jó to jsem ještě žil. Už se nevrátil. Notový zápis této písně je vyrytý do náhrobku na Vinohradském hřbitově.