Před 60 lety komunisté umučili Josefa Brykse. V zahraničí podle příběhu jeho života vzniklo několik filmů, v Československu, za které bojoval, ho bolševici zavřeli, mučili a nakonec zabili. „NEDOPORUČUJI vydání těla příbuzným k zařízení pohřbu,“ napsal kapitán Kolář ve hlášení o úmrtí a dalších opatření, následný den 12. 8. 1957. Dále tehdejší zástupce náčelníka táborů Kolář píše, že se Josef Bryks dopustil těch nejtěžších trestných činů proti republice.

Co tedy spáchal tento rodák z Lašťan? Před válkou vystudoval vojenskou akademii, přeškolil se na stíhacího pilota. Po okupaci pomáhal emigrovat svým kolegům pilotům. Sám se pokusil o útěk, byl však zadržen v Maďarsku. Svou pravou totožnost neprozradil, avšak udala jej jeho bývalá manželka, která kolaborovala. Bryksovi se ze zajetí podařilo prchnout a přes několik zemí se dostal do Francie, kde již nestihl zasáhnout do bojů. Přesunul se proto do Anglie, kde nastoupil k RAF jako noční stíhač. Při jedné z akcí nad okupovanou Evropou byl Josef Bryks sestřelen, nouzové přistání přežil, několik dní se ukrýval, ale nacisté jej vypátrali. Umístili ho do zajateckého tábora. Odtud se pětkrát pokusil utéct. Velkou část zajetí se mu dařilo přežít díky tomu, že neprozradil svou pravou identitu. Uměl perfektně anglicky, Němci tak nezjistili, že jde o Čecha. Jednou byl velmi blízko utěku, když se pokusil uletět s německou stíhačkou. Po posledním pokusu o útěk ho nacisté krutě mučili. Válku díky osvobození přežil.

Kvůli následkům zranění a mučení už nesměl po válce létat. Vrátil se i s novou rodinou do své vlasti. Působil jako letecký instruktor a učitel angličtiny. Hned po válce se dostal na černý seznam komunistů. Prosadil totiž, aby bylo jméno jeho první manželky odstraněno z památníku obětí války. Za okupace spolupracovala s nacisty, jeho udala a nepadla při osvobození, spáchala sebevraždu. V její rodině však byli prominentní komunisté. Po válce se Josef Bryks také znovu oženil, s Angličankou Trudie měl dceru Soniu. Angličané v roce 1946 natočili o Josefu Bryksovi film Srdce v zajetí, který mapuje jeho pokusy o útěk v nacistickém zajetí. Kromě toho obdržel Bryks řadu vyznamenání.

I když byl v Anglii považován za jednoho z největších hrdinů, v Československu byl v nelibosti. Hned po únoru 1948 ho komunisté vyhodili z práce. Tušil, že se situace ještě zhorší. Neprodleně dostal rodinu zpět do Anglie. Opět pomáhal svým kolegům dostat se za hranice a na útěk se připravoval i sám. Uniknout nestihl. Komunisté jej zadrželi. Při prvním procesu byl osvobozen, při druhém, vykonstruovaném procesu, dostal deset let vězení. Prošel několika tábory a věznicemi. Válečný hrdina s výcvikem v Anglii i předválečném Československu, kterého mučili nacisté, se však odmítal komunistům podvolit. Ve vězené odmítal respektovat řád, připravoval několik útěků. Při jednom údajném útěku ho chytili a dostal dalších dvacet let. Jeho zdravotní stav se zhoršoval, dozorci mu odpírali léky i lékařskou péči. Podle poslední zprávy zemřel na selhání srdce v noci z 11. na 12. srpna 1957 v pracovním táboře Jáchymov. Podle svědectví jeho spoluvězně však dozorci Brykse 12. 8.1957 ráno oddělili od pracovní skupiny a zabili ho. Když se spoluvězni vrátili na ubikaci, našli bezvládné tělo Brykse, které neslo známky po udušení. Zemřel v 41 letech. Jeho tělo rodina nedostala, urnu komunisté tajně pohřbili. Nalezena byla až v roce 2009.