Církevního reformátora Jana Husa, jehož odkaz nespočíval jen v duchovní oblasti, ale také v úsilí o nápravu společnosti, dnes připomíná státní svátek. Lidé mohou vzpomínat na muže, který byl pro své názory upálen před 602 lety v německé Kostnici, například při bohoslužbách v Praze, Brně nebo v Husově rodišti Husinci. Slavnosti Jana Husa se třeba konají už od úterý na hradě Krakovec, kde Hus pobýval a odkud se v říjnu 1414 vydal na koncil do Kostnice.
Bohoslužbu v pražské Betlémské kapli, kde sám Hus kázal, povede od 15.00 hodin patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta s brněnským biskupem Jurajem Dovalou a farářkou Lenkou Selčanovou. Kázání pronese olomoucký biskup Rudolf Göbel. Obřad budou moci sledovat i lidé v přímém přenosu na televizním kanálu ČT2 a rozhlasové stanici Český rozhlas – Vltava.
Ke slavnostní bohoslužbě v Husově sboru v brněnské Botanické ulici v 17.00 hodin zve i brněnská diecéze Církve československé husitské. V Husinci bude ekumenická bohoslužba v Centru Mistra Jana Husa v 10.00 hodin.
V Husinci již v předvečer státního svátku začaly tradiční městské slavnosti věnované rodáku Janu Husovi. Během dneška na nich vystoupí například herci Jan Kačer a Alfréd Strejček či dirigent Jan Talich. Závěr oslav bude již podruhé patřit Jihočeské filharmonii, která zahraje Čtvero ročních dob.
Jan Hus byl katolický kněz. Kritizoval však svou církev za odvrácení se od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, kritizoval kněží žijící v hříchu či kupčení s odpustky. Církví byl označen za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, zavádějícího diakritická znaménka.
Hus je podle dnešních historiků příkladem zásadovosti, statečnosti, svobody svědomí a ochoty držet se pravdy. Předběhl v mnoha směrech zásady budoucích protestantských reformací.
