Kůň v zimním maskování táhnoucí polní kuchyni FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24
FOTO: Markéta Mitrofanovová / FORUM 24
Válečné muzeum v pevnosti Suomenlinna, rozkládající se na ostrůvcích jen pár kilometrů od centra Helsinek, není jako většina podobných expozic v Evropě. Část příběhu, který prezentuje, se totiž po útoku Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 stala mrazivě aktuální.
Přesně před pětaosmdesáti lety, 30. listopadu 1939, se na nebi nad Helsinkami objevily sovětské bombardéry, přestože východní soused Finsku válku oficiálně nevyhlásil. Ne všichni proto věřili, že válka skutečně začala. V Helsinkách přišlo první varování před náletem ve čtvrt na deset ráno.
Nejničivější údery provedly sovětské bombardéry přilétající z Estonska kolem třetí hodiny odpoledne. Během prvních dnů války bylo při náletech na Helsinky zabito 91 osob a 240 utrpělo zranění. Helsinská protivzdušná obrana sestřelila tři nepřátelská letadla.
Ve vzduchu i na moři
Expozice nabízí komplexní pohled na konflikt, kterému se říká zimní válka – trval od 30. listopadu 1939 do 13. března 1940. Přestože se bojovalo především ve východní části Finska, na jedné z map je dobře vidět, že ze vzduchu SSSR masivně útočil také na hustěji zalidněný jih země.
Do konce zimní války nasadil Sovětský svaz proti Finsku více než 3 800 letadel, přičemž Finové měli na začátku války k dispozici 114 bojeschopných letounů. Ve vzdušných bojích se jim podařilo sestřelit 185 nepřátelských letadel, sami jich ztratili čtyřiatřicet.
V muzeu najdete modely a fotografie nejen válečných letadel, ale i lodí, neboť úkolem sovětského námořnictva bylo dobýt vnější ostrovy ve Finském zálivu a odříznout Finsko od mezinárodního spojení po moři, což se mu za celou dobu trvání zimní války nepodařilo.
Molotovova ošatka
Už tehdy si ruská, respektive sovětská strana neviděla do úst. Názorným příkladem je příběh takzvané Molotovovy ošatky. Tento artefakt je součástí expozice, na dobové fotografii ho můžete vidět také přímo v terénu. O co šlo?
V rozhlasovém projevu na začátku války chtěl ministr zahraničí Vjačeslav Molotov udržet iluzi, že SSSR je dobrodinec, nikoli agresor. A tak vyprávěl, že Finsko vůbec nebombarduje, nýbrž shazuje potraviny a chléb hladovějícím lidem. Jenže když se „Molotovova ošatka“ otevřela, vysypaly se z ní menší bomby, kterým se říkalo Molotovův chléb.
V expozici se můžete podívat přímo do útrob krytu pro veřejnost, na jehož modelu hlídkuje finský příslušník protivzdušné obrany. K vidění jsou také figuríny vojáků, kteří bojovali ve finské divočině. Měli výhodu v tom, že byli zvyklí na pohyb v lese, horší už bylo, že neměli téměř čím bojovat. Těch několik samopalů, které byly k dispozici, proto dostali ti nejlepší.
Šikovní na sněhu
Z vojáků se pak v případě potřeby mohly vytvořit skupiny a oddíly, které se v terénu pohybovaly na lyžích a překvapivě útočily na slabá místa nepřítele. Ničivý účinek samopalů zvyšovaly ruční granáty, kumulativní nálože a zápalná zařízení typu Molotovových koktejlů.
Výstroj a výzbroj, které měli vojáci při sobě, si můžete také prohlédnout. Vystaveny jsou i osobní předměty, jako je například dýmka. Nechybí ani nádobí, které vojáci používali při stravování v polní kuchyni, jedné z nejdůležitějších součástí armádního vybavení. Jedna taková je v muzeu k vidění, Finové ji říkali polévkové dělo. Před zimní válkou jich měla armáda k dispozici na tisíc.
Základní model byl tažen koňmi a měl dřevěná kola. Hrnce v polní kuchyni byly velmi kvalitní, takže se daly používat neomezeně dlouho. Během válečných let (1939 až 1945) mělo Finsko, kde převažovalo zemědělství, přibližně 385 tisíc koní. Asi 90 tisíc zvířat použila armáda v zimní válce, ve které jich přibližně 13 tisíc zahynulo. Zhruba 71 tisíc koní bylo během druhé světové války ošetřeno v koňských nemocnicích.
Válečná kořist
Zvláštní zastoupení v expozici má válečná kořist, kterou si Finové významně kompenzovali špatnou dostupnost zbraní a vybavení. Jedná se například o sovětský protitankový kanón ráže 45 mm poničený výbuchem. Vystaven je rovněž kulomet protivzdušné obrany, který Finové ukořistili při přepadení sovětského pluku v Karélii v únoru 1940.
Dalším artefaktem je samonabíjecí dělo ráže 76 mm, poslední dochovaný exemplář svého druhu. Finská zimní válka byla jedinou příležitostí, při níž byla tato experimentální zbraň Rudé armády použita. Dva kusy Finové ukořistili v lednu 1940. Sovětské zbraně byly obecně kvalitní a z velké části poměrně nové, takže finští frontoví vojáci za ně často vyměňovali své vlastní slabší zbraně.
Mezi ukořistěnými zbraněmi, které Finové mohli použít na frontě, bylo v letech 1939 až 1945 mimo jiné 181 polních děl, 143 obrněnců, 239 kulometů, 458 náklaďáků a desítky tisíc pušek různých druhů.
Kuriozita: dar od Hitlera
Válečné muzeum v pevnosti Suomenlinna, která je od roku 1991 památkou UNESCO, zahrnuje všechny války, které Finsko vedlo od získání nezávislosti na Rusku 6. prosince 1917. Jedná se celkem o čtyři konflikty: občanskou válku v roce 1918, která se odehrávala mezi bílými a rudými Finy, zimní válku (1939–1940) a pokračovací válku (1941–1944), v nichž byl nepřítelem SSSR, a laponskou válku (1944–1945), ve které Finové bojovali proti Němcům.
Kuriózně v této souvislosti působí vystavený automobil Steyr-1500 A/02, který Adolf Hitler daroval veliteli finských ozbrojených sil a pozdějšímu prezidentovi maršálu Carlu Gustafu Emilu Mannerheimovi. Toho navštívil v den jeho 75. narozenin, 4. června 1942 také proto, aby posílil spolupráci mezi Finskem a Německem. Jako dárek přivezl tři terénní vozidla.
Mannerheim je několik let používal coby služební vozy, ale když se stal prezidentem, vyměnil je za prostornější modely. Po válce dar od Hitlera převzaly finské ozbrojené síly, které se ho však rozhodly prodat. Dva vozy zmizely neznámo kde, ale jeden z nich skončil na vrakovišti.
V roce 1952 ho v aukci koupil sbor dobrovolných hasičů a upravil tak, aby lépe vyhovoval jeho potřebám – čerpání vody pro hašení požárů. Protože pro vůz nebyly k dispozici žádné náhradní díly, přestal se v roce 1972 používat. Obec Mäntsälä ho věnovala válečnému muzeu.
