Jaroslav Kubera FOTO: FB ODS
FOTO: FB ODS
Přesně před rokem zemřel předseda senátu Jaroslav Kubera, nečekaná zpráva zasáhla Česko 20. ledna minulého roku. Informace o úmrtí zaskočila jeho politické kolegy i veřejnost. I ti, kteří s ním v mnoha otázkách nesouhlasili, jej vnímali jako čestného člověka a výraznou osobnost tuzemské politiky. Brzy se objevily zprávy, že byl šéf horní parlamentní komory před svou smrtí pod silným tlakem čínské ambasády a Pražského hradu kvůli plánované cestě na Tchaj-wan.
Jaroslav Kubera zemřel ve věku 72 let v pondělí 20. ledna loňského roku. Dopoledne se mu udělalo nevolno v jeho senátorské kanceláři v Teplicích, zemřel po převozu do nemocnice. Příčinou náhlého úmrtí byl infarkt. „Úžasný člověk, můj velký učitel. Brečím a nejde to zastavit,“ napsal tehdy jeho kolega a současný předseda senátu Miloš Vystrčil.
I přesto, že byl Jaroslav Kubera vždy spojován s Teplicemi na severu Čech, narodil se v roce 1947 v Lounech. Po revoluci nastoupil jako tajemník na teplický městský úřad, v roce 1992 vstoupil do ODS. O dva roky později v modrých barvách kandidoval úspěšně na starostu. Ve funkci zůstal neuvěřitelných 24 let, skončil až po posledních volbách v roce 2018.
Do senátu byl Kubera poprvé zvolen v roce 2000, od té doby mandát vždy obhájil. V senátu byl mimo jiné předsedou mandátového a imunitního výboru a předsedou senátorského klubu občanských demokratů. Po volbách 2016 byl zvolen místopředsedou senátu, od roku 2018 pak zastával post druhého nejvyššího ústavního činitele. Na pozici předsedy horní komory parlamentu zůstal až do své smrti.
Krátce po úmrtí objevila Kuberova manželka Věra dopis, ve kterém mělo čínské velvyslanectví předsedovi Senátu vyhrožovat odvetou, pokud uskuteční návštěvu Tchaj-wanu. Podle informací webu Aktuálně.cz v dokumentu komunistický režim upozorňoval, že potrestá Kuberu i české firmy podnikající v Číně. Dopis měla čínská ambasáda předat Hradu, kancelář prezidenta pak hrozby podpořila vlastním přípisem a dokument předala Kuberovi v polovině loňského ledna na novoročním obědě.
Chování šéfa horní komory se podle jeho rodiny změnilo právě po zmíněném obědě u prezidenta Miloše Zemana 14. ledna. „Vždycky mi všechno líčil, ale tentokrát mi neřekl nic, jen že to proběhlo normálně. Bylo mu špatně, večer chodil po zahradě, byl nervózní. Z toho jsem byla překvapená, protože to se stalo snad poprvé za dvaapadesát let, co jsme spolu,“ vysvětlovala v pořadu 168 hodin Věra Kuberová.
Čínský velvyslanec jednal s Jaroslavem Kuberou i osobně, naposledy tři dny před jeho smrtí. „To jednání trvalo asi půl hodiny a vlastně mi jenom stačil šeptnout, že ho asi odvolají. Předpokládám, že myslel velvyslance,“ popsal pro Českou televizi Kuberův kancléř Petr Kostka, který byl nepřímým svědkem schůzky.
Na čínské ambasádě byla s šéfem senátu také jeho manželka, přímo na jednání s velvyslancem však nemohla. „Ve mně vyvstal strach. Řekli jsme si, že nebudeme nic jíst, nic pít, ale co mu dávali v té místnosti, kde byl sám, nevím. Ale něco se tam dít muselo, protože se pak projevoval úplně nestandardně k jeho stylu života,“ popsala.
Existenci výhružného dopisu čínské ambasády následně potvrdil také současný šéf senátu Miloš Vystrčil. „Vznikem, účelem a důsledky čínského dokumentu se budu nadále intenzivně a urputně zabývat. Udělám vše pro to, aby pravda vyšla najevo. Dlužím to Jardovi Kuberovi a jeho rodině. Považuji to zároveň za naprosto zásadní pro zachování naší suverenity a svobody,“ prohlásil v dubnu nástupce Jaroslava Kubery. Žádné nové zprávy se však v této věci dodnes neobjevily. Nezodpovězené otázky okolo úmrtí populárního politika tak stále zůstávají.
Rodina zesnulého J. Kubery je přesvědčena, že předseda horní komory byl před svou smrtí pod silným tlakem. Zvýšený stres spojený s výhružkami podle manželky a dcery přispěl k infarktu. Ani v poslední moment ale čínským vlivům neustoupil. „Jsem na tátu strašně hrdá,“ řekla Kuberova dcera Vendula Vinšová.
