„Smutek je žlutý a šesticípý jako Davidova hvězda.“ Kdo by nechtěl vymyslet srovnatelně působivou větu? Ladislav Fuks, jenž se narodil 24. září roku 1923, je jeden z největších českých spisovatelů druhé poloviny dvacátého století. Zosobňuje jazykovou vybroušenost, kompoziční suverenitu, stejně jako schopnost přivést na svět nezaměnitelné postavy a prostředí. Měl svůj styl a slova volil s nebývalým citem pro jejich odstínění.

Těžko najdeme někoho, s výjimkou Franze Kafky, kdo dokázal tak samozřejmě mísit existenciální drama plné strachu s groteskou a nadsázkou, ale také racionalitu s fantazií. Chceme-li od umění dotyk s něčím, co přesahuje naše představy, Fuks to ve svých nejlepších knihách opakovaně dokazoval. Velmi originální byl také jeho způsob života, jeho sklon k bizarnostem všeho druhu, příklon k tajemství, hrůze, strachu, odloučení, hřbitovům, způsobům pohřbívání nebo kromobyčejná obliba v zrcadlech a křišťálově čistých sklenicích, do nichž naléval různé barevné likéry či červené víno.

Opožděný debut

Pan Theodor Mundstock, prozaická prvotina Ladislava Fukse z roku 1963, způsobila svou vyzrálostí senzaci. Fuksovi bylo čtyřicet. Román vypráví o pražském Židovi, který je vyrozuměn, že bude transportován do koncentračního tábora, a proto se na předpokládanou strázeň připravuje psychicky i fyzicky. Zoceluje se, tahá těžký kufr, spí na žehlicím prkně, hladoví, nechá se vystavovat chladu, ale nakonec mu to není nic platné, protože je před transportem sražen vojenským automobilem a umírá. Jinými slovy, když už se nám zdá, že to horší být nemůže, tak se mýlíme: tragédie umocněná na druhou. I kdyby bylo bývalo zůstalo pouze u toho počinu, zajistil by si tím Fuks místo v dějinách literatury.

Úspěch nespadl z čistého nebe. Ladislav Fuks měl za sebou studia filozofie, psychologie, pedagogiky a dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kterou začal navštěvovat okamžitě poté, co byly po osvobození v pětačtyřicátém opětovně otevřeny vysoké školy. Doktorát z filozofie získal za disertační práci Rozbor a kritika Bergsonovy ideje vývoje a jejích důsledků pro mravní výchovu z hlediska marxistické dialektiky. Poté…