Téměř polovina Čechů má problém rozlišit pravdivost informací týkajících se automobilového průmyslu nebo zpráv o válce na Ukrajině. Ukázal to průzkum Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO). 41 procent Čechů si také myslí, že informační válka je pouze záminkou západních vlád k omezování svobody slova. Stejně je na tom také Maďarsko, na Slovensku tento názor zastává více než třetina obyvatel a v Polsku čtvrtina. S blížícími se volbami se celkově staly častější dezinformace o Evropské unii, v dubnu jich bylo procentuálně nejvíce.
V souvislosti s dopadem války na Ukrajině souhlasili čtyři z deseti respondentů výzkumu v Česku i Maďarsku s tvrzením, že informační válka je pouze záminkou západních vlád k omezování svobody slova. V Česku je současně přibližně stejný podíl obyvatel přesvědčen o tom, že jejich země je arénou informační války Ruské federace proti západním zemím, uvedli autoři průzkumu v tiskové zprávě.
V případě Maďarska je tento podíl menší, 32 procent. Na Slovensku je o Ruskem vedené informační válce proti západním zemím přesvědčeno naopak více obyvatel než v Česku, a to 42 procent. V Polsku dokonce jde o více než polovinu populace.
Respondenti měli v jedné z otázek také určovat, jak je pro ně snadné či obtížné poznat (ne)pravdivost zpráv ke konkrétním tématům. Pro bezmála polovinu Čechů je podle výsledků nejobtížnější rozlišit pravdivé a nepravdivé zprávy v oblasti politiky Evropské komise týkající se budoucnosti automobilového průmyslu. Zprávy o zákazu spalovacích motorů obtížně rozlišuje 49 procent, informace o válce na Ukrajině 48 procent a zprávy o energetické krizi včetně změn cen energií 47 procent.
Na Slovensku dělají lidem problémy ta samá témata jako v Česku. V Polsku a Maďarsku se lidem nejobtížněji určuje pravdivost zpráv o covidu.
„Podíváme-li se na tematiku politiky Evropské komise týkající se budoucnosti automobilového průmyslu, která byla průměrně hodnocena jako nejobtížnější s ohledem na určení pravdivosti, vidíme v odpovědích respondentů napříč státy V4 určité podobnosti, ale i rozdíly. Ve všech zemích se tato tematika obtížněji posuzuje ženám – s ohledem na danou zemi je obtížné ji posoudit pro 35–50 procent mužů (nejméně obtížné v Polsku, nejvíce v Maďarsku), ale ženy se vždy pohybují o 5–9 procentních bodů výše,“ vysvětluje výsledky průzkumu analytik CEDMO Lukáš Kutil.
„Rozdíly se objevují také ve věkových kategoriích, například u mladších ročníků do 35 let. V Česku, na Slovensku i v Maďarsku uvádějí mladí respondenti obtížnost při posuzování narativů o automobilovém průmyslu ve 40–52 procentech, v Polsku je to pouze u 25 procent dotázaných. Ve všech státech stoupá sebedůvěra v určení pravosti informací se zvyšujícím se vzděláním, ale i s četností užívání internetu,“ dodává.
V prvních pěti měsících tohoto roku začala ve středoevropském online informačním prostoru mezi nepravdivými narativy zesilovat témata spojená s domácí politikou, uvedli autoři průzkumu. „Frekvence článků zaměřených na toto téma s blížícími se evropskými volbami postupně vzrůstá a ve slovenském případě měla vliv na nárůst také střelba na premiéra Roberta Fica. Druhým nejčetnějším tématem šířených nepravdivých narativů byla válka na Ukrajině, která ještě ke konci roku 2023 mezi dezinformačními narativy převažovala,“ uvedli.
V Česku se konkrétně objevovaly nepravdivé zprávy související s migračním paktem či s opatřeními zaváděnými v rámci Green Dealu. V předvolebních debatách pak od kandidátů do Evropského parlamentu zazněly nepravdivé výroky zpochybňující vliv CO2 na globální oteplování, upozornil Petr Gongala z platformy Demagog.cz.
V dubnu také bylo procentuálně nejvíce dezinformací spojených s tématy Evropské unie. V celoevropském měřítku dosáhl jejich podíl podle autorů průzkumu před volbami svého vrcholu.
Průzkum proběhl v zemích V4, v Česku, na Slovensku a v Maďarsku ho realizovala společnost IPSOS a v Polsku Instytut Badań Pollster. Výsledky přibližují dezinformační narativy šířené v těchto zemích v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu. Jde už o druhý podobný průzkum, první se konal měsíc před volbami a ukázal například to, že je o ně mezi Čechy nejnižší zájem ze zemí V4, a to 61 procent. Více než třetina lidí také vnímá pokusy cizích států ovlivnit volby jako velký problém.