Poslanec Martin Kolovratník, ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček, předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek a premiér Andrej Babiš (všichni ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Premiér Andrej Babiš v souvislosti s projednáváním zvýšení letošního rozpočtového schodku na půl bilionu korun pohrozil předčasnými volbami. Později svoje slova mírnil, ale nechal si otevřená vrátka. Spojit letošní krajské a senátní volby se sněmovními by bylo výhodné jen pro hnutí ANO.
Menšinová vláda ANO a ČSSD má problém prosadit v krátkém čase už třetí nárůst letošního schodku státního rozpočtu. Ministryně financí Alena Schillerová ve Sněmovně žádala o jeho navýšení na 200, a nedlouho poté na 300 miliard korun. Dnes chce navíc dalších 200 miliard, což více než seriózní nakládání s daty připomíná okatou snahu vytvořit si „vatu“ před blížícími se volbami.
Bianco šek na 137 miliard
Před tímto přístupem varuje expertní Národní rozpočtová rada, která považuje návrh na rekordní schodek státního rozpočtu za „předčasný, nadměrný a neopodstatněný“. Vadí jí hlavně bianco šek na 137 miliard korun pro rozpočtovou rezervu bez konkrétního vymezení účelu, kam budou směrovány.
Vládu ze stejného důvodu kritizuje i opozice. Schillerová překvapivě narazila v rozpočtovém výboru, který nedoporučil projednávat tento návrh ve zrychleném režimu legislativní nouze. Poslanci po zkušenostech s virtuální vládní propagandou nevěří slovům ministryně, že se chce vláda „proinvestovat k prosperitě“.
Babišův kabinet zatím dělá pravý opak. Sebral miliardy obcím a krajům na výplatu kompenzačních bonusů živnostníkům a tuto loupež za bílého dne chce napravit teprve po zásahu opozičního Senátu. To však nic nemění na skutečnosti, že městům a obcím budou chybět desítky miliard korun na investice kvůli nižšímu výběru sdílených daní.
Skepticky se k investičnímu elánu vlády staví i nezávislí ekonomové. Premiér sice mává marketingovým Národním investičním plánem, ale ve skutečnosti chybí dostatek připravených projektů a hrozí, že se bude pod časovým tlakem utrácet živelně a neefektivně.
Pět procent slibované pomoci
Babišovi klíčoví propagátoři Karel Havlíček a Alena Schillerová jsou navíc už proslulí nereálnými sliby. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská zveřejnila údaje, že z jimi původně avizované částky 1,2 bilionu korun stát nalil do ekonomiky zatím pouhých pět procent. Do poloviny června vydal 59 miliard korun, což obnáší 16 procent přislíbené přímé pomoci, a zbytek jsou záruky za úvěry, které musí poškozené firmy splácet.
Vláda se nachází v ošemetné situaci, jelikož veškerá pozornost se nyní bude po rozvolňování tvrdých karanténních nařízení soustřeďovat na restart umrtvené ekonomiky. Zatím „stávkují“ i komunisté, na jejichž podporu menšinový kabinet spoléhá, a paradoxně chtějí srazit rozpočtový schodek na 450 miliard.
KSČM má před volebním sjezdem, který bude následovat krátce po podzimních krajských a senátních volbách. Jejich výsledek do značné míry rozhodne o osudu letitého předsedy Vojtěcha Filipa, jemuž šlape na paty tvrdé komunistické jádro.
Oponenti mu vytýkají přílišné provázání s „třídním nepřítelem“ reprezentujícím „vykořisťovatelský velkokapitál“. Výsledkem je trvalý propad preferencí výměnou za – slovy Filipova úhlavního kritika Josefa Skály – „několik drobků hozených ze stolu, kde hoduje panstvo“. Zatím není jasné, jak se KSČM zachová při projednávání schodku na mimořádné schůzi Sněmovny svolané na 23. června.
Mám volební kampaně rád
Premiér Babiš se proto už nechal slyšet, že by mu nevadily předčasné volby a nebojí se jich. „Naopak, mám volební kampaně rád,“ řekl novinářům, pokud by se mu nepodařilo prosadit navýšení deficitu. „Potom je skutečně na pováženou se zeptat, jestli má smysl, aby tato Sněmovna pokračovala,“ uvedl.
O několik hodin později svoje slova korigoval. Předčasné volby prý vyloučil a nechce je. Dodal ovšem, že toto téma by bylo na stole, „kdybychom viděli, že jiná cesta, jak prosadit proinvestiční rozpočet, který naše ekonomika nutně potřebuje, už prostě není“.
Pokud premiér prozradí, že téma předčasných voleb dnes není na stole, je téměř jisté, že s nimi jako s variantou počítá, a hledá jen průchodné načasování, jak toho dosáhnout. Je totiž limitovaný hrozícím chaosem po pádu vlády v kritické situaci, což by se mohlo obrátit proti jeho strůjcům. Hledá tedy způsob, jak to „nevyhnutelně“ hodit na ostatní.
Šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka považuje Babišovo vyjádření za nátlak, aby prošla úprava rozpočtu Schillerové. Zároveň napověděl, že „teoreticky je možné spojit předčasné volby s krajskými, ale je to až poslední možnost“.
Spojit s krajskými volbami
Babišovo „uřeknutí“ o předčasných volbách nebylo náhodné a potvrzují se jen starší spekulace, že o nich jeho tým uvažuje. Spojení s krajskými volbami a prvním kolem senátních voleb, které proběhnou 2.–3. října, by pro něj bylo optimální nejen z důvodu vyšší volební účasti, která hnutí ANO hraje do karet.
Ekonomové a podnikatelská sféra očekávají, že na podzim se citelněji projeví dopady vládních „antikoronavirových“ zásahů, které budou ovlivňovat nálady veřejnosti i v příštím roce. Po ukončení – v porovnání s jinými zeměmi – nedostatečných vládních programů pomoci poškozené ekonomice udeří vlny propouštění a krachů firem.
Veřejnost hodnotí lépe počínání vlády v boji proti epidemii koronaviru než její následnou schopnost vyrovnat se s jejími důsledky. Vlna podpory může v konfrontaci se zhoršující se hospodářskou situací slábnout a přechodná výhoda se může postupem času proměnit v nevýhodu.
Korupční aféra
Andrej Babiš si je také vědom, že hnutí ANO poškozují aféry s brněnskou mafií, protože korupční případ desítek milionů korun úplatků ve zmanipulovaných zakázkách za stovky milionů bourá marketingový protikorupční nátěr hnutí ANO. Soud začne měsíc před volbami a výbušná kauza bude prolínat celým příštím rokem.
V neposlední řadě bude pokračovat téma premiérova střetu zájmů, který je předmětem padesátibodové rezoluce Evropského parlamentu. Je proto vysoce pravděpodobné, že bude v dohledné době potvrzen evropskými audity, což vyvolá tlak na řešení této situace ve třech variantách, z nichž ani jedna není pro Babiše příznivá: prodat Agrofert, rezignovat, nebo přijít o dotace.
Z výše uvedených důvodů by bylo pro ANO nejvýhodnější, kdyby volby proběhly co nejdříve, než se všechny negativní faktory projeví v plné síle. Jenže cesta k předčasným volbám v říjnovém termínu je velmi složitá.
Babiš se s KSČM dohodne
Existuje prakticky jediná možnost, jak jí dosáhnout – zopakovat model roku 2013. Na jejich termínu by se musela shodnout ústavní většina 120 poslanců nejdéle dva měsíce před volbami – v tomto případě na přelomu července a srpna.
To nevypadá příliš reálně, ústavní většina se zatím nerýsuje. Takové zkrácení by vyhovovalo jen hnutí ANO a částečně i ČSSD, které hrozí v krajských volbách s nižší účastí další propadák, že nepronikne do většiny krajských zastupitelstev, a může přijít i o minimálně pětičlenný senátní klub. Ani tak by ale neměla nic jistého.
Proto je pravděpodobnější, že se Babiš dohodne s komunisty, kteří balancují nad pětiprocentní propastí, na kosmetickém kompromisu a zvýšený schodek projde. Tím ovšem nemizí žádné z rizik, která křehkou vládu očekávají už na podzim a v příštím roce.
